Konec masakrů lesní zvěře (Týden)

České divoké zvěři se naskytla šance, že bude moci už za několik let relativně v bezpečí přecházet hlavní silniční tahy. Už tento týden se totiž rozjede jednání Ředitelství silnic a dálnic s ekology.

Cílem je, aby přechody či podchody pro zvěř navazovaly na přirozené migrační koridory. Silnice v Česku jsou totiž jedním velkým zvířecím hřbitovem. Pod koly aut tu ročně zahyne více než půl milionu zajíců, 340 tisíc ježků, 68 tisíc bažantů, 52 tisíc srnců a 49 tisíc kun. Tolik pět let stará unikátní studie Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Podle ekologů jsou čísla naprosto tristní a navíc se od doby zkoumání nijak dramaticky nezměnila. Stále totiž chybí to nejpodstatnější - jakákoli koncepce. Nikdo se nestará o to, jestli jsou zvířecí přechody přes silnice v místech, kudy opravdu zvířata chodí. A to přesto, že existují velmi podrobné migrační plány zvěře i dokonalé plány silniční sítě. Obě strany spolu zkrátka nemluví.

Smrtící D1
To by se ale mohlo již brzy měnit. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) totiž plánuje, že s ekology rozjede sérii jednání, kde si chce vyjasnit, jak při budování přechodů postupovat. "Chceme se sejít s ekology, abychom sjednotili postupy v budování biokoridorů. Chceme hlavně zefektivnit výstavbu těchto staveb, abychom je už nikdy nebudovali tam, kde jsou k ničemu," řekl TÝDNU generální ředitel ŘSD David Čermák. A vše jde poměrně velmi rychle. První schůzka proběhne už v pondělí, kdy bude se silničáři debatovat šéf státem řízené Agentury ochrany přírody a krajiny, bývalý poslanec Unie svobody František Pelc. Jeho představa je přitom vcelku jasná.
"My to samozřejmě vítáme. Máme totiž dost výrazný zásobník dat, kde se jaký druh zvěře nachází," prohlásil Pelc. Jeho agentura disponuje například detailní migrační mapou zvěře, která ukazuje i největší potenciální překážky. Těmi jsou pro zvířata právě dálnice. Zdaleka nejhůře překonatelná je přitom ta nejstarší a nejfrekventovanější z nich, D1. Ekologové proto chtějí při debatách se silničáři jednat i o tom, aby se při velké rekonstrukci "déjedničky" nezapomnělo na potřebné přechody, které tu nyní zoufale chybějí.

Zvíře není podnikatel
Podle Pelce by bylo nejlepší, aby se o podchodech a nadchodech dálnic uvažovalo už dopředu. "Nemělo by se stávat, že se postaví dálnice a až poté se následným monitoringem zjišťuje, kudy zvířata vlastně chodí, jak se to stalo na ostravské dálnici D47," míní ekolog. A dává příklad. Jako nejhorší ekodukt postavený v Česku hodnotí přechod v Jenišově u Karlových Varů, který vede od obřího velkoobchodu ke hřbitovu. Spíše než zvířata ho tak využijí živnostníci o dušičkách.
Podobně bizarním příkladem je most v Nové Hospodě na Strakonicku. Ten je zase zcela nelogicky doplněn asfaltovou cestou, která končí na křižovatce se silnicí značkou "Dej přednost v jízdě". U tamních srnek a zajíců, pro které je vyhrazen jakýsi travnatý chodník, se zřejmě předpokládá alespoň základní znalost pravidel silničního provozu. Jinou cestu z nadchodu totiž nemají. Na druhé straně mostu se zvedá prudký svah, který by vyběhli jen kamzíci.
Nesmyslnost, s jakou byly ekodukty v minulosti budovány, odkrylo ŘSD poprvé v roce 2011. Tehdejší vedení podniku s Reném Porubou v čele konstatovalo, že na většině z dvanácti zvířecích mostů nikdy žádná zvířata nebyla. Buď byly přechody nevhodně oploceny a osvětleny a zvěř se na ně bojí, nebo vznikly na místech, kudy zkrátka žádná zvířata nikdy nechodila. Do ekoduktů přitom už silniční správa investovala přes tři miliardy korun.