Na divočáky nově s lukem (Lidové noviny)

Resort zemědělství chce bojovat proti přemnožené zvěři novým způsobem lovu. Honitbami mají létat šípy

PRAHA Ministerstvo zemědělství chce v připravované novele mysliveckého zákona mimo jiné povolit v Česku lov lukem. Ten dosud nebyl v mysliveckém zákoně jmenován jako jedna ze zbraní k výkonu práva myslivosti. Proto vyznavači tohoto způsobu lovu musí jezdit do jiných evropských zemí, například do Maďarska nebo na Slovensko. Nyní mají naději, že za pomoci luku budou moci lovit i v českých honitbách. Proti jsou však některé organizace na ochranu zvířat, podle nichž lov lukem způsobuje vyšší utrpení zvířat.
Lov lukem je náročnou loveckou disciplínou. Používají se pro něj hlavně kladkové luky a vyžaduje nepozorované přiblížení se ke zvěři minimálně na třicet metrů. Teprve potom lovec natáhne luk a vypustí šíp, přičemž sebemenší hluk ho může prozradit a lovený kus uteče.

Lov poblíž sídel

Resort zemědělství v povolení tohoto způsobu lovení vidí především další možnost, jak snížit stavy přemnožených jelenů, divočáků a ostatní spárkaté zvěře (daňků, muflonů, losů nebo srnců), jež majitelům lesů působí obrovské škody. „Lov lukem je příležitostí k řešení lovu zvěře zejména na nehonebních pozemcích nebo v blízkosti obydlí, neboť není zvukově rušivý jako střelba a s ohledem na balistickou dráhu letu šípu je i bezpečnější,“ sdělil LN mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý. Členové Klubu lovecké lukostřelby Českomoravské myslivecké jednoty tvrdí, že lukem je možné přemnoženou zvěř lovit například u příměstských nebo dopravních tepen, kde je lov kulovnicí nebezpečný.
Legálně se takto zabíjí zvěř ve dvaadvaceti evropských zemích. Jestliže zákonodárci novinku schválí, bude pro lov lukem nutné použití luku o minimální nátahové síle 50 liber, šípy musí být vybaveny loveckými hroty minimálně o dvou břitech a budou označeny číslem loveckého lístku lovce.
Myslivec rovněž složí zvláštní zkoušku, ve které prokáže schopnost používat luk s přesností a funkčností. Podle Alexandra Vrágy z Klubu lovecké lukostřelby má nyní toto oprávnění v Česku kolem 30 lidí, v budoucnu by jich mohly být stovky. Příprava na zkoušky je tak náročná, že mnoho potenciálních uchazečů odradí již v počátcích.

Co se zraněnými zvířaty

Zatímco postoj ministerstva životního prostředí je neutrální a podle jeho mluvčí Lucie Ješátkové není tento způsob lovu z hlediska ochrany zvířat problematický, samotní ochránci zvířat se neshodnou.
Český svaz ochránců přírody považuje povolení lovu lukem za marginalitu, organizace Svoboda zvířat se mu nevěnuje. Striktně proti je však spolek Obránci zvířat. Problém vidí zejména u zásahů, kdy není lovené zvíře okamžitě mrtvé. „V praxi ne vždy dochází ke smrtelným zásahům, potom zvíře dlouho přežívá se zraněním, až nakonec v bolestech umírá,“ řekl LN Ivo Krajc, vedoucí komunikace Obránců zvířat. Odvolává se rovněž na citaci vedoucího katedry myslivosti Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity Vlastimila Harta: „Lovecké šípy fungují skvěle, musí ale zasáhnout velké tepny a orgány. Při zásahu mimo je účinek diskutabilní a z mého pohledu mnohem nižší. Obávám se, že při lovu lukem bude mnohem více postřelené zvěře v přepočtu na ulovené množství.“
Ministerstvo zemědělství i Alexandr Vrága však uvádějí, že podle řady zahraničních studií má luk dostatečnou ranivou sílu a účinnost jakou by lovecká zbraň měla mít. „Zároveň bylo zjištěno, že množství stresových hormonů vyplavených v těle ulovené zvěře je obdobné nebo nižší než při použití palné zbraně,“ argumentoval Bílý z resortu zemědělství.
Obránci zvířat namítají, že existují i další studie, podle kterých pronásledovaná zvířata zasažená šípem stresové hormony vypouštějí a jejich množství se zvyšuje s dobou zranění. „Ano, může se stát, že zvěř trefíte špatně. Ale tím, že dojde k čistému řezu, zvěř má obrovskou šanci na zahojení a uzdravení. Na rozdíl od kulovnice, která devastuje,“ podotkl Vrága, podle kterého ti, kdo v souvislosti s lovem lukem mluví o týrání zvířat, buď lžou, nebo mluví o něčem, co vůbec neznají. Česká republika je pak podle něj jednou z posledních zemí na světě, kde ještě lov lukem povolen není.

Lov i v noci

Ve snaze snížit v lesích množství spárkaté zvěře, která devastuje především mladé stromky a brání tím třeba v obnově lesů po kůrovcové kalamitě, chce ministerstvo zemědělství změnit i další pravidla lovu v Česku. „Plánuje se rozvolnit lov v noci, a to prasat divokých, samic a mláďat ostatní spárkaté zvěře, lišek, jezevců, zajíců a králíků. Dále se ruší zákazy používání psů pro nahánění spárkaté zvěře, lovu během sklizně, lovu u slanisek a střílení spárkaté zvěře v odchytových, aklimatizačních zařízeních a přezimovacích objektech. Také se snižuje vzdálenost zákazu lovu při hranicích honiteb, a to z 200 m na 100 m, pokud se uživatelé honiteb nedohodnou jinak,“ vyjmenoval Bílý.

Lov lukem je příležitostí k řešení lovu zvěře zejména na nehonebních pozemcích či blízko obydlí, neboť není zvukově rušivý. Vojtěch Bílý mluvčí MZe.

Zdroj: Lidové noviny, 21. 2. 2023