Domestikace - nové nálezy: Přátelství lidí se psy je zřejmě starší, než se dosud tušilo (21. století)

Pouto mezi člověkem a psem vzniklo v době, kdy i ty nejstarší civilizace byly ještě v nedohlednu. Nové výzkumy ukazují, že počátky přátelství mezi lidmi a psími předky byly navázány ještě dříve, než se dosud myslelo.

Dosavadní poznatky hovořily o tom, že proces domestikace psa započal před 10 000 nebo 15 000 lety. Místem osudového setkání mohly být Evropa i Asie. Ovšem prapředci psů se oddělili od vlků, od kterých je dodnes odlišuje jen 0,2 % sekvence mtDNA, už v době před 100 000 lety. Tehdy však bylo k domestikaci ještě daleko, vždyť Homo sapiens byl v té době ještě relativně mladý druh.

KDYŽ SIBIŘ BYLA RÁJEM...
Výzkum francouzských, amerických a britských vědců současné znalosti o domestikaci psů do značné míry staví na hlavu. Badatelé přitom vycházejí z výsledků svých vlastních průzkumů, které provedli na Sibiři. Zde odborníci studovali zbytky pravěkého osídlení a došli k závěru, že lidé a psi to společně táhnou už 23 000 let.
Sibiř je dnes synonymem pro tvrdé a drsné životní podmínky. Léto se zdejších oblastí dotkne jen zlehka, většinu roku zde vládne plískanice, a především nekompromisní zima, kdy teploty, klesající pod minus čtyřicet stupňů, nejsou ničím výjimečným. Tak tomu ale nebylo vždy. Před nějakými 25 000 lety, kdy začínala doba ledová, byla Sibiř jedním z míst na planetě, kde byly životní podmínky snesitelnější. Z toho mohl profitovat jak lidský, tak i ostatní živočišné druhy. Studnice stád mamutů i koní se zdála být nevyčerpatelná a z toho mohli těžit jak lidé, tak šelmy.

V MRAZIVÝCH OKOVECH
Pak ovšem led i chlad rozšířily své království i na Sibiř. To mimo jiné znamenalo zeštíhlení jednotlivých druhových populací. Potenciální kořisti bylo méně, jak pro lidi, tak pro šelmy. Zmizeli jeleni, pižmoni či bizoni, tedy živočichové, kteří tvořili velkou část vlčí potravy. Hojnost vystřídal hlad.
Vlci ovšem nejsou hloupí, a tak dokázali změnit svou strategii. Všimli si, že v okolí se pohybují zvláštní dvounožci, kteří sice nejsou kdovíjak rychlí, zato jsou velmi vytrvalí a poblíž jejich obydlí se téměř vždy nějaká potrava vyskytuje. Vlci se tak začali přibližovat k lidem a postupně pronikali do jejich blízkosti. To dokazují nalezené kosti poblíž lidských příbytků, na kterých jsou stopy po vlčím ohlodání.

ZLENIVĚLÝ VLK
Toto chování si ovšem neosvojili všichni vlci, pouze některé smečky. A to byl jeden ze stupňů, kdy se začala vytvářet populace, ze které se měl později vyvinout psí druh. Kdyby v té době existovali nějací genetici, už po několika desítkách generací by u sibiřských šedých vlků, kteří se k lidem připojili, dokázali poznat rozdíl v DNA mezi nimi a dalšími vlky. Badatelé předpokládají, že tito předci psů začali získávat nové schopnosti, a jiné zase ztráceli, což se evolučně promítlo i do změn v jejich genetické výbavě. Do jisté míry zlenivěli, přestali lovit a začali spoléhat na to, co jim lidé nechají.
A jak se na nové sousedy podle vědců dívali lidé? Nijak aktivně je nelákali, ale ani vlky neplašili. Vzhledem k tomu, že vlci odháněli jiné predátory, aby bránili svůj nový zdroj potravy, lidé je přijali jako další nástroj své ochrany.
Citové pouto mezi člověkem a psem se zřejmě vytvářelo až později. Doklady o výcviku psů pocházejí až ze 13. tisíciletí př. n. l., kdy se v rámci migračních vln s lidmi stěhovali i psi. „Historie lidí a psů se pak úzce proplétá. Evoluce psů postupovala paralelně s dějinami lidí, což je jasně dokázáno po celém světě,“ uvedl jeden ze spoluautorů studie, Gregor Larson z Oxfordské univerzity.

