Myslivci v Přítlukách se bojí, jestli se vrátí do své honitby (Břeclavský deník)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Myslivci v Přítlukách po 66 letech přijdou o vlastní honitbu. Pozemky začal spravovat zemědělský podnik, jenž chce nová pravidla.
Přítluky
Myslivecké sdružení funguje v Přítlukách téměř sedmdesát let. Kromě tradičních činností v honitbách se podílí také na společenském životě obce a vypomáhá tamnímu zemědělskému podniku Zepro. Ten má nyní jako správce většiny honitby budoucnost myslivců ve svých rukou.
"V pátek bude valná hromada, kde se sejdou myslivci se zástupci obce, podniku Zepro a vlastníci pozemků, na nichž se honitba nachází. Až tam se rozhodne, co se změní. Jasné je jen to, že na vlastní honitbu už nedosáhneme. Podle mysliveckého zákona totiž musíme mít alespoň pět set hektarů. A to už nemáme," vysvětlil předseda tamního mysliveckého sdružení Milan Cabal.
Dominantním vlastníkem a správcem pozemků, na nichž se přítlucká honitba rozkládá, je právě Zepro, které spravuje i areál bývalého zemědělského družstva v Přítlukách. Zepro pozemky v minulosti od lidí skupovalo a od obce má pronajato 280 hektarů. Myslivcům tak zbylo necelých tři sta hektarů.
"Valná hromada byla už před čtrnácti dny, ale sešlo se málo lidí. V pátek se bude jednat o ustanovení nové honební společnosti znovu. Doufáme ale, že se dlouhá tradice nepřeruší, domluvíme se a dostaneme povolenky. Vztahy jsme měli s obcí i podnikem vždy dobré. Pro Zepro například chodíme hlídat vinice před špačky," dokládá Cabal. Jaké má Zepro s honitbami záměr a zda chce v přátelské spolupráci s přítluckými myslivci nadále pokračovat se včera nepodařilo Břeclavskému deníku zjistit. Antonín Homola, předseda představenstva zemědělského podniku, který se zaměřuje na pěstování jablek a meruněk, se totiž odmítl vyjádřit.
"S médii mám negativní zkušenost, takže se vyjadřovat nebudu. Vše se navíc rozhodne až na valné hromadě a není potřeba z vnitřních věcí dělat senzaci v novinách. Pokud se chcete na něco zeptat, přijďte v pátek," odkázal Homola na valnou hromadu.
Už studuje zákon
Na valnou hromadu se chystá také starosta Přítluk Stanislav Ludvík. "Už studuji myslivecký zákon, abych měl v problematice přehled. Pro obec je to podstatná věc. Myslím ale, že půjde jen o formální změnu. Jedno sdružení končí a druhé začíná, ale lidi zůstávají. Myslím si, že v důsledku mohou mít myslivci ještě lepší podmínky než předtím," věřil starosta.
Podle něj totiž změna není myšlená jako snaha vyšachovat myslivce ze hry. "Zepro volá po nových pravidlech, a tak se asi někteří myslivci bojí, jak to bude dál," zamýšlel se starosta.
Kromě péče o zvěř myslivci v obci pořádají výstavu vín nebo myslivecký den. Podle Cabala patří přítlucké myslivecké sdružení k jedněm z nejaktivnějších na okrese.
"Sdružení má devatenáct členů, věkový průměr je dvaašedesát let. Mladí asi přejdou, ale někteří už říkali, že vzhledem ke svému věku a změnám nejspíš skončí. Pokud se sdružení rozpadne úplně, nedokážu si představit přerozdělování společného majetku. Máme traktor, vlečku a další zařízení. Snad se tedy v pátek vše rozumně vyjedná," uzavřel Cabal.
Přítluky
Myslivecké sdružení funguje v Přítlukách téměř sedmdesát let. Kromě tradičních činností v honitbách se podílí také na společenském životě obce a vypomáhá tamnímu zemědělskému podniku Zepro. Ten má nyní jako správce většiny honitby budoucnost myslivců ve svých rukou.
"V pátek bude valná hromada, kde se sejdou myslivci se zástupci obce, podniku Zepro a vlastníci pozemků, na nichž se honitba nachází. Až tam se rozhodne, co se změní. Jasné je jen to, že na vlastní honitbu už nedosáhneme. Podle mysliveckého zákona totiž musíme mít alespoň pět set hektarů. A to už nemáme," vysvětlil předseda tamního mysliveckého sdružení Milan Cabal.
Dominantním vlastníkem a správcem pozemků, na nichž se přítlucká honitba rozkládá, je právě Zepro, které spravuje i areál bývalého zemědělského družstva v Přítlukách. Zepro pozemky v minulosti od lidí skupovalo a od obce má pronajato 280 hektarů. Myslivcům tak zbylo necelých tři sta hektarů.
"Valná hromada byla už před čtrnácti dny, ale sešlo se málo lidí. V pátek se bude jednat o ustanovení nové honební společnosti znovu. Doufáme ale, že se dlouhá tradice nepřeruší, domluvíme se a dostaneme povolenky. Vztahy jsme měli s obcí i podnikem vždy dobré. Pro Zepro například chodíme hlídat vinice před špačky," dokládá Cabal. Jaké má Zepro s honitbami záměr a zda chce v přátelské spolupráci s přítluckými myslivci nadále pokračovat se včera nepodařilo Břeclavskému deníku zjistit. Antonín Homola, předseda představenstva zemědělského podniku, který se zaměřuje na pěstování jablek a meruněk, se totiž odmítl vyjádřit.
"S médii mám negativní zkušenost, takže se vyjadřovat nebudu. Vše se navíc rozhodne až na valné hromadě a není potřeba z vnitřních věcí dělat senzaci v novinách. Pokud se chcete na něco zeptat, přijďte v pátek," odkázal Homola na valnou hromadu.
Už studuje zákon
Na valnou hromadu se chystá také starosta Přítluk Stanislav Ludvík. "Už studuji myslivecký zákon, abych měl v problematice přehled. Pro obec je to podstatná věc. Myslím ale, že půjde jen o formální změnu. Jedno sdružení končí a druhé začíná, ale lidi zůstávají. Myslím si, že v důsledku mohou mít myslivci ještě lepší podmínky než předtím," věřil starosta.
Podle něj totiž změna není myšlená jako snaha vyšachovat myslivce ze hry. "Zepro volá po nových pravidlech, a tak se asi někteří myslivci bojí, jak to bude dál," zamýšlel se starosta.
Kromě péče o zvěř myslivci v obci pořádají výstavu vín nebo myslivecký den. Podle Cabala patří přítlucké myslivecké sdružení k jedněm z nejaktivnějších na okrese.
"Sdružení má devatenáct členů, věkový průměr je dvaašedesát let. Mladí asi přejdou, ale někteří už říkali, že vzhledem ke svému věku a změnám nejspíš skončí. Pokud se sdružení rozpadne úplně, nedokážu si představit přerozdělování společného majetku. Máme traktor, vlečku a další zařízení. Snad se tedy v pátek vše rozumně vyjedná," uzavřel Cabal.