Vlci už se nedrží jen v horách, láká je i zemědělská krajina (5plus2)

Vlci pronikají do vnitrozemí a nežijí jen v pohraničí. Nemají problém žít v zemědělské krajině. Zatímco ekologové je vítají, chovatelé ovcí se bojí.

Vlci začínají zvolna osidlovat českou krajinu. Jejich hájemstvím už dávno není pouze české pohraničí s hlubokými lesy a kopci. Stále častěji se objevují i ve vnitrozemí. Pro vlka obecného totiž není problém se usídlit i v zemědělské krajině, tak typické pro venkov. Jediným limitem je dostatek potravy a klid na odchov vlčat.
Ekologové tvrdí, že jde o normální proces, přičemž vlk je přirozeným sousedem, od kterého nehrozí nebezpečí. Chovatelé ovcí a koz naopak mluví o přemnoženém predátorovi, jenž se nebojí vejít do vesnice, a vzhledem k vysoké hustotě zalidnění je napadení člověka podle nich otázkou času.
O tom, že se vlci stále častěji vyskytují i ve vnitrozemí, svědčí případy, kdy vlka srazilo auto nebo kdy jeden nebo více jedinců napadnou hospodářská zvířata. Podle mapy Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, monitorující tyto incidenty, se jednotlivé události nesoustřeďují už jen podél hranic, ale dochází k nim i poblíž míst, kde vlky nepamatují ani nejstarší obyvatelé.

Dva měsíce a 600 kilometrů

V roce 2020 byl sražen vlk mezi Otrokovicemi a Hulínem i u Turnova, v roce 2021 u Poděbrad, Veselí nad Lužnicí, Mnichova Hradiště a loni se takový případ stal mezi Olomoucí a Prostějovem.
I případy napadení ovcí a koz již nejsou hlášeny jen z pohraničí, ale v posledních letech například u Sedlčan, Plzně či Mělníka. Ve všech případech skončilo zabitím jedné nebo i více ovcí a šlo zřejmě o vlčí smečky na cestě za novým teritoriem. Kromě toho je doložena řada pozorování vlků podél silnic, protože vlci člověka v jedoucím autě nevidí a před vozy se neskrývají.
Podle tiskové mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Karolíny Šůlové výskyt vlků na Mělnicku či Sedlčansku není překvapivý. Jde o zvířata, která se při hledání nových lovišť mohou přesunovat na velké vzdálenosti. „Například vlk, který byl zaznamenán v rakouských Alpách, ušel za dva měsíce 600 kilometrů,“ sdělila Šůlová.
Také v pohraničí se vlkům daří. „V posledním roce se nově podařilo doložit jejich trvalý výskyt například v Rychlebských horách a druhá smečka se zformovala v Orlických horách,“ doplnil Miroslav Kutal z Hnutí Duha.
Šůlová vysvětluje, že vlk je sice vrcholový predátor, který může být nebezpečný, ale kontaktu s člověkem se vyhýbá. Napadení člověka představuje velkou vzácnost, na rozdíl od pokousání psem nebo střetu s divokým prasetem.
„Od roku 1950 nebyl v Evropě zaznamenán žádný případ, kdy by došlo k útoku zdravých, přirozeně se chovajících jedinců vlka na člověka,“ řekla Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení ministerstva životního prostředí. „Všechny zaznamenané případy se týkaly vlků se vzteklinou a ta se od roku 2002 na našem území nevyskytla. Nebo šlo o jedince, kteří byli předtím v kontaktu s člověkem, byli přikrmováni a podobně.“
Zástupci chovatelů drobného dobytka však situaci nevidí bezproblémově a narůstající populace vlka obecného jim vadí. Jejich stáda se stávají občasným terčem útoků smeček, přičemž výsledkem bývá šokující pohled na potrhaná těla ovcí a koz.

Odstřel zatím ne

„Pro nás by byla výhra, kdyby se povolila regulace, tedy odstřel. Populace jsou přemnožené, jsou oblasti, kde se vlci prokazatelně živí pouze ovcemi a kozami,“ řekl předseda Svazu chovatelů ovcí a koz Richard Konrád. Zmínil případ, kdy prý smečka v poledne zaútočila na pastvinu vedle hřiště mateřinky a zabila deset ovcí. Stát by měl sáhnout k jejich regulaci, která se prý již v západních a skandinávských zemích děje.
O tom však ministerstvo životního prostředí nechce slyšet. Na vlka obecného se nedívá jako na konkurenci člověka. Jeho přítomnost může pomoci regulovat stavy přemnožené spárkaté zvěře, jelenů, srn, daňků či divočáků působících škody v lesích. Připouští, že vlk v místech, kde se sto a více let nevyskytoval, může přinést řadu problematických situací. Poukazuje však, že útoky byly většinou spojené s nedostatečným zabezpečením zvířat, především chybějícími ohradami nebo ploty.

Zdroj: 5plus2, Prostějov, 10. 3. 2023