Prvního dubna se slaví Den ptactva (prvnizpravy.cz)

1. dubna si všichni ochránci a milovníci ptactva připomenou mezinárodní svátek všech opeřenců

Den ptactva se slaví po celém světě od roku 1906, neboť v tento den byla podepsána Mezinárodní konvence o ochraně užitečného ptactva, které patří k nejoblíbenějším zástupcům živočišné říše.

Plzeňské novinky o tom informoval šéf rokycanských ochranářů Pavel Moulis  s tím, že ptactvo obdivujeme nejen z důvodů hlasových a letových projevů, ale zároveň je jeho výskyt i jedním z ukazatelů stavu životního prostředí.

To je potřebné chránit nejen pro volně žijící živočichy, ale i pro člověka samotného. Vždyť např. v padesátých a šedesátých letech dvacátého století došlo v Evropě a Severní Americe k vysokému úhynu sokola stěhovavého a dalších druhů dravých ptáků z důvodu používání DDT v zemědělské výrobě.

Právě intenzivní zemědělská výroba je pro výskyt ptáků v krajině velmi limitující. Proto se i členové Českého svazu ochránců přírody v Rokycanech snaží tento stav změnit např. výsadbou remízků a tvorbou biokoridorů. V těchto aktivitách jim výrazně pomáhají myslivci z nejrůznějších společností i nejširší veřejnost včetně dětí.

Možností, jak pomoci přírodě je samozřejmě mnohem více. Mezi další aktivity ochránců přírody patří podpora hnízdění vybraných druhů opeřenců či odchov a následné vypouštění dravců a sov - významných pomocníků zemědělců.

Je potěšitelné, že i v tomto směru nacházejí ochránci přírody i myslivci společnou řeč. Přesto je potřeba zvyšovat úsilí k podpoře takových životních podmínek, aby zde mohli živočichové bezstarostně žít. V tomto směru je významná podpora realizována ze strany Ministerstva životního prostředí, Ministerstva zemědělství, krajských úřadů či nejrůznějších nadací (např. Nadace Partnerství), které každoročně vyhlašují dotační tituly právě na zvelebování podmínek pro volně žijící živočichy. Je chvályhodné, že se poskytované nemalé finanční prostředky naučili využívat i myslivci a další neziskové organizace.

Pozvolna se tak začíná měnit dřívější zemědělská politika, která byla směřována ve většině případů k intenzifikaci zemědělství, což v praxi znamenalo scelování polí, likvidace zemědělsky nevyužívaných ploch, mezí, remízků a vodních toků.

Tyto změny měly za následek zánik původní krajiny a snížení biodiverzity. Nyní se snad již situace začíná pomalu zlepšovat. Pomoc však může každý, především svým ohleduplným přístupem k přírodě a svému okolí vůbec. Možností je i účast na výsadbách stromků a keřů, které organizují ochránci přírody, případně další organizace (myslivci, včelaři, obce atd.), dodal Moulis.