Přemnožená prasata ničí les i louky. Myslivci viní bioplynky (Havlíčkobrodský deník)

Myslivci odmítají platit za řádění divočáků. Tvrdí, že se zvířata přemnožila kvůli kukuřici

Sedlice, Pelhřimovsko
Divoká prasata se přemnožila a způsobují častější a větší škody nejen zemědělcům, ale i vlastníkům luk nebo neoplocených sadů. Při pátrání po příčinách se dostáváme k tomu, že nejlépe se těmto zvířatům žije v kukuřici, kde se "mají jako prasata v žitě".
Jedním z poškozených je i Eduard Gajdoš ze Sedlice, který má kolem chalupy sad. Podle něj už skoro nemá smysl rýhy rozhrabávat. "Letos je to opravdu katastrofální. Na desítkách metrů čtverečních, kde byl trávník, je hluboká orba. Poblíž je dub, k němu zřejmě prasata chodí na žaludy," říká Gajdoš, kterému se snažil poradit i starosta obce Alois Vacek. "Říkal jsem mu, ať si podá stížnost na úřad na životní prostředí, a myslivcům jsem říkal, zda by k tomu místu nemohli častěji chodit," uvedl starosta. Louku rozrytou od divočáků teď na jaře najdeme třeba i pod hrází nedaleké přehrady Vřesník.
Za škody jsou papírově odpovědní myslivci. Jenže podle předsedy Okresního mysliveckého spolku Pelhřimov Františka Dohnala se celý problém takto nedá "přehodit". "Může za to stát, který podpořil bioplynky, a tím vzrostly plochy řepky a kukuřice. Prasata na jaře odejdou z lesů do těchto polí, zvlášť když sousedí s lesem, a vrátí se zas až na podzim. A masivní odstřel, který nejde dělat v lesích, se v kukuřici už vůbec nedá dělat," uvádí Dohnal.
Předseda myslivců považuje za nespravedlivé, že stát se už dříve zbavil vlastnictví zvěře, a tím i povinnosti hradit škody jí způsobené. "Zvěř nikomu nepatří, my ji máme "propůjčenou". Máme udržovat její stavy, ale u prasat už to není v našich silách," říká Dohnal s tím, že počet odlovených divočáků na okrese vzrostl z 1 540 v roce 2011 na loňských 2 322. Odhaduje, že letos se číslo ještě zvýší. Stejnou příčinu jako Dohnal, tedy bioplynky, vidí i ředitel pelhřimovských městských lesů František Kučera."V našich lesích na Křemešníku, kde jsou buky, nám prasata tolik nevadí, protože při hledání bukvic rozryjí půdu a do ní se pak lépe uchytí semena z okolních stromů a nemusíme zalesňovat. Ale jinde škodí, například poškozují lesní oplocenky nebo likvidují mláďata drobné zvěře a srnčata," říká Kučera, který je zároveň předsedou Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů.