Radotínská fauna : zajímavé druhy, ale také problémy s divočáky (Noviny Prahy 16)

Radotínská příroda nabízí v rámci Prahy jedinečnou rozmanitost volně žijících živočichů. Ne všichni obyvatelé Radotína však z
divoce žijící zvěře jásají. Především v oblasti Lahovské obyvatelé nelibě nesou soužití s divokými prasaty.

Kombinace lesů, Berounky a chráněných oblastí, jak je známe v Radotíně, nemá v hlavním městě obdoby. „Díky tomu, že
sousedíme s Českým krasem a máme zde dvanáct dalších maloplošných chráněných území, je Radotín pohledem přírodovědce
velmi zajímavý. Nedokážu si představit jinou část Prahy, kde by bylo na jednom místě více přírodních zajímavostí než tady,“ říká
Tomáš Kebert, učitel přírodopisu a chemie na radotínské základní škole. Přidává příklad: „Jiné pražské školy mají často kolem
sebe nanejvýš pár stromů. My však v létě i přes zavřená okna slyšíme ve třídách žabí námluvy přicházející od biotopu.“
Radotínská fauna je velmi pestrá. Milovníci ptactva pozorují v okolí Berounky ledňáčky, nad její hladinou se snášejí kormoráni,
kteří dělají vrásky na čele rybářům. Blízkost vody vyhovuje užovkám podplamatým patřícím spolu s ledňáčky mezi chráněné
živočichy. V lesích lze zahlédnout srny , ale žijí v nich také lišky , jezevci a přemnožená divoká prasata.
Kanci a bachyně dělají lidem starosti. Ničí ploty, k domům je lákají komposty a jiné odpady. Jejich obyvatelé mají obavy ze
setkání s tímto 150 kilogramů těžkým tvorem. „Divočáci nás v posledních letech zaměstnávají nejvíc ze všech lesních zvířat .
Pořádáme na ně pravidelně naháňky a ročně jich odlovíme okolo 140 kusů,“ uvádí Veronika Kopperová, jednatelka
Mysliveckého spolku Radotín.
Dalšími nepopulárními hosty lidských obydlí a zahrad jsou kuny , které hnízdí na půdách domů a požírají elektrické kabely v
automobilech. Strakapoudi zase s oblibou vytvářejí hluboké díry do izolačních polystyrénů na domech. „Radotín je součástí
přírody, což má své klady a v některých případech i zápory. Díky potlačení průmyslové výroby v centru městské části se stále
více proměňuje na místo, kde se lidem dobře bydlí ve spojení s ryzí přírodou,“ míní radotínský starosta Karel Hanzlík.
Radnice kvůli klimatické změně vysadila v posledních letech stovky stromů, přesto naráží na odpor některých obyvatel. Pár
stromů totiž muselo ustoupit opravované křižovatce, jindy je slyšet kritika kácení topolů u Berounky. „Jednotlivé kácení stromů
přírodě jako celku nevadí. Příroda se vždy vyvíjela podle toho, jak do ní člověk zasahoval. Kácení topolů má kromě zlepšení
bezpečnosti chodců i ten přínos, že s ním mizí invazní druh topolu kanadského. Ten svou přítomností ovlivňuje a mění u nás
původní topol černý,“ vysvětluje Tomáš Kebert, učitel přírodopisu, který dříve pracoval v pražské botanické zahradě. Ani
vykácených akátů podél rekonstruované trati není podle něj nutné litovat. Jedná se o invazivní druh, který se sem dostal v 18.
století. 
V Praze asi dnes neexistuje městská část, která by nabízela takový přírodní mix jako Radotín. A co víc: Díky železniční trati lze
jednoduše nastoupit na vlak a po pár zastávkách pokračovat v pozorování přírodních zajímavostí Českého krasu.
Ten převážně vytvořily prvohorní usazeniny a kromě živé přírody současnosti nabízejí zajímavý pohled na stovky milionů let
staré organizmy. Prohlídky po nalezištích fosilií v Radotíně a okolí pořádá paleontolog a popularizátor geologie Štěpán Rak.
Zájemce provede nejen vápencovými lomy, kde skoro každý nalezne zkamenělé otisky trilobitů či hlavonožců. Zároveň jim ukáže
propojení městské části s okolní přírodou v podobě historické dlažby nebo pamětních i náhrobních desek. To vše patří mezi
památky na minulý život.
Lomy jsou příkladem toho, jakým způsobem člověk do přírody zasahuje. A také lze na nich spatřit nabývání pestrosti fauny a
flóry. Lidským působením přeměněná krajina vytvořila výborné podmínky pro netopýry, motýly, mloky a zajímavé rostliny.
Například na jaře louky v okolí lomů poseje nádherná modrá barva lnu rakouského.

