Pusť si prasata do kukuřice a ještě k tomu zaplať myslivcům (ekonom.cz)

Snaha přelstít divoká prasata se nevyplatila. Zvířata nenaletěla a soud to zemědělci přičetl k tíži. Zemědělce Antonína Š. ze severu Čech dlouho trápila divoká prasata, která dělala pravidelné nájezdy na jeho úrodu, zejména kukuřici. Rozhodl se proto zvěř přelstít: Atraktivnější druh kukuřice, kterou preferovala, zasel hluboko dovnitř lánu. Jenže mu to nepomohlo, spíš naopak. Prasata, která dříve spásala kukuřici na okrajích pole, neomylně zase zamířila za šťavnatější plodinou hlouběji do porostu.

Za škody odpovídá uživatel honitby

Antonín Š. se proto rozhodl postupovat podle zákona o myslivosti. Ten říká, že za způsobenou škodu na přilehlých pozemcích odpovídá uživatel honitby, z níž zvěř pochází. Objednal si proto znalce, který podle stop na porostu potvrdil, že za zničení úrody může černá zvěř. Znalec na základě porovnání s výnosem, kde zvířata neúřadovala, spočítal škodu na 590 tisíc korun. Uživatel honitby Adolf R. ale tuto částku odmítl zaplatit. Argumentoval tím, že se škodám snažil zabránit a kolem hranic honitby například nastříkal pachový odpuzovač zvěře.

Případ tak skončil u soudu. Prvoinstanční Okresní soud v Litoměřicích dal s odkazem na znalecký posudek Antonínovi Š. zcela za pravdu a přikázal, aby mu Adolf R. zaplatil požadovanou sumu. Případ ale vrátil k novému projednání Krajský soud v Ústí nad Labem. Ten prvoinstančnímu soudu přikázal zohlednit, zda i sám Antonín Š. udělal vše pro to, aby škodě zabránil.

Prvoinstanční soud tak případ projednal znovu a sumu, kterou má Adolf R. zaplatit, snížil na čtvrtinu. Došel totiž nakonec k tomu, že na výši škody se výrazně podílel sám Antonín Š., když pro prasata chutnější kukuřici nevysel na okraji lánu – zvěř by totiž na tom místě zadržel a usnadnil její odlov. „Vysel-li naopak atraktivní odrůdu v pásu uvnitř porostu jiné odrůdy, byl jeho postup kontraproduktivní, akcelerující výskyt divokých prasat v porostu a tím i vznik škody,“ konstatoval prvoinstanční soud.

I tento verdikt ale odvolací soud změnil. Došel k tomu, že postup Antonína Š. byl dokonce pro vznik škody rozhodující. „Příčinou škody bylo výlučně vysetí atraktivnější odrůdy kukuřice, kterou prasata bezezbytku preferovala a přičiněním žalobce byla nalákána do lánu,“ konstatoval. „V krajině, kde lze očekávat vyšší výskyt prasat, založil rozsáhlé monokultury kukuřice a musel tak očekávat, že zvěř ji bude poškozovat,“ konstatoval a jako oprávněný uznal nárok jen ve výši 69 tisíc korun. Podle něj navíc zemědělec se správcem honitby včas nekomunikoval a ten naopak s ostatními myslivci dělal, co mohl, aby možnou škodu co nejvíc odvrátili.

Důchodce nepřesvědčil

Adolf R. ale nakonec musel platit téměř trojnásobek než uvedených 69 tisíc. I když totiž z většiny uspěl, soud mu přesto naúčtoval náklady řízení, které přesáhly sto tisíc korun, a to přesto, že je soud snížil na polovinu proti sazebníku.

Případ nakonec skončil u Nejvyššího soudu, ke kterému podal dovolání právě žalovaný Adolf R., který je starobní důchodce s důchodem necelých 16 tisíc měsíčně. A to především kvůli vysokým nákladům řízení. Nejvyšší soud ale dovolání proti nákladům jako nepřípustné odmítl.

Adolfovi R. vyšel vstříc v jediném: osvobodil ho od platby nákladů dovolacího řízení, protože by vůči němu „bylo příliš tvrdé“ je požadovat.

Zdroj: ekonom.cz, 16. 3. 2023