Stal se ptákem roku, přesto se u nás střílí (Lidové noviny)

Seznamte se – ptákem roku je polák velký. Čerstvé ocenění má upozornit na fakt, že těchto ohrožených kachen u nás neustále ubývá. Může za to bagrování rybníků, chybějící samičky i paradox, že se poláci mohou v Česku legálně lovit.

České rybníky přišly za posledních 30 let o třetinu populace poláků velkých. Na dlouhodobý úbytek těchto potápivých kachen nejen v Česku chtějí nyní ornitologové hlasitěji upozornit. Jednu z takových cest již využili – poláka pasovali na Ptáka roku 2023. Ocenění, které udělují každý rok, má o tomto ohroženém druhu zvýšit povědomí.
Důvodů, proč se počty této kachny neustále snižují, je více. Jeden z nich je však i poměrně překvapivý. „Ačkoliv je polák od roku 2015 celosvětově ohroženým druhem, v Česku stále patří mezi lovnou zvěř, což je nepřijatelné,“ řekl LN ředitel České společnosti ornitologické (ČSO) Zdeněk Vermouzek. Letos by se ale mohlo začít blýskat na lepší časy. Měla by totiž vejít v platnost změna zákona o myslivosti, která by zakazovala některé druhy opeřenců, včetně poláka, lovit.
„Počet těchto ptáků v poslední době klesl v západní a střední Evropě ze 300 na 100 tisíc, což je obrovský úbytek. Lovci u nás uloví každoročně až 400 kusů poláka velkého a poláka chocholačky,“ řekl Petr Musil, který se na Fakultě životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze věnuje analýze dlouhodobých změn početnosti a distribuce vodních ptáků a jejich příčin.

Pozor na kapry a olověné broky

Kromě lovu této býložravé kachny jejich počty mohl zmenšit i druh vystřílených nábojnic. Milion vodních ptáků v Evropě totiž každoročně uhynul na otravu olovem poté, co při sběru potravy snědl i olověné broky. To by se už nyní nemělo stávat. Nedávno totiž vstoupilo v platnost nařízení Evropské unie, podle kterého se již na mokřadech nesmí k lovu používat olověné broky. „Je to taková první vlaštovka, která ale rozhodně není dostatečná,“ vysvětluje Vermouzek. Podle něj je potřeba ohroženému polákovi pomoci daleko více.
Počty vodního ptáka klesají nepřetržitě od 70. let minulého století. V době, kdy byl polák největším zástupcem kachen v Česku, přišel zlom. „Rybníkáři ve snaze zvětšit rozlohu vodních ploch přistoupili k masivnímu vyhrnování bahna na břehy. Bagry při tom zcela zničily pobřežní porosty. Poláci a další druhy vodních ptáků tak rázem přišli o místo, kde mohli bezpečně hnízdit,“ poukázal Vermouzek na jeden z klíčových faktorů.
Velkou ránou pak pro poláky velké bylo, že do zvětšených rybníků rybáři vysadili velké množství kaprů. „Ten jako dokonalý všežravec dokáže v rybníku zlikvidovat téměř veškeré bezobratlé živočichy a jejich larvy žijící na dně i ve vodním sloupci. Problém není v tom, že by hlady trpěli dospělí ptáci, ale mláďata,“ vysvětlil ředitel s tím, že i když je tento pták býložravec, jeho mláďata pro růst potřebují bílkoviny obsažené v larvách a hmyzu.
„V případě nedostatku potravy pak musí samice převést rodinku na jiný, na potravu bohatší rybník, a pokud se jí to nepodaří, ornitologové pak jen bezmocně počítají ubývající mláďata v rodince, až zůstane jen samotná samice,“ doplnil Vermouzek.
Dalším problémem je nerovnováha v druhu. „Polák velký má nejen v Česku výrazně více samců než samic. Proč tomu tak je, nyní řešíme, ale zatím pro to nemáme žádné vysvětlení,“ poznamenal Musil.

Vajíčka chutnají norkům i divočákům

Ohrožený kachní druh má v posledních letech také více přirozených nepřátel, když se stal potravou i predátorů, kteří jsou původem z jiných částí světa. „Loví ho například norek americký nebo mýval. Ti se sem dostali kvůli prodeji kožešiny. A protože jde o druh z jiného kontinentu, neumějí se proti nim čeští ptáci bránit,“ vysvětlil Musil.
Tito uměle vysazení predátoři si často pochutnají i na vajíčkách poláka. „Pro svou velikost a množství jsou pro tyto živočichy lákavé. Pokud dostane příležitost, smlsne si na nich i prase divoké,“ dodal.
Ostatně i sám ohrožený druh má v tuzemsku poměrně krátkou historii. První páry těchto ptáků totiž začaly na českých rybnících hnízdit teprve před 150 lety. Dnes je tu polák velký, jenž se dožívá okolo šesti let, druhým nejpočetnějším zástupcem kachen. Více zástupců má kachna divoká.

Zdroj: Lidové noviny, 18. 2. 2023