S trávou se potýkají řidiči i zvěř (Třebíčský deník)

Trávu u silnic sekali dříve chovatelé, dnes silničáři

Třebíčsko
Tráva u silnic prý brání zvěři i řidičům v rozhledu. Myslivci apelují na silničáře,aby sečení urychlili. Ti se ale brání. Tisíc kilometrů silnic prý nelze zvládnout najednou, první seč navíc dokončí s dvoutýdenním předstihem. Časy, kdy si lidé trávu sekali a krmili jí hospodářská zvířata, už pominuly.
Podle mysliveckého hospodáře Josefa Zimoly z honitby Bransouze je vzrostlá tráva u silnic nebezpečná pro posádku vozidel a také zvěř. "Ta totiž nevidí na silnici. Podobný problém má ale řidič. Kdyby zvěř viděl na poli, mohl by předpokládat, že mu vběhne do cesty. Když ji ale přes trávu nevidí, tak jede, jako by se nic nedělo. Nemá co předpokládat," mínil Zimola.
Pro motoristy navíc není na škodu dohlédnout za zatáčku nebo mít dobrý výhled při výjezdu z křižovatky. "Snížený a omezený rozhled může přinášet vyšší riziko dopravní nehody. Vysoká tráva je z hlediska bezpečnosti provozu zásadním problémem, zakrývá totiž směrové sloupky podél silnic i některé dopravní značky a brání řidičům v náležitém rozhledu," řekla policejní mluvčí Dana Čírtková.

Rychlejší než plán
Silničáři se však nečinnosti brání, letošní seč prý běží dokonce rychleji, než předpokládali. "Začali jsme 1. června a k 1. červenci máme posečeno 80 procent silnic. První seč bude dokončena do 12. července, tedy o dva týdny dřív než bylo v plánu," poznamenal vedoucí výroby třebíčských silničářů Miroslav Černý.
Otom, jaké úseky budou posečeny dříve než jiné, rozhoduje důležitost silnic a také četnost dopravy. "Na okrese Třebíč sečeme 1006 kilometrů krajských komunikací. Přednost před silnicemi třetích tříd mají druhé třídy a objízdné trasy," vysvětlil Černý.
Tráva u vedlejších silnic ale podle Zimoly stojí zbytečně dlouho. "Nejvíce jsou na tom bité silnice třetích tříd. Frekventované úseky jsou posečeny vcelku brzy, i tam by ale tráva nemusela být tak dlouho," podotkl hospodář bransouzské honitby. Na silnici tam ročně skončí životy až tří kusů srnčí zvěře a nespočet zajíců.
Letošní práce kolem silnic ale prý postupují standardně. "Poprvé sečeme teď a druhou kompletní seč plánujeme na září a říjen," řekl Černý s vyčíslením nákladů. "Vyčleněno na to máme sedm milionů korun, na jeden metr sečení je to přibližně 70 haléřů," dodal.
Časy, kdy si trávu u silnic sekli chovatelé hospodářských zvířat, jsou již minulostí. "Rozděloval to cestář, který měl daný úsek na starosti. Podobně to fungovalo i kolem železniční dráhy. Každý měl kousek. Zeleným nebo senem se pak krmily krávy nebo kozy," vzpomenul Zimola a jeho slova potvrdil i letitý chovatel králíků.
"Lidé se o tu trávu hádali až do krve. Za komunismu byly dvě možnosti, jak získat seno. Buď z příkopů u silnic a nebo JZD pronajímalo různé meze za nějakou protislužbu, třeba jste za to museli okopat deset řádků máku," líčil Václav Dorůžka z Chlístova.
Trávu pro svůj králičí chov sekal po několik let více než tři kilometry od obce. "Byl to úsek u silnice, asi pět set metrů dlouhý. Získal jsem ho někdy v roce 1970 a trávu jsem odtud vozil na dvoukolové káře," připomněl Dorůžka s tím, že zájem chovatelů opadl v roce 1985.
"Lidé postupně ztráceli o držení zvířat zájem. Hlavně se na tom ale podepsaly články o olovu, kterého je tráva u silnic plná a na zkrmování nevhodná. Zájem o ni jsem tehdy přestal mít i já," doplnil.