Letošní jaro bude studenější, než obvykle (prvnizpravy.cz)

Je to otázka 10 až 15 dnů, kdy se skutečně dočkáme jara. Letošní jaro ale bude studenější, než bývá obvyklé. Alespoň tak soudí dlouholetý pozorovatel vztahů přírody a počasí Rudolf Kovařík ze Šindelové na Sokolovsku. Jako vždy podotýká, že jeho prognózy platí především pro Karlovarský kraj.

Chladné jaro věští Josefovská pranostika
Kovařík na chladné jaro usuzuje podle Josefovské pranostiky. Ta říká, že jaké počasí bývá na svátek sv. Josefa (19.3.) a v dny okolo tohoto data, takové počasí pak převládá celé jaro. "Josefovská pranostika u nás, v Krušných horách, vychází na 75%," vysvětluje Kovařík s tím, že dosavadní vývoj počasí mu dává za pravdu. Okolo 19.března bylo chladno, a to pokračuje i do dnešních dní.
Chladnému jaru napovídá také další věc. Opeřenci z jihu, kteří sem měli na jaře přiletět, už sice skutečně přiletěli. "Ale ptáci, kteří už měli odletět na sever, tu stále zůstávají," upozorňuje Kovařík.
Letošní březen byl v karlovarském regionu nejchladnější od roku 1950. "Začátkem března u nás běžně bývají noční mrazy až k mínus dvaceti, na konci března už bývá odpoledne okolo čtrnácti nad nulou. Tak teplo ale ani v poslední březnové dny nebylo."
Nicméně vše prý nasvědčuje tomu, že se jara letos dočkáme. "Nebude ale tak rychlé a silné, jako loni. I v dubnu bude občas sněžit. V nížinách už sice asi nenapadne, ale řidiči ve středních a vyšších polohách by s ním měli počítat až do konce dubna, i když taková kalamita, jaká je nyní na Moravě, zřejmě nepřijde."  Již příští týden tak mají teploty vystoupat až na dvanáct nad nulou.

Studené jaro přírodě příliš nesvědčí
V jiné roky už v březnu se i pod vrstvou sněhu objevovala tráva "nastartovaná" na růst. Letos pod pěticentimetrovou sněhovou pokrývkou nic takového k vidění není. "U nás chodí zvěř z lesů do obce podél potoka. Na Toužimsku zvěř okusuje řepku. Protože jí sice chutná, ale moc nesvědčí, očekávám, že pár kusů na řepku pojde."
Divoké husy v březnu provádějí své námluvy na rybnících. Ty jsou ale v této oblasti zamrzlé, a tak se musí spokojit s potoky a loužemi.
Mrazivý březen nesvědčí ani rozmnožování zajíců: "První letošní zajíčci umrzli, ale ti další to přežijí."

Příznivý vliv Golfského proudu je letos vynulován
Lidé se Kovaříka často ptají, proč není tepleji, ani když vítr fouká od jihovýchodu. "Letos je celý evropský kontinent prochlazený. Na Ukrajině v tuto dobu bývá 15 až 18 stupňů, na Balkáně 20. V Maďarsku a na Slovensku teď měli sněhovou kalamitu. Golfský proud nyní jakoby ani neexistoval. On sice dál proudí, ale jeho účinek je vynulován severovýchodním prouděním, které způsobuje stále se obnovující tlaková výše nad Skandinávií.  Ale jakmile se nad Velkou Británií vytvoří tlaková níže, kolem ní k nám pak může proniknout teplejší vzduch."

Mrazy klíšťatům a slimákům neublížily
Letošní březnové a částečně i dubnové holomrazy nepomohly zemědělcům k tomu, že zahubily škůdce? "Přemrzly jarní plísně a pololišejníky, ty dostaly "na budku". Klíšťat se to ale nedotkne, jakmile budou noční teploty alespoň na třech nad nulou, tak vylezou, stejně jako španělští slimáci," dodal Kovařík závěrem.