V HLAVNÍ ROLI ČERNÝ ČUMÁK
K domestikaci psů později docházelo i v jiných částech světa. Archeologické nálezy ukazují, že mezi 15. a 10. tisíciletím nastal doslova boom, ve kterém hrál hlavní roli studený černý čumák. „Psi jsou našimi nejstaršími a nejbližšími zvířecími partnery. Z DNA starověkých psů se dovídáme, kam až sahá naše společná historie, a napomáhá porozumění, kde se vytvořil hluboký vztah mezi psem a člověkem.“
Někteří badatelé se stále nevzdávají myšlenky, že vztah člověka a psa začal vznikat v době, kdy lidé a vlci byli konkurenty. Vlčí smečka byla mnohdy lidmi vybita, ovšem když lovci, a zejména jejich děti, spatřili roztomilá kňučící mláďata, ujali se jich. Každopádně během pár století se psi stali důležitými členy lidského společenství. Svědčí o tom mimo jiné i psí hroby s obětinami, které pocházejí z doby před osmi tisíci lety. A o tom, že se nejednalo o ojedinělé úkazy, svědčí to, že tyto hroby byly nalezeny na různých místech ve světě, ať už v Německu, v Japonsku, nebo třeba na americkém kontinentu. 

ZAJÍMAVOSTI O PSECH
* Psi vidí lépe než lidé při snížených světelných podmínkách. Mají totiž v očích za sítnicí speciální vrstvu, odrážející světlo.
* Průměrný městský pes žije o tři roky déle než pes na venkově.
* V Bibli je zmíněn pes ve čtrnácti případech.
* Zkázu lodi Titanic přežili tři psi: novofundlanďan, pomeranian a pekingský palácový psík.
* Psi vnímají objekty nejdříve podle pohybu, pak podle jasu a nakonec podle tvaru.
* Všichni psi mají stejnou anatomii – 321 kostí a 42 zubů.
* Psi mají dichromatické vidění, což znamená, že vidí jako barvoslepý člověk, který nerozlišuje červenou a zelenou.
* Při močení psi zvedají nohu, aby ostatní psi nabyli dojmu, že značku zanechal větší pes, než jsou oni.
* Kvůli šlechtění, které zvýraznilo určité fyzické rysy, nemohou feny některých plemen vůbec rodit bez lidské pomoci. Porody bývají většinou řešeny císařským řezem. Jedná se například o anglického buldoka.
* Psi obecně umějí plavat, ovšem některá šlechtěná plemena to už nezvládnou, například baseti nebo buldočci.
* Čichové centrum v psím mozku je 40x větší než čichové centrum v mozku člověka.
* Kanárské ostrovy nemají s kanáry nic společného. Jejich pojmenování je odvozeno od latinského canis, tedy pes. Psa mají ostrovy i ve svém znaku. 

ODLIŠNOSTI MEZI PSEM A VLKEM
V porovnání s vlkem má pes vyšší plodnost. Je to dáno příznivějšími podmínkami pro život psů. Feny mají během roku dvě plodná období, kdežto vlčice jen jedno. Na rozdíl od psů se vlci společně podílejí na péči o mláďata. Poměr hmotnosti mozku psa je zhruba o 30 procent nižší, než je tomu u vlka. Není to kvůli inteligenci, příčinou je zmenšení smyslových center. To je způsobeno soužitím s člověkem a ztrátou potřeby orientovat se v divočině. Vlk je masožravec, kdežto pes se naučil být všežravcem. To se projevuje i na délce trávicího traktu, který má pes delší. Nicméně pes maso potřebuje a mělo by být základním prvkem jeho jídelníčku. 

PŘEHLED DOMESTIKACE NĚKTERÝCH ŽIVOČICHŮ (př. n. l.)
pes 21 000 let, Sibiř
kočka 8000 let, Egypt, jihovýchodní Asie
ovce 8000 let, jihovýchodní Asie
koza 8000 let, Írán
prase 8000 let, Čína
včela 7000 let, Egypt
tur 6000 let, Egypt, Indie
kur 5000 let,Indie
kůň 4000 let, Asie
husa 4000 let, Evropa, Čína, Egypt
osel 4000 let, Egypt
lama 3500 let, Jižní Amerika
velbloud 2500 let, západní Asie
krůta 2000 let, Mexiko
kachna 1500 let, Středomoří, jihovýchodní Asie
králík 500 let, Středomoří

Zdroj: 21. století, 16. 3. 2023