Nejvíc se v lesích roztahují jeleni. Srnci jsou skromnější (Metro)

Nadměrečné či malé byty, to trápí lidi. Ale i zvířata v přírodě mají ráda dostatek životního prostoru.

Snižování minimálních výměr honiteb nevede k efektivnímu snižování stavu zvěře. Na základě studia odborných publikací o životním prostoru zvěře a dat o mysliveckém hospodaření v sousedním Rakousku a Německu to uvádí analýza Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM).
Za důležitý nástroj v plánované novele mysliveckého zákona označil lesnický výzkumný ústav vykazování ulovené zvěře a následné plánování lovu na základě evidence.

Zákonodárci se musejí připravit na honitby

Snižování minimální výměry prosazuje mimo jiné Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL) nebo ekologické Hnutí Duha. Minimální výměra honiteb je 500 hektarů, což výzkumný ústav doporučuje zachovat.
SVOL nebo Asociace soukromého zemědělství ČR zase prosazuje snížení na polovinu. Novelu zákona by měla vláda projednat letos, ministerstvo zemědělství očekává, že sporná témata, jako je velikost honiteb, se budou řešit při projednávání ve Sněmovně. Že by ale poslanci zablokovali Sněmovnu jako u penzí, se čekat nedá. Členové mysliveckých sdružení jsou totiž mezi poslanci zastoupeni vyrovnaně napříč politickým spektrem.
Ústav upozorňuje na to, že plán lovu bude podle novely evidován kontrolním mechanismem. To má zajistit například vykazování ulovených kusů, což zákon zatím nijak neřešil. Ministerstvo zemědělství počítá s digitální evidencí.

Paroháči potřebují aspoň tisícovku

Ústav analyzoval biologické potřeby volně žijících kopytníků na základě 83 vědeckých publikací od 70. let do současnosti a spočítal průměrnou výměru takzvaného domovského okrsku zvěře, tedy prostoru, který obývá. Na největším prostoru podle něj žije jelen evropský, který obývá v průměru 1039 hektarů. Prase divoké se pohybuje v průměru na 661 hektarech.
Nejmenší prostor využívá podle zjištění srnec obecný, který se podle výzkumného ústavu odlišuje teritoriálním chováním a při vhodných podmínkách může žít jen na desítkách hektarů, podle analýzy je to v průměru 82 hektarů. „Srnec obecný je tedy prakticky jedinou spárkatou zvěří, kterou lze myslivecky obhospodařovat v honitbách menších výměr,“ uvádí lesnický výzkumný ústav.

V Rakousko uloví v jednom revíru víc zvěře

Podle něj tomu odpovídají minimální výměry honiteb v Rakousku, kde jsou od 115 hektarů. Ústav porovnal počty ulovené srnčí zvěře podle dat za posledních 20 let a přepočetl je na plochu 1000 hektarů.
V Česku podle něj bylo uloveno zhruba 15 kusů na stanovenou plochu, v Rakousku to bylo 30 až 35 kusů a v Německu 35 až 40. V sousedních zemích je podle ústavu patrný vzrůstající trend v množství ulovené srnčí zvěře. „Dlouhodobě stabilní, či dokonce rostoucí lov v honitbách menších výměr odpovídá násobě vyšší početnosti populace srnčí zvěře v těchto zemích,“ konstatují poznatky VÚHLM.

Jeleni by přebíhali, varují lesní výzkumníci

Podle ústavu je tak zřejmé, že rozdrobení honiteb do menších celků s různým přístupem k mysliveckému hospodaření ve výsledku vede k větším počtům zvěře. A pokud by se minimální výměr honiteb snížil až na 115 hektarů, mohla by se například jelení zvěř pohybovat na území víc než deseti honiteb, což by mohlo výrazně zkomplikovat účinné řízení lovu.
„Na základě prezentovaných faktů je naprosto zřejmé, že menší výměra honiteb v Německu a Rakousku snížení početnosti spárkaté zvěře nepřináší,“ konstatuje analýza lesnického výzkumného ústavu.

Zdroj: Metro, 27. 3. 2023