Na Opavsku se objevily vydry, prý je zde vysadili ochranáři (Opavský a hlučínský deník)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Pozor, vydra je přísně chráněný živočich. Rybáři a majitelé rybníků jí nesmí nijak ublížit
Opavsko
Vydra říční u nás patří k přísně chráněným druhům. Její výskyt byl potvrzen i na Opavsku. Pocítili to hlavně rybáři. Ať chcete nebo ne, tento vysoce inteligentní vodní savec prý drancuje některé toky. Bránit se proti tomu dá jen stěží.
Podle hospodáře opavské pobočky výboru Českého rybářského svazu Miroslava Kiszky vydry na Opavsku vysadili ochranáři. Podle jeho mínění je zpětně tento krok možné brát za poněkud neuvážený. Vydra zde totiž nemá přirozeného nepřítele. "V současnosti je vydra na vrcholu potravního řetězce. U nás už nežijí medvědi, vlci nebo orli, kteří tato zvířata loví," vysvětloval Miroslav Kiszka. Vydry dokáží napáchat pořádnou neplechu. Upřednostňují tzv. techniku plýtvavého lovu. V praxi to znamená, že vyloví podstatně více ryb, než mohou zkonzumovat. "Jedná se o velice chytrého tvora. Ví, že rybu dokáže kdykoliv chytit," uvedl člověk, jenž je s některými rybníky na Opavsku úzce spjat, ale v článku nechtěl být jmenován. Tvrdí, že na některých menších tocích jako Heraltický potok, Hořina nebo Čížina řádí vydra jako černá ruka. "Vydra se chrání, ale vůbec se nebere v úvahu, že spoustu dalších chráněných druhů v těchto tocích naprosto zlikvidovala. Zmíním třeba mihuli," poznamenal. Na problémy spojené s vydrami jsme se zeptali také vedoucí odboru životního prostředí města Opavy Marie Vavrečkové. "Žádné podobné zprávy neevidujeme. Pokud rybníkáři takovou škodu zaznamenají, můžou to nahlásit. Mají nárok na odškodné," mínila.
Škody se těžko prokazují
Jenže dokazování škody bývá často téměř nemožné. Vydra je chráněný živočišný druh. Rybáři a majitelé rybníku jí nesmí nijak ublížit. Je to podobné jako s kormorány, kteří k 1. dubnu příštího roku vypadnou ze seznamu ohrožených druhů a budou se moci lovit.
Pokud chcete peníze za škody, musíte prvně prokázat, že za ně může právě vydra. "Na usvědčení vydry jsou potřeba například fotopasti. Zabývá se tím specializovaná firma z Brna. Zaplatím však za to víc, než kolik mohu dostat za škodu. Nevyplatí se mi to," uvedl člověk, který má na starosti některé rybníky na Opavsku. On sám usilovně pátrá po tom, kdo místní rybníky a menší toky vlastně drancuje. Ve hře je totiž ještě norek.
"Pobytové znaky jsou si velice blízké. Norek u nás žije také, ale soudě dle určitých drobností jsou pod škodami podepsány vydry," domníval se a ještě přidal několik postřehů: "Jednotlivec dokáže za rok ulovit stovky ryb. Nejhorší je, když vydry v zimě řádí v komorových rybnících. Ryby pod ledem mají odpočívat, místo toho jsou však stresovány. Podle mých studií dokáže vydra uplavat až 45 metrů na jeden nádech."
Chybí přirození nepřátelé
Jako jediná účinná zbraň proti těmto vodním savcům se jeví elektrický ohradník: "Zvíře to nezabije, ale vyplaší. Někteří stavy vyder regulují načerno, ale je pravdou, že za jejich zabití hrozí až padesátitisícová pokuta." Miroslav Kiszka si vzpomíná na případy, kdy vydry zahynuly pod koly aut.
"Jejich výskyt máme potvrzený v oblasti Hradce nad Moravicí. Vzpomínám si, že přejetá vydra se našla u žimrovického splavu a pak také v Hradci u odbočky na Bohučovice," pátral v paměti. Jednomu z opavských rybníkářů jde také o jisté zamyšlení. "V současnosti nelze vysadit původní druh do nepůvodního prostředí. Může to mít fatální následky. Přece jenom nežijeme v době, kdy všude okolo máme lesy s přirozenými vydřími nepřáteli," míní.
