Přežijí sokoli a tetřívci v Krkonoších? (ČRo Plus)

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

 

Příjemný večer, vážení, na vlnách Českého rozhlasu Plus posloucháte ekologický magazín Ekoforum, který využívá dědictví populární Zeměžluče, al chce jít ještě blíž za vámi, svými posluchači, zkuste se zamyslet nad tématy, která byste rádi slyšeli, ale teď už se zaměříme na dnešní téma. Přežijí sokoli a tetřívek divoké nájezdy snowboardistů a lyžařů do strmých krkonošských karů?

 

Čestmír KLOS, moderátor

 

U poslechu Ekofora vás vítá pravidelný průvodce ekologickým magazínem Čestmír Klos.

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

 

A vítá vás také Jana Šmídová.

 

Čestmír KLOS, moderátor

 

Po letech čekání, než v Krkonoších znovu zahnízdí sokoli, mohou vše zmařit vyznavači svobodných jízd na lyžích a snowboardech, freeridisté. Setká-li se totiž sokol s nimi v nedostupných místech, nemusí hnízdění dobře dopadnout a krkonošská příroda bude zase o něco chudší.

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

 

Samců tetřívka je v Krkonoších jen 112 a podle odborníků jde o poslední životaschopnou populaci v Česku. Tetřívci v karech vyhledávají klid pro své přežívání. Vyrušení spotřebovávají své energetické zásoby a někteří z nich kvůli tomu hynou.

 

Čestmír KLOS, moderátor

 

Avšak nevybouřený adrenalin žene některé snowboardisty a lyžaře, takzvané freeridisty, do divokých sjezdů krkonošských karů. Zřejmě jsou schopni posoudit své sportovní kvality i stav sněhové pokrývky tak, že nehynou po desítkách. Nejspíš však nic nevědí o zdejší přírodě nebo jsou natolik citově okoralí, že jim nevadí, že na jejich zálibu hynou velice vzácní tetřívci.

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

 

Přesto ani freeridisté nejsou bez rizika. Mohou spustit lavinu. A statistiky horské služby jsou neúprosné. Skoro polovina lidí zasypání v lavině nepřežije. To jsou dva důvody, ochrana vzácné přírody krkonošských karů a rizika lyžařů při divokých sjezdech, které vyprovokovaly právě tento pořad. Kary jsou ty největší pokladnice krkonošské přírody a podle toho je třeba se k nim chovat.

 

Čestmír KLOS, moderátor

 

K natáčení pořadu o sokolech, lyžařích a karech dorazil do studia zoolog Správy Krkonošského národního parku, doktor Jiří Flousek, vítejte, dobrý večer.

 

Jiří FLOUSEK, zoolog Správy Krkonošského národního parku

 

Dobrý večer.

 

Čestmír KLOS, moderátor

 

Pane doktore, sokoli na dlouho léta Krkonoše opustili. Co je přimělo, že se pozvolna vrací a nerozmyslí si to na základě těch jízd lyžařů?

 

Jiří FLOUSEK, zoolog Správy Krkonošského národního parku

 

Pevně doufám, že si to nerozmyslí, byť snowboardisté a skialpinisté jejich prospívání v Krkonoších nepomáhají.

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

 

A jsou právě freeridisté, takové ošklivé slovo, a snowboardisté tím hlavním rizikem právě pro populaci ptáků, o nichž tady hovoříme?

 

Jiří FLOUSEK, zoolog Správy Krkonošského národního parku

 

S velkou pravděpodobností jsou, protože sokoli začínají hnízdit právě v ledovcových karech, v těch místech, která jsou pro milovníky lyžování ve volné přírodě v čistém nedotčeném sněhu nejatraktivnější. A ve chvíli, kdy tam sokoli začínají hnízdit, tam ještě freeridisté lyžují a těm sokolům to může působit problémy.

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

 

A kdy oni adrenalinoví sportovci objevili právě krkonošské kary? To je novinka, nebo už na ně měli zálusk dlouhou dobu?

