Veterináři našli loni v Plzeňském kraji rakovinotvorné zplodiny a DDT v mase (ČTK)

Krajská veterinární správa pro Plzeňský kraj (KVS) řešila loni nadlimitní nálezy rakovinotvorných zplodin kouře v uzeném mase a olova ve vzorcích zvěřiny. Z 3 017 vzorků hygienických kontrol, které byly laboratorně vyšetřeny, šlo nejvíc o záchyt salmonely a překročení limitů polycyklických aromatických uhlovodíků v uzených masných výrobcích a derivátů DDT ve svalovině prasat divokých, uvedla dnes KVS v tiskové zprávě. Z dalších 669 odebraných vzorků zaměřených na monitoring cizorodých látek byly nejzávažnější nadlimitní obsahy olova ve zvěřině, kadmia v ledvinách skotu a malachitové zeleně ve pstruhovitých rybách.

V oblasti nákaz se KVS zaměřila na monitoring nebezpečné nákazy afrického moru u prasat domácích i divokých a na ptačí chřipku drůbeže. Na počátku roku a na jaře se potvrdil její výskyt u dvou chovatelů v okrese Plzeň-jih a jednoho na Klatovsku. „V ochranných pásmech jsme provedli 19 kontrol chovatelů drůbeže během nichž jsme odebrali v okolí ohniska 342 biologických vzorků. Na konci prosince byl potvrzen výskyt ptačí chřipky ve velkochovu nosnic na Tachovsku,“ uvedl ředitel správy Václav Poláček. Šlo o dosud největší ohnisko ptačí chřipky v ČR v Brodu nad Tichou, kde nákaza zasáhla celý chov 742 000 nosnic, asi 15 procent všech nosnic ze zemědělských chovů v ČR.

Kromě ptačí chřipky řešili v roce 2022 epizootologové, zabývající se infekčními nemocemi zvířat, laboratorně potvrzený výskyt moru včelího plodu v obci v okrese Plzeň-sever, 11 kilometrů od ohniska, které KVS zjistila před pěti lety. „Včelař postupoval zodpovědně a sám nám nahlásil podezření z výskytu infekce ve svém chovu,“ uvedl ředitel. Klíčový byl i aktivní dozor nad stavem zvířat a vývojem nákaz u hospodářských a volně žijících zvířat. „Obdobně jako v roce 2021 pokračovali ve spolupráci s chovateli, uživateli honiteb a provozovatelem asanačního podniku v Biřkově při monitoringu afrického moru prasat, a to odběrem vzorků krve a orgánů u uhynulých domácích a divokých prasat,“ řekl. Při monitoringu ptačí chřipky odebrali odborníci 369 vzorků ve 22 chovech drůbeže, které byly podle Poláčka všechny negativní.

V oblasti životních podmínek a pohody zvířat provedli úřední veterinární lékaři 410 kontrol, z toho 168 u hospodářských zvířat, z nichž bylo 80 na podnět občanů, meziročně mírně víc. „Ve 22 případech byl podán podnět obcím s rozšířenou působností pro porušení zákona na ochranu zvířat proti týrání, 42krát bylo zjištění předáno KVS k uložení sankce pro porušení veterinární legislativy a ve třech případech musí chovatel napravit zjištěný stav,“ řekl Poláček. Zbývajících 222 kontrol se týkalo zájmových zvířat, převážně na upozornění občanů. „Přibývá podnětů ke kontrolám, kdy se informace od oznamovatelů nezakládají na pravdě,“ uvedl. KVS úzce spolupracuje při řešení složitějších případů týrání s policií, obcemi a krajem. „Významnou úlohu sehrála KVS v kauze týrání psů, kdy byla chovatelka odsouzena k nepodmíněnému trestu a propadnutí majetku,“ dodal.

KVS loni uložila na sankcích 1,6 milionu korun, meziročně o 600 000 Kč víc.

ČTK