Řeku plení vydry i draví ptáci (Havlíčkobrodský deník)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Chrudimsko
Vydry říční se usídlily i v samotné Chrudimi. Rybáře to trápí a nemají nárok na finanční náhrady za sežrané ryby.
"Jedna vydra se usadila pod splavem u autobusových garáží. Bohužel je chráněná, a tak si tam může nerušeně žít, přičemž denně sežere alespoň jeden kilogram ryb. Další dvě vydry se usadily v Májově. Nedej bože, aby to byl párek. Na náhradu způsobených škod přitom nemáme nárok," lamentuje Pavel Kohout, hospodář Českého rybářského svazu Chrudim.
Podobný problém mají rybáři i s kormorány, kteří přebývají v úseku řeky pod Májovem. Není to početná kolonie, ale ptáci přesto rybářům způsobují škody. "Kormorán denně spořádá asi půl kila ryb. Mnohé mu sice uniknou, ale pták je agresivním způsobem lovu poraní a ony pak stejně uhynou. Pod nánosem ptačího trusu hynou i některé stromy. Trus je v podstatě spálí," pokračuje rybářský hospodář, který si stěžuje i na volavky, plenící občas hnízda vodních ptáků u rybníka Orlík.
Co se týče peněžních náhrad, těch se rybáři hospodařící na volné vodě opravdu nedočkají. "Uplatnit je mohou jen ti, kteří hospodaří na produkčních vodách. Tedy na rybnících,kdejimškodí zvlášť chránění živočichové zahrnutí do příslušného seznamu. Tito rybáři také náhrady běžně žádají," vysvětluje Vlastimil Peřina, vedoucí Správy CHKO Železné hory.
Vydry říční se usídlily i v samotné Chrudimi. Rybáře to trápí a nemají nárok na finanční náhrady za sežrané ryby.
"Jedna vydra se usadila pod splavem u autobusových garáží. Bohužel je chráněná, a tak si tam může nerušeně žít, přičemž denně sežere alespoň jeden kilogram ryb. Další dvě vydry se usadily v Májově. Nedej bože, aby to byl párek. Na náhradu způsobených škod přitom nemáme nárok," lamentuje Pavel Kohout, hospodář Českého rybářského svazu Chrudim.
Podobný problém mají rybáři i s kormorány, kteří přebývají v úseku řeky pod Májovem. Není to početná kolonie, ale ptáci přesto rybářům způsobují škody. "Kormorán denně spořádá asi půl kila ryb. Mnohé mu sice uniknou, ale pták je agresivním způsobem lovu poraní a ony pak stejně uhynou. Pod nánosem ptačího trusu hynou i některé stromy. Trus je v podstatě spálí," pokračuje rybářský hospodář, který si stěžuje i na volavky, plenící občas hnízda vodních ptáků u rybníka Orlík.
Co se týče peněžních náhrad, těch se rybáři hospodařící na volné vodě opravdu nedočkají. "Uplatnit je mohou jen ti, kteří hospodaří na produkčních vodách. Tedy na rybnících,kdejimškodí zvlášť chránění živočichové zahrnutí do příslušného seznamu. Tito rybáři také náhrady běžně žádají," vysvětluje Vlastimil Peřina, vedoucí Správy CHKO Železné hory.