NUTRIE NEKRMIT!
Oblíbeným místem pozorování zvířat kousek od středu Radotína je Berounka. V místě, kde se do ní vlévá Radotínský potok,
krmí rodiny s dětmi kachny . A v poslední době také nutrie, které se vyskytují nejen v Radotíně v nebývalém počtu. „Je si nutné
uvědomit, že je to jeden z nejhorších invazních druhů. Nutrie sem nepatří, dostaly se k nám z Jižní Ameriky kvůli chovu na
kožešiny. Žerou vodní vegetaci, vyhlubují si nory v březích a ovlivňují tak prostředí, ve kterém se vyskytují. Proto je Evropská
unie zařadila na seznam invazních druhů, které mohou mít na zdejší ekosystémy neblahý vliv,“ uvádí Tomáš Kebert. Lidem radí
nutrie nekrmit a varuje, že tato zvířata mohou přenášet nemoci a člověka někdy pokoušou. „Nutrie sice vypadají hezky, dětem
se líbí, ale je to, jako by krmily potkany.“
Záchranná stanice hlavního města Prahy, která pečuje o nemocná a zraněná zvířata , varuje před dalším nešvarem. Tím je
krmení kachen a jiného vodního ptactva pečivem. Chleba nebo rohlíky nemohou nahradit těmto opeřencům jejich přirozenou
stravu, která musí obsahovat minerály, vitamíny a stopové prvky. U mladých kachen může krmení pečivem vést až k
vývojovým poruchám a deformaci peří . Lepší volbou je nabídnout kachnám zeleninu, ptačí zob či obiloviny.
Další možností k bezpečnému pozorování zvířat v okolí Radotína je návštěva zookoutku nad Malou Chuchlí. Mezi jeho
obyvatele patří jelen evropský, prase divoké, rys ostrovid, liška obecná nebo výr velký – zvířata běžně žijící v českých lesích.
Je otevřený celoročně a není spojený s platbou vstupného. Zookoutek v Malé Chuchli patří pod křídla Záchranné stanice
hlavního města Prahy. Poskytuje náhradní domov zvířatům s trvalým handicapem, která se již nemohou vrátit do volné přírody.

VRÁTÍ SE JIŘIČKY?
Stále ještě novou přírodní lokalitou je radotínský koupací biotop. Jeho čisticí jezírko láká užovky, nad hladinou poletují vážky a v
koupací části se občas vyskytne ryba. Patrně se tam dostane jako malá rybka v zobáku vodního ptáka .
Říši zvířat zastupují také koně ve výbězích Říčních lázní. Kromě hmyzu, který k sobě lákají, dává půda rozdupaná pod jejich
kopyty materiál vlaštovkám či jiřičkám k budování hnízd . Ta si pak staví v okolí koňských stájí.
Propojení s přírodou někdy komplikuje plány stavebníkům. Radotínské gymnázium tak mohlo získat novou fasádu už během
prázdnin. Ukázalo se však, že pod jeho střechou v té době hnízdí mnoho jiřiček, a tak se oprava posunula až na podzimní
měsíce. Nyní už je fasáda hotová a pozorovatelé přírody jsou zvědaví, zda se jiřičky na nově upravené zdivo vrátí.
Provázanost se zásahy člověka je pro pozorného pozorovatele přírody patrná také ve Slavičím údolí. Podle Tomáše Keberta je
tam dosud možné zaslechnout slavíky, hluk z Pražského okruhu některé ptáky však odhání pryč. Při namlouvání potřebují, aby
jejich zpěv byl slyšet i kilometry daleko. Auta je však přehluší.
A v přírodě platí, že téměř vše souvisí se vším. Menší počet ptáků má tak následně vliv na složení druhové vegetace, kterou
ptactvo spoluutváří přenášením semen. Na druhou stranu se v Radotíně právě snižuje hlukové zatížení způsobené železniční
dopravou. Nové tišší mosty a koleje i protihlukové stěny tak ptákům přijdou vhod.

NOVÉ DRUHY Z JIHU
Opeřenci většinou člověka moc neruší. Existují však výjimky. Nepříjemnou zkušenost s dravým ptákem udělal například
sportovec, který si před pár lety šel zaběhat do lesa na Lahovské. Káně lesní si ho patrně spletlo s kořistí a začalo mu přistávat
na hlavě. Takové chování ptáka je poměrně neobvyklé, hodně o něm média před časem referovala na Plzeňsku.
A ještě jednou Slavičí údolí – v létě jeho louky spásají stáda koz a ovcí. Hlavní město tímto způsobem i na dalších místech
nahrazuje motorové sekání, které není k životnímu prostředí tak ohleduplné.
V příštích letech lze očekávat, že změna klimatu a postupné zvyšování průměrných teplot vzduchu přivedou do Radotína některé
nové druhy zvířat . „Například kudlanka nábožná nebo pavouk křižák pruhovaný dříve žili v jižnějších oblastech, dnes je potkáme
už i u nás,“ uzavírá Tomáš Kebert.

Zdroj: Noviny Prahy 16, 5. 1. 2023