Opavsko
Vydra říční u nás patří k přísně chráněným druhům. Její výskyt byl potvrzen i na Opavsku. Pocítili to hlavně rybáři. Ať chcete nebo ne, tento vysoce inteligentní vodní savec prý drancuje některé toky. Bránit se proti tomu dá jen stěží.
Podle hospodáře opavské pobočky výboru Českého rybářského svazu Miroslava Kiszky vydry na Opavsku vysadili ochranáři. Podle jeho mínění je zpětně tento krok možné brát za poněkud neuvážený. Vydra zde totiž nemá přirozeného nepřítele. "V současnosti je vydra na vrcholu potravního řetězce. U nás už nežijí medvědi, vlci nebo orli, kteří tato zvířata loví," vysvětloval Miroslav Kiszka. Vydry dokáží napáchat pořádnou neplechu. Upřednostňují tzv. techniku plýtvavého lovu. V praxi to znamená, že vyloví podstatně více ryb, než mohou zkonzumovat. "Jedná se o velice chytrého tvora. Ví, že rybu dokáže kdykoliv chytit," uvedl člověk, jenž je s některými rybníky na Opavsku úzce spjat, ale v článku nechtěl být jmenován. Tvrdí, že na některých menších tocích jako Heraltický potok, Hořina nebo Čížina řádí vydra jako černá ruka. "Vydra se chrání, ale vůbec se nebere v úvahu, že spoustu dalších chráněných druhů v těchto tocích naprosto zlikvidovala. Zmíním třeba mihuli," poznamenal. Na problémy spojené s vydrami jsme se zeptali také vedoucí odboru životního prostředí města Opavy Marie Vavrečkové. "Žádné podobné zprávy neevidujeme. Pokud rybníkáři takovou škodu zaznamenají, můžou to nahlásit. Mají nárok na odškodné," mínila.
Škody se těžko prokazují
Jenže dokazování škody bývá často téměř nemožné. Vydra je chráněný živočišný druh. Rybáři a majitelé rybníku jí nesmí nijak ublížit. Je to podobné jako s kormorány, kteří k 1. dubnu příštího roku vypadnou ze seznamu ohrožených druhů a budou se moci lovit.
Pokud chcete peníze za škody, musíte prvně prokázat, že za ně může právě vydra. "Na usvědčení vydry jsou potřeba například fotopasti. Zabývá se tím specializovaná firma z Brna. Zaplatím však za to víc, než kolik mohu dostat za škodu. Nevyplatí se mi to," uvedl člověk, který má na starosti některé rybníky na Opavsku. On sám usilovně pátrá po tom, kdo místní rybníky a menší toky vlastně drancuje. Ve hře je totiž ještě norek.
"Pobytové znaky jsou si velice blízké. Norek u nás žije také, ale soudě dle určitých drobností jsou pod škodami podepsány vydry," domníval se a ještě přidal několik postřehů: "Jednotlivec dokáže za rok ulovit stovky ryb. Nejhorší je, když vydry v zimě řádí v komorových rybnících. Ryby pod ledem mají odpočívat, místo toho jsou však stresovány. Podle mých studií dokáže vydra uplavat až 45 metrů na jeden nádech."
Chybí přirození nepřátelé
Jako jediná účinná zbraň proti těmto vodním savcům se jeví elektrický ohradník: "Zvíře to nezabije, ale vyplaší. Někteří stavy vyder regulují načerno, ale je pravdou, že za jejich zabití hrozí až padesátitisícová pokuta." Miroslav Kiszka si vzpomíná na případy, kdy vydry zahynuly pod koly aut.
"Jejich výskyt máme potvrzený v oblasti Hradce nad Moravicí. Vzpomínám si, že přejetá vydra se našla u žimrovického splavu a pak také v Hradci u odbočky na Bohučovice," pátral v paměti. Jednomu z opavských rybníkářů jde také o jisté zamyšlení. "V současnosti nelze vysadit původní druh do nepůvodního prostředí. Může to mít fatální následky. Přece jenom nežijeme v době, kdy všude okolo máme lesy s přirozenými vydřími nepřáteli," míní.