Ústav: Snižování výměr honiteb nevede ke snižování stavů zvěře (ČTK)

Snižování minimálních výměr honiteb nevede k efektivnímu snižování stavu zvěře. Na základě studia odborných publikací o životním prostoru zvěře nebo dat o mysliveckém hospodaření v sousedním Rakousku a Německu to uvádí analýza Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti. Za důležitý nástroj v plánované novele mysliveckého zákona ústav označil vykazování ulovené zvěře a následné plánování lovu na základě evidence. Snižování minimální výměry prosazuje mimo jiné Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL) nebo ekologické Hnutí Duha.

Minimální výměra honiteb je nyní 500 hektarů, což výzkumný ústav doporučuje zachovat. SVOL nebo Asociace soukromého zemědělství ČR naopak prosazuje snížení na polovinu. Novelu zákona by měla vláda projednat letos, ministerstvo zemědělství očekává, že některá sporná témata jako právě velikost honiteb se budou řešit při projednávání ve Sněmovně.

Ústav upozorňuje na to, že plán lovu bude podle novely evidován kontrolním mechanismem. To má zajistit vykazování ulovených kusů, což zákon zatím nijak neřešil. Ministerstvo počítá s digitální evidencí.

Ústav analyzoval biologické potřeby volně žijících kopytníků na základě 83 vědeckých publikací od 70. let do současnost a spočítal průměrnou výměru takzvaného domovského okrsku zvěře, tedy prostoru, který obývá. Na největším prostoru podle něj žije jelen evropský, který obývá v průměru 1039 hektarů. Prase divoké se pohybuje v průměru na 661 hektarech.

Nejmenší prostor využívá srnec obecný, který se podle výzkumného ústavu odlišuje teritoriálním chování a při vhodných podmínkách může žít jen na nižších desítkách hektarech, podle analýzy je to v průměru 82 hektarů. "Srnec obecný je tedy prakticky jedinou spárkatou zvěří, kterou lze myslivecky obhospodařovat v honitbách menších výměr," uvedl ústav.

Podle něj tomu odpovídají minimální výměry honiteb v Rakousku, kde jsou od 115 hektarů. Ústav porovnal počty ulovené srnčí zvěře podle dat za posledních 20 let a počty přepočetl na plochu 1000 hektarů. V ČR podle něj bylo uloveno zhruba 15 kusů na stanovenou plochu, v Rakousku to bylo 30 až 35 kusů a v Německu 35 až 40. V sousedních zemích je podle ústavu patrný vrůstající trend v množství ulovené srnčí zvěře. "Dlouhodobě stabilní, či dokonce rostoucí lov v honitbách menších výměr odpovídá násobě vyšší početnosti populace srnčí zvěře v těchto zemích," uvedl.

Podle ústavu je tak zřejmé, že rozdrobení honiteb do menších celků s různým přístupem k mysliveckému hospodaření ve výsledku vede k větším počtům zvěře. A pokud by se minimální výměr honiteb snížil na až 115 hektarů, mohla by se například jelení zvěř pohybovat na území víc než deseti honiteb, což by mohlo výrazně zkomplikovat účinné řízení lovu. "Na základě prezentovaných faktů je naprosto zřejmé, že menší výměra honiteb v Německu a Rakousku snížení početnosti spárkaté zvěře nepřináší," shrnul.

Zdroj: ČTK, Praha, 26. 3. 2023