 

Jiří FLOUSEK, zoolog Správy Krkonošského národního parku

 

Patrně se tam, nebo určitě se v karech lyžovalo i v minulosti, ale s příchodem nových sportů, nového vybavení lyžařských prken, skialpinistických lyží, tak ten počet lidí výrazně stoupnul.

 

Čestmír KLOS, moderátor

 

Ale s tetřívky je to jinačí. Kde žijí a jak jim mohou tito lyžaři ublížit?

 

Jiří FLOUSEK, zoolog Správy Krkonošského národního parku

 

Tetřívci mimo jiné také v zimě využívají ledovcové kary, ale samozřejmě i další bezlesá území nad horní hranicí lesa. A jsou to zvířata, která vyhledávají klidné oblasti, kde se mohou zahrabat do sněhu, trávit tam nepříznivou zimu a dvakrát denně, ráno a večer, noru ve sněhu opustí, vyletují ven a jakékoliv další vyrušení navíc už těm ptákům přináší problémy.

 

Čestmír KLOS, moderátor

 

Protože ztrácejí energii?

 

Jiří FLOUSEK, zoolog Správy Krkonošského národního parku

 

Mimo jiné, je-li ten pták opakovaně vyrušován, tak samozřejmě ztrácí energii, kterou pak v zimě velmi obtížně získává zpět. Je vystaven nepříznivému počasí, což je v zimě v Krkonoších vcelku běžné. Je vystaven vyššímu riziku predace, protože tetřívek, schovaný ve sněhu, snáze se ukryje před liškou než tetřívek pobíhající po povrchu sněhu. A samozřejmě i opakovaný stres těm ptákům snižuje fyzickou kondici.

 

Čestmír KLOS, moderátor

 

Takže nejenom ty krkolomné jízdy, ale i to pojíždění po těch náhorních planinách k tomu, aby člověk se dostal ke karu, tak může tyto ptáky ohrozit.

 

Jiří FLOUSEK, zoolog Správy Krkonošského národního parku

 

Může, protože ptáci v té krajině žijí 24 hodin denně, tak velmi dobře vědí, kde jsou hlavní tahy lidí po těch náhorních planinách a kdokoliv se od těch tradičních tras odchýlí a vyběhne do volných ploch, kde ten tetřívek jakýkoliv pohyb lidí neočekává, tak samozřejmě je zádrhelem.

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

 

Takže v oněch normálních okolnostech, pokud by tam nebyli ti vetřelci, tak přežijí v pohodě oba druhy nebo možná to ještě obrátím. Která z těch skupin je ohroženější? Jak se na to dívají ochránci přírody a také zoologové?

 

Jiří FLOUSEK, zoolog Správy Krkonošského národního parku

 

Tak z těchto dvou druhů, o kterých zatím byla řeč, tak jednoznačně ohroženější jsou tetřívci. Zatímco sokol je druh, který před nějakými padesáti lety vymizel téměř z celé Evropy díky působení chlorovaných uhlovodíků a postupně i s pomocí vypouštěných ptáků se ptáci v Evropě začali šířit a v roce 1992, zhruba před 20 lety se první pár objevil opět po třiceti letech v Krkonoších. A dneska jich tam hnízdí sedm až osm párů. Zhruba půl na půl na české a polské straně. Tak s tetřívky ta situace takhle optimistická není.

 

Čestmír KLOS, moderátor

 

Jak velká populace musí být, aby se udržela?

 

Jiří FLOUSEK, zoolog Správy Krkonošského národního parku

 

Literatura uvádí, že sto ptáků je minimum pro nějaké dlouhodobější přežívání.

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

 

A když to srovnáte s jinými evropskými horstvy, tak jsme na tom tak špatně, nebo Krkonoše i v rámci České republiky jsou na tom špatně a tyto druhy jsou ve velkém riziku?

