Na panské vstup zakázán! Může jenom honorace (5plus2)

Hon pro smetánku, nebo cesty a stráně sloužící veřejnosti? Vlastníci hájí svůj majetek, turisté uplatňují právo vstupu do krajiny. Kvůli oborám začaly napříč Českem narůstat spory.

Hluboko v českých lesích jsou ukryté resorty, kam si boháči vyrážejí zastřílet na zvěř. Taková místa bývají vrcholem snobství i luxusu. Pro hosty jsou připravené přepychové chalupy i celé rezidence, kde noc běžně vyjde na deset tisíc korun pro jednoho. K dispozici je bazén, tělocvična, wellness všeho druhu včetně tzv. sněžné komory. V ní nepřetržitě sněží či prší ledový déšť a je určena ke zchlazení po sauně. Najdete tu simulátor golfu nebo formule 1, bowlingovou dráhu, pro kratochvíle slouží hvězdářský dalekohled, k jídlu se pak podávají vybrané lahůdky. Pro zvláště vytříbenou smetánku bývá k dispozici i heliport. To hlavní, za čím do lesních resortů boháči jezdí, je však zvěř. A také zbraně.

„Lov vašeho života“ nebo „životní trofej na dosah“, hlásí například na svém webu Resort Radějov, schovaný v lesích chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty u hranic se Slovenskem.
Majitel, bývalý vlastník potravinářského gigantu Hamé Leoš Novotný, láká na lov jelenů, daňků a černé zvěře. Zastřelení jelena vyjde i na 50 tisíc korun, za odstřel menších zvířat se platí méně. Kdo nemá zbraň, za 700 korun na den mu ji půjčí. Za další tisíce vyřídí resort lovecký lístek, lovcovo pojištění či doprovod, zapůjčí dokonce loveckého psa, který může postřelené zvíře vystopovat – do vzdálenosti 500 metrů vyjde psí služba na tisíc korun, na větší vzdálenost si majitel resortu účtuje za stopování tisíce dva.
Na lov se specializuje i Rukávečská obora nedaleko Orlické přehrady, kde nabízejí v lesní chalupě sice méně luxusu, ale také za méně peněz. Nebo obora Jelenice na Opavsku, kam jezdí za lukrativním lovem třeba i firmy. Poměrně mladá je zase obora Obelisk u Břeclavi, jejíž vznik datuje tamní majitel – podnikatel a miliardář František Fabičovic, na rok 2000.
Celkem je v Česku kolem 200 obor. Některé mají staletou historii, jiné byly založeny teprve nedávno. „Velká část z nich slouží ke komerčnímu lovu,“ podotýká Jiří Janota, předseda Českomoravské myslivecké jednoty. „V oborách jsou nejlepší geofondy zvěře, ale třeba i původní mokřiny, močály či živočichové,“ vypočítává krajinnou hodnotu obor.
Sám zakládal oboru Židlov v Českém středohoří, takže dobře zná hlavní problémy takových zařízení – včetně přístupnosti veřejnosti. Většina obor se totiž na část roku uzavírá, důvodem je právě (komerční) lov, ale také rození mláďat, nebo třeba údržba cest, oplocení či kácení stromů. To se často děje pár dnů či týdnů, po zbytek roku bývají obory veřejně přístupné.

Uzavřená Jelenice u soudů

Jenže některé obory jsou stále častěji „jablkem sváru“ mezi majiteli a veřejností, kterou často zastupují okolní obce či různá sdružení. Problémy se vyrojily například kolem zmíněného Radějova, Jelenice i Rukávečské obory. Přes ně totiž v minulosti vedly či stále vedou turistické trasy.
V případě obory Jelenice vše skončilo u soudu. Její majitel, společnost Opavská lesní, totiž před třemi roky oboru neprodyšně uzavřel a na turistickou stezku skrz les dal zátarasy. Okamžitě vznikly petice, které se uzavření bránily a poukazovaly na to, že obora slouží pouze lukrativnímu komerčnímu lovu pro smetánku z Česka a zahraničí.
Ostravský krajský a později také Nejvyšší správní soud nakonec konstatovaly, že uzavření Jelenice pro veřejnost je v rozporu se zákonem. „Nejvyšší správní soud zdůrazňuje, že užívání pozemků v oboře Jelenice vlastníky, resp. uživatelem honitby, musí probíhat takovým způsobem, který nevyloučí právo veřejnosti na přístup do krajiny, příp. obecné užívání lesů,“ stojí v rozsudku z letošního ledna. Dohra byla dokonce u Ústavního soudu, který nezákonné uzavření potvrdil. „Ústavní soud vše podrobně přezkoumal a je třeba jeho rozhodnutí respektovat,“ říká předseda Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Janota. Zarážející je, že vlastníci rozhodnutí soudu dlouho nerespektovali a obora je nejspíš uzavřena dodnes.
Problémy provází také Rukávečskou oboru, kde si Klub českých turistů před časem stěžoval, že ze stromů zmizely turistické značky a cesty skrz les byly uzavřeny.

