"Vlčí město" si pochvaluje návrat šelem. Farmáři se bojí (Moravskoslezský deník)

Od sousedů
Rietschen
V domovské zemi bratří Grimmů a jejich Červené karkulky se vlčí vytí rozléhá už více než deset let. Z návratu šelmy se teď v Rietschenu, obci na východě Německa, přes počáteční obavy lidé spíše radují.
"Rietschen žije s vlkem v Německu nejdéle. Jeho přítomnost se stala dnes pro obyvatele zcela běžnou," ujišťuje Vanessa Ludwigová, bioložka z informační kanceláře Vlčí region Lužice.
Psovitá šelma do obce, která zatím vešla do povědomí jako "vlčí město", láká nové turisty. V Rietschenu jim nabízejí trasy po stopách šelmy pěšky i na kole, přímo ve městě funguje vlčí muzeum.
"Vlk nám přinesl mnohem více, než nám uškodil," je přesvědčený starosta Ralf Brehmer.
V braniborských lesích podle posledních odhadů pobíhá zhruba 160 vlků rozdělených do 17 různých smeček.
Ještě nedávno byla přitom psovitá šelma v Německu považována za vyhubenou. V Lužici byl poslední vlk samotář, který přišel z Polska, zabit v roce 1904. Když v roce 2000 televize ukázala páreček vlků, který překročil polské hranice i s mládětem, lidé znovu dostali strach.
"Všichni ovšem slyšeli příběh Červené karkulky a vlka. Je to zakořeněno ve vědomí lidí," soudí Jana Endelová z informační kanceláře.
Vzpomíná na bouřlivá zasedání obecní rady. "Lidé se obávali, aby se vlci dál nemnožili. Nevěděli, že zvíře opouští rodiče mezi prvním a druhým rokem života, aby si hledalo vlastní teritorium. Lidé zapomněli, jak žít s vlkem," zdůrazňuje.
Pracovníci kanceláře proto začali pro místní pořádat přednášky, které měly obyvatele zbavit předsudků. Za 13 let přítomnosti v Lužici vlk nikdy na člověka nezaútočil.
Ani do lesů okolo Berlína, kde se vlčí smečky také pohybují, se už lidé nebojí.
"Vlků se nebojím. Je to naopak radost vidět vlka v divočině. Jsou to plachá zvířata, tak proč bychom se jich měli bát?" řekla jedna z tamních obyvatelek stanici Deutsche Welle.

Jako výhra v loterii
Jen málokdo vlka v přírodě skutečně viděl. "Něco takového je jako trefit všech šest čísel v loterii," tvrdí starosta Rietschenu. Přesto je v okolí největší koncentrace vlků v Německu. Zvířata si zvykla na hluk nákladních automobilů a na exploze pocházející z vojenského prostoru rozkládajícího se na 200 kilometrech čtverečních. Soužití s chráněnou šelmou ale zcela bez problémů není. Ačkoliv lidé jsou podle ochranářů před vlkem v bezpečí,pro stáda ovcí a koz to neplatí. Za poslední šest let v Braniborsku tato šelma farmářům zabila zhruba 360 zvířat. V okolí Rietschenu tak loni stáda přišla o 50 zvířat.
"Řešení je podle nás nechat vlky žít, tak kde jsou teď, v přírodních parcích a na vojenském území. Ale pokud tato místa opustí, musíme mít dovoleno je lovit. Pokud ne, tak budou útočit na naše stáda," řekl Deutsche Welle zástupce braniborských farmářů Lutz­ Uwe Kahn.
Ke zklidnění situace paradoxně přispěl farmář, který po dvou útocích vlků v roce 2002 přišel o 33 zvířat. "Jeho zkušenosti jim pomohly," říká Jana Endelová.
Farmáři navíc dostávají subvence na stavbu ohrad s elektrickým zařízením a stát jim kompenzuje škody, pokud prokáží, že jim zvíře zabil vlk.
Němečtí farmáři si ale stěžují, že vymáhání peněz je v takovém případě běh na dlouhou trať. Někteří tak mohou na kompenzaci škod čekat i celý rok, tvrdí Lutz­ Uwe Kahn.
Najdou se proto i tací, kteří by vlky nejraději znovu vyhubili. Od roku 2000 v okolí Rietschenu zabili tři vlky a dosud se nezjistilo, kdo je zahubil.