 

Jiří FLOUSEK, zoolog Správy Krkonošského národního parku

 

Specielně ten tetřívek v riziku je, byť Krkonoše patří mezi dvě horské oblasti v naší republice, kde se tomu tetřívkovi relativně daří. První jsou Krušné hory, kde žije zhruba 200 samců tetřívka. Druhou lokalitou jsou Krkonoše, kde žije kolem těch už zmíněných 120 samců. A populace v obou oblastech jsou dlouhodobě zhruba stabilní. Všechna ostatní horstva v České republice jsou na tom s tetřívky velmi špatně, buď tam tetřívci dramaticky padli, na Šumavě za posledních 40 let o 90% klesla početnost tetřívků. V Jizerských horách za posledních 6 let o polovinu. A jsou samozřejmě i oblasti, Vysočina nebo Jeseníky, kde tetřívci už téměř zmizeli.

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

 

A mezinárodní srovnání?

 

Jiří FLOUSEK, zoolog Správy Krkonošského národního parku

 

Tenhle trend potkává tetřívky po celé Evropě. Takže nejvíce se v tuto chvíli daří tetřívkům ve východních částech Evropy, v bývalém Sovětském svazu.

 

Čestmír KLOS, moderátor

 

Ale v karech žijí také jiní ptáci, jim taky můžou ublížit takové jízdy?

 

Jiří FLOUSEK, zoolog Správy Krkonošského národního parku

 

Kary jsou na druhy živočichů, druhy obratlovců relativně chudé, ale v těch nejvyšších partiích Krkonoš naopak žijí ty nejcennější, nejméně početné, nejvzácnější druhy ptáků, které v Krkonoších můžeme potkat. Takže je to tak, hnízdí tam linduška horská, hnízdí tam piluška podhorní. V případě toho prvního druhu plná polovina celé populace v České republice žije jenom v Krkonoších. V případě toho druhého druhu pilušky podhorní 100% hnízdících ptáků v České republice žije jenom v Krkonoších. A výhradně nad horní hranicí lesa, velmi často v karech.

 

Čestmír KLOS, moderátor

 

Co by bylo tak účinné, aby odradilo ty lyžaře, aby nejezdili do krkonošských karů, když mohou zajet do Alp, kde jsou strmé srázy, a myslím si, že v oblastech, kde není potřeba tak usilovně chránit to území.

 

Jiří FLOUSEK, zoolog Správy Krkonošského národního parku

 

Já si myslím, že jedinou cestou je přesvědčování freeridistů, že není úplně ideální jezdit v těch ledovcových karech, opouštět povolené standardní trasy nad horní hranicí lesa, protože jiná úspěšná cesta než výchova neexistuje.

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

 

Pane doktore Flousku, jak se ta výchova daří?

 

Jiří FLOUSEK, zoolog Správy Krkonošského národního parku

 

No, je to složité. V řadě případů se strážcům národního parku podaří přesvědčit snowboardistu, skialpinistu, opouštějícího turistickou trasu, že by bylo dobré tam nejezdit nejen z hlediska bezpečnosti, ale i proto, že může uškodit tam žijícím vzácným živočichům. Ale samozřejmě byť malé procento na žádné takovéto poučování nedá a chce si užít adrenalinu v ledovcových karech. A tam pak žádné řešení není, protože nemá smysl, aby se strážce národního parku pouštěl za skialpinistou tou samou trasou,vlastně násobil rušení zvířat v těch oblastech, kde by měl být klid.

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

 

A nicméně existují pokuty, tresty, finanční restrikce. Tak jak je to s nimi?

 

Jiří FLOUSEK, zoolog Správy Krkonošského národního parku

 

Existují, ale musíte toho člověka v karu chytit. A samozřejmě to jsou velmi schopní snowboardisté, skialpinisté. A v řadě případů neškolenému lyžařovi mého typu pohodlně utečou, respektive ujedou. A jak už jsem říkal, strážce se za nima ve většině případů nebude pouštět, protože by jenom přispíval k tomu rušení i sám.

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

 

A pokud ho chytí, tak jak tučná je ta pokuta?

 

Jiří FLOUSEK, zoolog Správy Krkonošského národního parku

 

Ty pokuty se pohybují v řádech stokorun.

