Zima vládne dál. Nadšení nejsou zemědělci ani myslivci (Třebíčský deník)

Mrazy z posledních dní mají fatální následky pro mladé zajíce a ohrožují také budoucí včelstva. Ptactvu chybí přirozená potrava

Třebíčsko – Zima se jak vidno nevzdává a Třebíčsko je již několik dní znovu promrzlé a od včerejška také zasněžené. Komplikace to nepřináší jen řidičům, ale taky volně žijící zvěři a chovatelům včel. Nejvíce ohroženy jsou budoucí generace zajíců a včelí plod. Nevlídné počasí pro zemědělce zase může opozdit jarní osev obilovin.

S posledními mrazivými dny a prodlužující se zimou se srnčí a další lesní zvěř dokáže vypořádat. O poznání těžší to však mají jejich mláďata. „Kladení srnčat probíhá až spíše koncem dubna nebo v průběhu května, kdy už bývá o poznání lepší a stálejší počasí. Mnohem hůře jsou na tom teď zajíci, kteří se honcovali (pářili – poznámka redakce) už v lednu a únoru. Březnová mláďata ale nemají v takovýchto mrazech prakticky žádnou šanci přežít,” upozornil hospodář Mysliveckého sdružení Výčapy Jiří Dobeš.

Další ohroženou skupinou je podle něj ptactvo, a to jak stěhovavé, tak i stálé. „Pro lesní zvěř to zas až takový problém není, sněhu není tolik, aby si potravu nenašla. V lese má navíc spoustu okusových dřevin. Mnohem hůř jsou na tom ale ptáci, kteří přirozenou potravu nemají. Mám doma větší zastřešenou plochu, kde je každý den přikrmuji, a můžu říct, že je jich tam každý den ohromné množství, snad stovka. Hlavně tedy čížci, sýkory a zvonci. Ze stěhovavých jsem už v přírodě zahlédl skřivany i špačky,” poznamenal Dobeš.

Včely zahřívají

I přes sníh a mráz pečují o přibližně pět set včelstev Doležalovi z Hroznatína. Nejohroženější jsou v mrazech vajíčka. „Včely by samozřejmě mohly mít nedostatek zásob, ale všechno jsme pečlivě kontrolovali, takže mrazy a sníh by žádný zásadní vliv mít neměly. Prodlužující se zima je ale rizikem pro plod. Ty včelstva, která ho mají hodně, musí zvýšit teplotu v úlu, a právě obsednutí plodu a jeho dostatečné zahřívání by mohlo být v mrazech problém,” vysvětloval Josef Doležal z rodinného včelařství.

„Vše má v rukou příroda a včely s něčím podobným určitě počítaly. Když se jim dobře věnujete a jsou navíc zdravé, neměly by být s odchováním nové generace problémy,” dodal. Nadšením z nové sněhové nadílky nehýří ani zemědělci. A to i přesto, že zimní vláhy je v půdě dostatek a výrazné kolísání teplot se v posledních měsících nekonalo. „Aktuální počasí pro nás moc příjemné není. Naše práce se tím pochopitelně protahuje a vegetační období naopak zkracuje. Jaro může být krátké a nebo nemusí přijít vůbec a nastoupí rovnou léto. To by mohla být komplikace. O konečné úrodě ale bude rozhodovat více faktorů, které teď nemůžeme předvídat,” mínil agronom Zemědělského družstva Hrotovice Vít Ševčík.

Dubnový osev bývá spíše ztrátový

Dlouhotrvající zima narušila práci zemědělců hlavně při osevu jarních obilovin. Na většině míst Třebíčska k tomu zatím ani nedošlo. „Pokud by se jařiny stihly zasít do Velikonoc, bylo by všechno ještě v pořádku a na výnos by to nemuselo mít negativní dopad. Každý další dubnový den ale už bude spíše ztrátový,” podotkl Ševčík.

Poslové jara v podobě některých stěhovavých ptáků se sice již objevili, zima se však prozatím nevzdala. Termín jejího odchodu prý nelze předvídat ani podle volně žijící zvěře.

„Tukové zásoby si vytváří každoročně a nejde podle toho poznat, jaká zima bude nebo kdy přijde jaro. Někdy je pro zvěř sezóna bohatá a může si tak vytvořit větší zásoby. S tím, jak dlouhá a tuhá bude zima, to však nesouvisí,” zamýšlel se myslivecký hospodář Jiří Dobeš.