Myslivci se bojí, že přijdou o své honitby (5+2 dny)

Spolky na Chomutovsku nemají až na výjimky uzavřené nové nájemní smlouvy na dosavadní revíry.

Ministerstvo zemědělství vyčkává s uzavřením nových smluv s myslivci. Většině z nich totiž k 31. březnu skončily zákonem určené desetileté smlouvy na pronájem revírů. "Jako dva hlavní důvody svého počínání ministerstvo uvádí církevní restituce a také možnost uzavřít výhodnější smlouvy na pronájem s bohatými soukromníky," konstatuje předseda Okresního mysliveckého spolku v Chomutově Petr Brziak.
Na chomutovský spolek se obrací stále více myslivců s tím, že jejich honitba zaniká a nemají kde působit. Myslivci se domnívají, že ministerstvo preferuje movitější jednotlivce před mysliveckými spolky. "Nejsmutnější na tom je, že stát, který je držitelem revírů v okrese prostřednictvím Lesů České republiky a pozemkového úřadu, k nám takhle přistupuje," stěžuje si Brziak.

Strach z budoucnosti
Myslivcům hlavně vadí, že se o pronajaté honitby starají 40 let a teď by někdo měl začít sklízet plody jejich práce. "Neumím si představit, že si nějaký soukromník zakoupí tři nebo čtyři honitby. To nemůže sám zvládnout, protože tak velký prostor se nedá kvalitně obhospodařit," přitakává předsedovi sdružení jednatelka okresního mysliveckého spolku v Chomutově Marta Urbanová.
Počátkem roku se uskutečnil v Praze seminář na téma Příprava změn myslivecké legislativy. Konal se pod záštitou ministerstva zemědělství. Hlavním tématem jednání byly příčiny aktuálního stavu myslivosti. Šlo především o to získat od pozvaných zástupců organizací podporu k otevření zákona o myslivosti, což vyžadovala především Asociace soukromého zemědělství ČR a Sdružení vlastníků honebních pozemků v ČR.
Odpůrcům současného zákona se nelíbí, že by se měla snížit minimální výměra honitby až na 100 ha, pronájem zemědělských pozemků s výkonem práva myslivosti, přímá platba škod způsobených zvěří na základě rozhodčích komisí či ukončení nájemní smlouvy na honitbu.
S otevřením zákona o myslivosti však zásadně nesouhlasí řada institucí, mimo jiné Agrární komora ČR, Vojenské lesy a statky, ale také zástupci obou lesnických fakult a řada dalších.

Vášnivé diskuze
Debaty značně rozčeřily dosud poklidné vody lidové myslivosti a mnozí bijí na poplach. "Nebojím se říct, že myslivosti zvoní hrana," říká předseda chomutovského sdružení.
Ne všichni ale sdílejí názor, že novela je nesmyslná.
Bouřlivě se diskutuje mezi myslivci na internetu. "Nechápu, proč mnohé rozčiluje snaha vlastníků půdy novelizovat myslivecký zákon. Většina půdy už nepatří Pozemkovému fondu, ale konkrétním soukromým vlastníkům, kteří se snaží získat právo k tomu, kdo a jak bude vykonávat myslivost na jejich půdě," píše například Jan Novák s tím, že to je jejich základní právo. Objevil se ale také argument, že bohatší soukromníci mohou dávat zvěři ve svých honitbách kvalitnější krmivo než některá sdružení.
Odlišný názor má myslivec Jiří Balcárek. "Myslivost a komerce spolu nemohou vycházet. Už z principu je to špatně. Peníze ještě nic nevyřešily. Pronajmout si honitbu s tím, že mi tam zaplatí 10 lovců po 50 tisících, budou si lovit a já na tom vydělám, to nemá s myslivostí nic společného. Udělat z myslivosti byznys je cesta do pekel. Stát a ministerstvo zemědělství jsou krátkozrací," uvádí Barcálek.

Nevzdávají to
Jednatel Českomoravské myslivecké jednoty Jaroslav Kostečka vyzval všechny myslivce, aby jednali s poslanci v regionech a přesvědčili je o nesmyslnosti novely. "Nemůže přece někdo upřednostnit zájem jednotlivce nad zájmy sdružení.
Vždyť každý myslivec každoročně přispívá nemalými prostředky k tomu, aby vše dobře fungovalo. Udržovala se honitba se vším všudy. Tady neobstojí ani argument, že je to náš koníček," přidává předseda Brziak.
Sdružení podle něj nedokážou dát dohromady více peněz a konkurovat některým bohatým jednotlivcům.
Až čas ukáže, zda vláda navrženou novelizaci schválí, a co se poté s honitbami, zvěří i samotnými lesy stane.