 

Čestmír KLOS, moderátor

 

Ta výbava, kterou ti lidé na sobě mají, tak je mnohonásobně dražší, takže to je vlastně vstupenka do karu a vyjde asi levněji, než když člověk jde na dobrou operu.

 

Jiří FLOUSEK, zoolog Správy Krkonošského národního parku

 

Samozřejmě, je to tak. Ta výbava x-krát převyšuje pokutu, kterou by dotyčný narušitel pravidel hry národního parku mohl dostat.

 

Čestmír KLOS, moderátor

 

A když jsme v této situaci, že nahoře stojí strážce a přemlouvá toho člověka, který sjíždí do karu, v jakých případech se to podaří přemluvit takového jezdce?

 

Jiří FLOUSEK, zoolog Správy Krkonošského národního parku

 

Neznám přesná čísla, věřím tomu, že nadpoloviční většina si to po obdržení správných a dostatečných informací rozmyslí.

 

Čestmír KLOS, moderátor

 

Takže to je povzbudivé, ale má správa tolik strážců, aby stáli všichni na těch místech, odkud se sjíždí do karu?

 

Jiří FLOUSEK, zoolog Správy Krkonošského národního parku

 

Na jedné straně samozřejmě není možné hlídat všechna místa, odkud se dá do karů sjíždět. Na druhé straně to povzbudivé je, ale v čem je problém, ve chvíli, kde ve špatný čas se na špatném místě rozjede jeden jediný freeridista, tak i ten jeden jediný průjezd může vyplašit samici sokola stěhovaného z hnízda, kde právě zasedla na čerstvě snesená vejce, což je to nejcitlivější období. A pak skutečně jeden průjezd freeridisty pod nebo nad hnízdem sokola může zmařit hnízdění pro ten daný rok.

 

Čestmír KLOS, moderátor

 

Pomáhají vašemu snažení uchránit kary před přílišnou zátěží i místní lidé nebo jim to je jedno?

 

Jiří FLOUSEK, zoolog Správy Krkonošského národního parku

 

Já jsem přesvědčen, že většině místních lidí to jedno není a že se snaží také, aby krkonošská příroda vypadala co nejlépe a po co nejdelší dobu, protože Krkonoše, ty žijí z turistů zimních i letních. A je v zájmu zejména místních obyvatel, aby krkonošská příroda prospívala a byla stále atraktivní pro návštěvníky.

 

Čestmír KLOS, moderátor

 

Myslíte si, že pro místní obce je lepší, že jsou součástí národního parku, než kdyby to pohoří bylo ponecháno nějaké jenom místní ochraně těch nejdůležitějších věcí?

 

Jiří FLOUSEK, zoolog Správy Krkonošského národního parku

 

Já jsem přesvědčen, že jednoznačně ze světa existuje řada studií, která prokazuje, že existence národního parku zlepšuje ekonomiku regionu, přináší do regionu peníze, což samozřejmě místními obyvateli je určitě vítáno.

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

 

Na vlnách Českého rozhlasu Plus posloucháte Ekoforum. A naším hostem je zoolog Správy Krkonošského národního parku, doktor Jiří Flousek.

 

Čestmír KLOS, moderátor

 

A já se pana doktora hned zeptám. Mnozí z těch lyžařů jsou organizovaní v nějakých skialpinistických či jiných organizacích. Pokouší se správa s těmito organizacemi navázat kontakt a zjistit, jestli by ony samy nemohly na své členy působit?v

 

Jiří FLOUSEK, zoolog Správy Krkonošského národního parku

 

Správa národního parku samozřejmě s řadou takovýchto organizací jedná, snaží se je přesvědčovat. Zástupci těchto organizací jsou velmi vstřícní, ale ne všichni freeridisté jsou členy takovýchto organizací. A ne všichni souhlasí třeba s tím, co jejich zástupci ve vedení domluví.

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

 

A když už se nebojí toho, že vyplaší ptáky, nebojí se lavin? Hovořili jsme o tom úvodem našeho pořadu.

