Projekt Plzeňského kraje má vyprahlé krajině vracet rozmanitost (ČTK)

Dlouhodobý projekt Plzeňského kraje Zdravá krajina chce postupně vrátit vyprahlé a poškozené krajině její původní funkci a rozmanitost. Snaží se zadržet vodu v krajině, revitalizovat řeky a potoky, obnovit prameniště a polní cesty. Regionální studie adaptačních opatření pro zadržení vody v krajině definovala hlavní problémy, které je nutné řešit v povodí menších vodních toků. Vytyčila 20 prioritních oblastí, na něž se teď kraj soustředí. Zadává místní krajinné studie, na které navážou navržená opatření, řekl ČTK náměstek hejtmana Josef Bernard (STAN).

Jako první nechal zpracovat krajinnou studii pro povodí Radbuzy od Dobřan na jižním Plzeňsku po České údolí v Plzni. Kraj ji zadal v listopadu a hotová by měla být v dubnu 2024, náklady jsou kolem milionu korun. "Zmapujeme celé povodí čtvrtého řádu, tedy nejmenší toky, a na celém území se naplánují konkrétní opatření, tedy třeba to, kde se mají rozdělit lány, vytvořit remízy, udělat protierozní opatření," řekl šéf krajského odboru životního prostředí Martin Plíhal. Po dokončení studie je třeba opatření zahrnout do územního plánu a navážou na ně komplexní pozemkové úpravy. Ale některé věci bude možné provést rychle - například obnovu starých polních cest. "Během několika etap by se tak v oblasti kolem Dobřan a Litic u Plzně měl zlepšit stav krajiny a její funkce, tedy zadržování vody a snížení eroze půdy," uvedl Plíhal.

Pilotní krajinnou studii provedl už kraj loni v obci Potvorov na severu Plzeňska, která se ale netýkala uceleného povodí, ale jen opatření kolem obce. "Měli tam dlouhodobě problémy s opakovanými záplavami z polí, odkud šlo bahno," řekl Plíhal. Opatření už obec zahrnuje do územního plánu. Kraj dále chystá zpracování studie Úhlavy u Bezděkova na Klatovsku,. "Tam už provádíme výběrové řízení na zpracovatele," uvedl ředitel odboru. Poté bude následovat Zlatý potok u Přeštic na jižním Plzeňsku, pro nějž teď kraj chystá veřejnou zakázku, a dále velká oblast kolem říčky Chuchla u Holýšova, kde se teď také připravuje vyhlášení soutěže na zpracovatele.

Podle Plíhala zpracoval Regionální studii adaptačních opatření pro zadržení vody v krajině (ReSAO) v ČR jako první Pardubický kraj. Plzeňský kraj financuje první studie ze svého, ale počítá s tím, že díky hotové ReSAO využije připravované dotace Modernizačního fondu. Vlastní opatření se budou hradit z operačního programu životní prostředí, z programů Agentury přírody a krajiny a dalších. "Ve finále chceme, aby nositeli projektů byly obce, Povodí (Vltavy, státní podnik) i veřejnost. Budeme jim pomáhat," řekl Plíhal. Kraj v lednu vyhlásil nový dotační program Zdravá krajina. Vyčlenil šest milionů korun, žádosti přijímá od 1. března.

ReSAO rozparcelovala kraj a stanovila pořadí priorit. Navrhla prvních 20 lokalit, které mají největší potenciál a přinesou výraznější efekt. "Zároveň je tam největší potřeba opatření a je tam zájem zezdola," uvedl Plíhal. Kraj ale bude pomáhat i obcím mimo prioritní oblasti. "Proto jsme založili webovou stránku Zdravá krajina, kde prezentujeme příklady dobré praxe z obcí, které to třeba neřeší komplexně, ale dílčím způsobem," uvedl. Jako příklad uvedl Poběžovice, kde obnovili starou polní cestu, Nečtiny obnovily lesní tůně na přítoku, Kralovice rozdělily lány a obnovily historickou cestu k Mariánské Týnici. Studie všech 20 prioritních oblastí chce mít kraj do pěti let.

Zdroj: ČTK, Dobřany (Plzeňsko), 6. 3. 2023