Mapa přibližuje pohyb šelem v Beskydech (5+2 dny)

Díky nové unikátní mapě může i veřejnost nahlédnout do života šelem v Beskydech. Pytláci si s ní nepomůžou.

BESKYDY
Říkají mu Saša a rád se toulá po Beskydech. Jednou se objeví na Lysé hoře, o pár měsíců později na Starých Hamrech a nemá problém si zaběhnout ani do Javorníků. Rysí kocour Saša je zatím nejpohyblivějším rysem, jehož přesuny se podařilo zmapovat díky fotopastem.
Právě fotopasti, které od roku 2009 používají dobrovolníci vlčích hlídek, stojí za novou, unikátní mapovou aplikací, která monitoruje pohyb velkých šelem v Beskydech. Díky ní lidé zjistí, kde šelmy žijí, loví, i co jim hrozí. "Kromě údajů o výskytu vlka, rysa či medvěda zde zájemci vidí, co vše znesnadňuje jejich přežívání u nás - pytláctví, rozkouskování krajiny nebo nedostatek bezpečných přechodů přes frekventované silnice, které zvířatům ztěžují průchod krajinou," říká Miroslav Kutal z Hnutí Duha.

Poprvé je možné jedince rozlišit
Na monitoringu se podíleli také spolupracovníci ze Slovenska, a tak mapa smazává hranice států. Zjistilo se například, že všichni javorničtí rysové a někteří beskydští se pohybují častěji na slovenské straně hor. V zimní sezóně 2011/2012 se podařilo v Beskydech a Javorníkách rozlišit celkem jedenáct dospělých rysů a dvě koťata, která vodila Karina, jedna z javornických rysic.
Zatímco dříve se ochránci přírody mohli jen domnívat, kolik je v terénu skutečně šelem, nyní jsou schopni údaje zpřesnit a jednotlivce mezi sebou rozlišit. "Poprvé je možné identifikovat jednotlivá zvířata. Rysi totiž mají na těle jedinečné skvrny. Předtím jsme měli stopy , ale nebyli jsme schopni říct, jestli je to totéž zvíře nebo d a l -ší. Díky fotopasti víme, že zvířat, které napočítalo šest mysliveckých sdružení, není šest, ale jen jedno. Navíc, pokud jsou rysi dobře nafoceni, můžeme určit i pohlaví," přibližuje posun vedoucí Správy CHKO Beskydy František Jaskula.

Vlka je těžké rozpoznat
Mapa přibližuje i výskyt medvědů v beskydské přírodě. Známý je případ z dubna loňského roku, kdy medvěd dvakrát navštívil muniční sklad u Hostašovic. Zachytily jej bezpečnostní kamery. Na přelomu srpna a září si zase medvěd zašel na med pod hraniční hřeben u Morávky. Zničil přitom pět úlů. I tak to ale byla jediná škoda způsobená medvědem, která byla Správě CHKO a Hnutí Duha nahlášena.
O přítomnosti vlků je ale daleko méně poznatků. Podle mapy by se mohlo zdát, že se v Beskydech nevyskytují. "Je to spíše tím, že vlky se nepodařilo zachytit," říká Jaskula s tím, že vlčí stopy i trus jsou snadno zaměnitelné.
Obavy o zneužití mapy k pytláctví podle Hnutí Duha nejsou na místě. Rysí revíry jsou v mapě zaznačeny přibližně a bodové nálezy jsou vloženy se záměrnou odchylkou až několika kilometrů. "Mapa tak neobsahuje žádné citlivé údaje, které by mohly šelmy ohrozit. Naopak spíše ukazuje, jak jsou šelmy vzácné a z jak velkého území rys zmizí, pokud dojde k odstřelu jediného zvířete," vysvětluje Kutal.