 

Jiří FLOUSEK, zoolog Správy Krkonošského národního parku

 

Já se domnívám, že ty laviny jsou součástí toho adrenalinového vyžití, které ve volné přírodě souvisí.

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

 

Takže jdu sjíždět do karu a čekám, že na mě spadne lavina?

 

Jiří FLOUSEK, zoolog Správy Krkonošského národního parku

 

Nečekám, ale myslím si, že řada z těch freeridistů je velmi zkušených a je schopna v těch karech se pohybovat tak nebo v  takovou dobu, kdy nebezpečí lavin je nižší a samozřejmě občas se tam objeví někdo méně zkušený, anebo ve špatnou dobu, a pak se lavina utrhne.

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

 

A registrujete takové případy i se smrtelnými následky?

 

Jiří FLOUSEK, zoolog Správy Krkonošského národního parku

 

Ne každou zimu, každou zimu se někde utrhne lavina, kde může ohrozit lyžaře, kteří se tam pohybovali, ne každou zimu jsou ty případy smrtelné.

 

Čestmír KLOS, moderátor

 

Horská služba, která původně měla do našeho pořadu rovněž přijít, píše, že naprostá většina lavin, které spadnou a jsou v nich lidé, tak způsobili ti samí lidé, že to není tak, že by lyžaři šli a najednou na ně spadla lavina. Je to i vaše zkušenost?

 

Jiří FLOUSEK, zoolog Správy Krkonošského národního parku

 

Já si myslím, že horská služba je v tomhle tom mnohem zkušenější. Její pracovníci sledují frekvenci pohybu lavin, odtrhávání lavin, jejich nebezpečí, takže tady není důvod nevěřit tomu, co říkají.

 

Čestmír KLOS, moderátor

 

Zajímavé je, že v době lavinového nebezpečí je dole v karech pod vrstvou sněhu velice čilý život. Jací živočiši tak žijí ve chvíli, kdy nahoře je třeba velká čina a padají laviny?

 

Jiří FLOUSEK, zoolog Správy Krkonošského národního parku

 

V tom podsněžném prostoru v ledovcových karech žijí stovky druhů různých bezobratlých, žijí tam drobní obratlovci, jako jsou hmyzožravci, hlodavci, to prostředí je velmi pestré. Čím pestřejší vegetace v takovýchto stanovištích je, což kary jsou botanicky velmi pestré, tak často tím pestřejší je i společenstvo živočichů, které se tam vyskytuje. Když už jsem nakousl ty hlodavce, tak na nevelkých plochách ledovcových karů v Krkonoších můžete potkat prakticky všechny drobné savce, které žijí v celých Krkonoších. Snad s výjimkou hraboše polního, potkana.

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

 

Ty můžeme najít ovšem leckde jinde.

 

Jiří FLOUSEK, zoolog Správy Krkonošského národního parku

 

Ty najdete jinde, ale v těch karech skutečně se už podařilo zjistit všechny druhy, které jinak musíte pracně posbírávat z celé plochy Krkonoš.

 

Čestmír KLOS, moderátor

 

Rostliny, u těch si to dovedu velmi dobře představit, že je tam přefoukne ten vítr v rámci těch větrohoropisných soustav, kdy vítr zvedá všechno, co je v údolích, které směřují k horám, potom se rozletí po těch náhorních plošinách, aby vzápětí uložily všechno, co nesou, zejména sníh, ale taky ty drobné rostliny, jejich semena dolů do údolí. Jsou mezi těmi semeny taky třeba nějací živočichové takto přenášeni?

 

Jiří FLOUSEK, zoolog Správy Krkonošského národního parku

 

Určitě to, co vítr unese svou silou, tak pak většinou ukládá v závětří ledovcových karů, takže není to jenom sníh. Tady zatím jsme se bavili, že laviny jsou velmi nebezpečné pro člověka, ale lavina je v těchto partiích zásadní ekologický fenomén, který uvolňuje prostor, zabraňuje lesu, aby zarostl ledovcové kary a tím otvírá prostor pro život obrovského množství zajímavých druhů rostlin, bezobratlých živočichů, různých malých obratlovců.