Radějovské „přelezy“

Vleklé spory provázejí také vstup do Resortu Radějov, který se prezentuje jako největší soukromý revír v České republice. Oboru protíná zelená turistická značka, výletníci ale mají často smůlu – cestu jim totiž zatarasí plot se zavřenou bránou. Taková situace byla i v posledních dnech. Podle majitele obory se ale jedná o krátkodobé uzavření kvůli odlovu, jinak pro veřejnost slouží tzv. přelezy, po kterých se do obory může dostat. Dřevěné přelezy ale nejsou vhodné pro seniory, rodiny s kočárkem či osoby na vozíku, kromě toho si návštěvníci často stěžují na agresivní chování zaměstnanců obory, kteří se je prý snaží vyhánět.
„Ze strany (majitele) pana Novotného dochází zcela vědomě k porušování zákonů,“ řekl pro server iDNES.cz Pavel Dekař, koordinátor Hnutí Duha Bílé Karpaty. Odvolává se přitom na čtyři roky staré rozhodnutí soudu, které zrušilo zákaz vstupu do obory vyhlášený v roce 2014 Městským úřadem Veselí nad Moravou na Novotného žádost.
„Přelezy normálně fungují a do května budou fungovat bez problémů. Nebyly v době, kdy byl havarijní stav kvůli stromům,“ odporoval Radek Miškeřík z obory Radějov. „V oboře je možné se pohybovat pouze po turistických značkách, na tom se nic nemění,“ dodal s tím, že pokud budou lidé dodržovat návštěvní řád, je pro ně vstup bez problémů.
„Vzácná příroda je dál ničena přemnoženou zvěří. Situace tak vyvolává otázky, zda je pro úředníky prioritní dodržování zákona o ochraně přírody a krajiny, nebo ochrana loveckého byznysu oligarchy Novotného,“ ptá se Dekař.

Chrání Obelisk přírodu?

Rozpaky budí i obora Obelisk miliardáře Fabičovice. „Majitel a podnikatel Fabičovic se prostřednictvím médií dlouhodobě pasuje do role filantropa a zachránce přírody zdevastované komunismem. Opak je ale pravdou, část Lednickovaltického areálu, jenž se mu podařilo získat do soukromého vlastnictví, nechal obehnat vysokým plotem s ostnatým drátem. Cesty, které tudy vedly, jsou pro nás místní i pro návštěvníky nedostupné,“ postěžoval si letos v září jeden z návštěvníků. Přírodu v oboře prý decimují stohlavá stáda nepůvodní vysoké zvěře, kterou zde chovají jako atrakci pro bohaté lovce. Předseda myslivecké jednoty Janota ale projekt hájí. „Obelisk je významný krajinný prvek, vlastník tam vrátil ramena řeky, močály, je to místo pro tisíce plazů a ptáků.“
Pravda je někde napůl. Obelisk je místem, kde se daří hnízdit vzácným orlům královským. Podle zoologa Mojmíra Vlašína jde o obrovský úspěch, v rozhovoru pro portál Ekolist chválí majitele Fabičovice i za to, že v maloplošné míře došlo ke zvětšení mokřadů, kanálů a tůní. Jedním dechem však dodává, že v oboře je chováno příliš velké množství zvěře, což tamní přírodě vyloženě škodí. „Bylo by poctivé, kdyby přiznali – jsme myslivci, lovíme zvěř. Ale nelíbí se mi, když vydávají oboru za rezervaci, protože ‚chráníme přírodu a mimochodem si sem tam střelíme nějakého toho srnce‘,“ uvedl zoolog. Že je obora částečně uzavřena, mu nevadí. „Nevadí mi to, dokud to není nastavené podle pravidla: Já a moji kamarádi s puškou můžeme v oboře dělat, co chceme, ale vy ostatní tam nesmíte,“ uzavřel Vlašín.
Podle správce obory Petra Dvořáka však zvěř přemnožena není. „Snažíme se dělat lesnictví, zemědělství i myslivost, jsou to pro nás spojené nádoby. Pokud by byla zvěř přemnožená, oboru by ničila.“ Potvrzuje ale, že za vysoký plot se žádný turista nedostane. „Obora je uzavřena celoročně, veřejné cesty zde nejsou. Zda se někdy bude otevírat veřejnosti, to nevím,“ dodal správce.

***

Problém s „dočasností“ uzávěrek obory

Na návrh uživatele obory může obecní úřad zakázat veřejnosti vstup, a to podle zákona o myslivosti nebo podle lesního zákona. „Podle lesního zákona je v lesích zakázáno vstupovat do míst oplocených, přičemž je zcela na vůli vlastníka lesa, zda z uvedeného zákazu udělí výjimku. Tento zákon může zakázat vstup v případě větrné kalamity nebo jiných extrémních situací, například nebezpečí požáru,“ říká Vojtěch Bílý, mluvčí Ministerstva zemědělství České republiky.

Podle zákona o myslivosti lze vstup do obor zakázat zejména v době, kdy se rodí mláďata, hnízdí ptáci nebo probíhá lov. Uzavírky se mnoha obor dotýkají většinou dočasně, jenže právě ta „dočasnost“ bývá problematická. „Jestli to je týden nebo 364 dnů, to je na rozhodnutí řadů,“ přibližuje Jiří Janota, předseda Českomoravské myslivecké jednoty. Podle zdroje týdeníku 5plus2 je dnes praxe taková, že když se obora zřizuje, každý majitel rád kývne na to, že tam veřejnost pustí. Když je ale hotovo a původní záměr o přístupnosti není někde zanesen v rámci územního řízení, tak si to majitel často rozmyslí a oboru veřejnosti uzavře.

Velká část obor slouží komerčnímu lovu. Bývají v nich nejlepší geofondy zvěře, ale třeba i původní mokřiny, močály či živočichové.

Zdroj: 5plus2, 2. 12. 2022