Proč se medvědi drbou o stromy? Odborníci nabídli nové vysvětlení (ČTK)

Existuje mnoho důvodů, proč se medvědi otírají a škrábou o stromy. Někdy jde o způsob komunikace s pomocí pachových stop zanechaných na kmeni. Jindy tak odstraňují srst a drbou se na těžko přístupných místech. Nová studie uvádí další důvod: mohou se přitom natírat přírodním repelentem proti klíšťatům, napsal zpravodajský server The New York Times.

Když se medvědi drbou o kůru, z jejich stromových škrabadel se uvolňují dehty, pryskyřice a míza. Hustá smůla z buků ulpívá na srsti a kůži nejdéle, a je odolná vůči vodě, což z ní dělá potenciálně významného kandidáta na účinný repelent proti klíšťatům.

Agnieszka Sergielová, bioložka z Polské akademie věd, odbornice na medvědy a autorka studie publikované minulý měsíc v časopise Journal of Zoology, uvedla, že zvířata se málokdy dopouštějí tak složitého chování, jako je otírání o stromy, jen z jednoho důvodu.

"Mezi savci vidíme spoustu příkladů, kdy využívají stromy k samoléčbě," řekla. Proto se rozhodla společně se svými kolegy prozkoumat, jestli může tření o stromy medvědy chránit před parazity.

Biologové již léta pozorují, že medvědi hnědí a medvědi baribalové mají v obzvláštní oblibě určité druhy stromů - především se jedná o buky. Přitažlivost těchto stromů pro medvědy je tak silná, že vědci používají výraznou vůni bukové pryskyřice, aby medvědy přilákali, když je potřebují studovat ve volné přírodě, anebo k přivolání v zoologických zahradách.

Aby otestovala hypotézu, že buková pryskyřice odpuzuje klíšťata, vybavila se doktorka Sergielová testovací trubicí, do které dala na jednu stranu bukovou pryskyřici, na druhou stranu vodu, a pak nachytala pijáky lužní (Dermacentor reticulatus), široce rozšířený druh klíštěte, o němž je známo, že hoduje na medvědech. Sledovala, jestli začnou tito paraziti utíkat od bukové pryskyřice k bezpečné, čisté vodě na druhém konci zkumavky.

A utíkala!

"Bylo opravdu zřejmé, že bukovou pryskyřici nenávidí," řekla Agnès Blaiseová, bioložka z univerzity ve francouzském Štrasburku a spoluautorka studie. "Někteří pijáci byli opravdu rychlí, běhali kolem a schovávali se pod vodou," řekla.

A to vědci do studie nezapočítali klíšťata, kterým se podařilo z testovací trubičky uniknout úplně. "Našlo se mezi nimi několik Houdiniů," dodala doktorka Blaiseová s odvoláním na slavného eskamotéra a mistra úniků Harryho Houdiniho. "Ale jinak to byla dobrá laboratorní zvířata," řekla.

Vědci se při své studii zaměřili na klíšťata, protože jsou široce rozšířená a uzpůsobená různým přírodním prostředím. Navíc kvůli klimatickým změnám se jejich habitat neustále rozšiřuje, stejně jako se prodlužuje období jejich aktivity během roku. Klíšťata jsou také přenašeči nemocí, i když vědci stále ještě zjišťují, jaké patogeny na medvědy přenášejí.

Zdroj: ČTK, New York/Varšava, 9. 2. 2023