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

 

Takže zajímavý pohled na blahodárnou roli lavin.

 

Jiří FLOUSEK, zoolog Správy Krkonošského národního parku

 

jednoznačně.

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

 

Jak to vypadá v karech v létě, mají živočiši klid?

 

Jiří FLOUSEK, zoolog Správy Krkonošského národního parku

 

Řekl bych, že větší než v zimě. Určitě tam někteří návštěvníci také se jdou ze zvědavosti podívat, ale řekl bych, že v hnízdění období ptáků, jaro a začátek léta je v těch karech vcelku klid. Takže řada živočichů, kteří se tam rozmnožují, ptáci, kteří tam hnízdí, mají klid.

 

Čestmír KLOS, moderátor

 

Vrátíme se k zimě. Vím, že se tam dělají čas od času přírodovědecké sondy, aby se zjistilo, jak ty vrstvy jednotlivé žijí. A je takové zjištění, že pod ohromnou vrstvou sněhu je naopak nezamrzající vrstva, kde vesele pučí život dávno předtím, než vedle začne jaro. Jak to vy sledujete v parku?

 

Jiří FLOUSEK, zoolog Správy Krkonošského národního parku

 

Konkrétní výzkumy nebo monitorování života pod sněhem v Krkonoších neprovádíme, protože to je činnost poměrně náročná a správa není vybavena odborníky na takovéto aktivity. Ale je známo, že pod vysokou vrstvou sněhu, a v karech specielně, kde jsou sutě s obrovskými prostory mezi kameny, kde je vegetace typu kleče nebo různě pokřivených jeřábů a bříz, vytváří velké dutiny, kam mráz přes tu vrstvu sněhu nedorazí. A tam život funguje, nebudu říkat stejně jako v létě, ale myslím, že velmi živě.

 

Čestmír KLOS, moderátor

 

Já jsem při té jedné reportáži, kterou jsem dělal v karech s panem doktorem Štursou, vykopal takovou ohromnou jámu a viděl jsem ty živáčky na vlastní oči a byl jsem velmi překvapen. Je toto i pro odborníka někde překvapivé, co tam najde pod tím sněhem?

 

Jiří FLOUSEK, zoolog Správy Krkonošského národního parku

 

Určitě. Člověk není zvyklý v zimě, že by potkával spoustu, zvlášť bezobratlých živočichů, takže prohrabete-li se skrz masu sněhu, tak je vždy zajímavé pozorovat, co tam žije i uprostřed zimy, kdy nahoře panuje třeskutý mráz a dole je teplota nad nulou.

 

Čestmír KLOS, moderátor

 

Větrohoropisné systémy, které byly objeveny někdy koncem minulého století, tak se potvrzují stále, anebo je potřeba dělat korekce těchto teorií?

 

Jiří FLOUSEK, zoolog Správy Krkonošského národního parku

 

Já myslím, že korekci není třeba dělat. Ta teorie už je přes padesát let stará. A je založena na optimální konstelaci geomorfologie Krkonoš a převládajících větrů. Krkonošská údolí jsou orientována od západu k východu a stejným směrem proudí i většina větrů. A ta kombinace větru, proudícího velmi úzkým údolím, které funguje jako tryska, takže tu větrnou masu urychluje, ten vítr se pak nahoře nad těmi náhorními plošinami Krkonoš z té trysky rozptyluje a všechno, co bere sebou, v zimě sněhové částice, v létě částice půdy, nějaké drobné organismy, tak ukládá v těch závětrných ledovcových karech a ty, protože jsou orientovány většinou k jihu nebo k jihovýchodu, mají velmi dobrý a výživný substrát díky tomu přinesenému materiálu, tak poskytují ne ideální, ale optimální podmínky pro řadu horských druhů. Na malých plochách můžete potkat druhy typické pro nížiny, třeba zakrslé keře lípy, tak druhy rostlin, charakteristické pro nejvyšší polohy Krkonoš, třeba prvosenku nejmenší. Můžete tam na malé ploše potkat druhy typické pro severní Evropu i pro zvířata nebo rostliny z Alp, ale to jsem utekl z té vaší otázky. Nejsou sledovány žádné dramatické změny, které by tenhle ten mechanismus větrohoropisných systémů zatím bořily.

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

 

Pane doktore, jak to tady popisujete, tak ten svět karů je zcela unikátní. Když byste přesvědčovali, abychom se vrátili zas k tomu tématu, o němž jsme hovořili, právě ty neukázněné návštěvníky stejnými slovy jako přesvědčujete nás, tak možná, že byste je odradil od těch nájezdů a neodpovědného chování. Činíte tak, máte možnost přednášet a podobně?

 

Jiří FLOUSEK, zoolog Správy Krkonošského národního parku

 

Snažíme se, správa má desítky programů, kterým se snaží přesvědčit nebo vychovávat různé skupiny dětí, od mateřských škol, až po střední školy, vysoké a samozřejmě obyvatele Krkonoš i návštěvníky Krkonoš o hodnotách tohoto území, ale vy jste už řekla to nejdůležitější, Krkonoše jako pohoří mají nějakých 900 čtverečních kilometrů. Počítám-li v to i Polsko. Národní park má zhruba 360 kilometrů čtverečních, a to nej, nej, nej, kary a vše, co je nad horní hranicí lesa pokrývá zhruba 16 čtverečních kilometrů z těch 900, takže to je hrozně malá plocha, která si skutečně zasluhuje nejpřísnější ochranu. A přestože na většinu území se normální člověk nedostane, není tam dovoleno chodit, tak i přes tohle to cenné území vede řada turistických tras, značených, kam návštěvník může, odkud i do těch karů uvidí třeba při výstupu na vrchol Sněžky, tak jsou dokonalé pohledy na závěr Obřího dolu na Úpskou jámu, takže ta krása pro oko je otevřená i běžnému návštěvníkovi, jenom bysme toho běžného návštěvníka prosili, ať zůstane na té cestě a zejména v zimě ji neopouští a do těch karů nejezdí, nebo se nespouští.

 

Čestmír KLOS, moderátor

 

A přesto je ještě něco, co je na Krkonoších nejvzácnější. A to jsou ony biologické zahrádky, které jsou právě v karech. Čím se odlišují od ostatní přírody?

 

Jiří FLOUSEK, zoolog Správy Krkonošského národního parku

 

Ty krkonošské botanické zahrádky jsou právě v těch místech, která jsem před chvílí popisoval, v těch místech, která jsou relativně ve vysoké nadmořské výšce, ale díky dobré orientaci k jihu nebo k jihovýchodu, takže na oslněných svazích díky těm větrohoropisným systémům, které tam přinášejí částice půdy i semena rostlin, a díky lavinám, které tam brání vyrůstání lesa, tak se tam soustřeďují už ty zmiňované druhy, typické pro nížiny, horské polohy, severní Evropu i jižní Evropu.

 

Čestmír KLOS, moderátor

 

Takže v krkonošských zahrádkách se rozloučíme. A připomeneme, že jsou přesně pod těmi trasami, kudy se spouštějí ti freeridisté. A nějakým způsobem znásilňují to území, které by si zasloužilo daleko větší péči.

 

Jiří FLOUSEK, zoolog Správy Krkonošského národního parku

 

Je to tak.

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

 

A to už je z dnešního vydání pořadu Ekoforum opravdu všechno. Já děkuji za účast a za informace a také za názory zoologovi Správy Krkonošského národního parku, doktoru Jiřímu Flouskovi. Tak zase někdy na slyšenou a až bude něco zajímavého v Krkonoších a okolí.

 

Jiří FLOUSEK, zoolog Správy Krkonošského národního parku

 

Děkuji mnohokrát, na shledanou.

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

 

A od mikrofonu se v tuto chvíli loučí ...

 

Čestmír KLOS, moderátor

 

Čestmír Klos.

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

 

A Jana Šmídová, na slyšenou.