Zajíců a bažantů je na Krnovsku a Bruntálsku tak málo, že vzácné jsou i hony (denik.cz)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Krnovsko, Bruntálsko
Zajíců a bažantů u nás žije ve volné přírodě tak málo, že si myslivci nemohou dovolit zorganizovat hon v zájmu zachování populace.
"Musíme se snažit, aby z toho mála zajíců a bažantů, co v přírodě zbývá, zůstalo co nejvíc zachováno pro příští generace, aby naši vnukové viděli, jak vypadá zajíc v přírodě. Pokud má myslivec z našeho regionu kamaráda jižně od Přerova nebo na Pardubicku, který jej může pozvat na hon, tak má velké štěstí. V těchto oblastech je zajíců dostatek a takový hon je pro každého myslivce velký svátek," uvedl Čestmír Pavlík z Okresního mysliveckého spolku (OMS) Bruntál.
O zážitky ze společného lovu v revírech našeho okresu ale myslivci nepřicházejí, pořádají takzvané naháňky. Při těchto společných akcích se neloví bažanti ani zajíci, ale divoká prasata (a z nich selata a takzvaní loňčáci) a jelení zvěř (laně a kolouši). Hon není jen o samotném lovu a střílení, ale také pomáhá udržovat prastaré myslivecké zvyky a obyčeje.
Začíná troubením na uvítanou a pak trubači provází myslivce celým honem. Během honu se troubí i signál "svačina", který je doprovázen slovy: "Pijme pivo s bobkem, jezme bedrník, myslivec chce střílet, ale také pít. Hospodská čeká nechme všeho být." "Je tam sice zmínka o pivu a hospodě, ale ve skutečnosti je na honech samozřejmě veškerý alkohol zakázán vzhledem k zacházení se zbraní," dodal Pavlík.
Po skončení honu se dělá výřad, při kterém se veškerá ulovená zvěř poskládá předepsaným způsobem, úspěšným lovcům se předávají trofeje a zvěři se vzdá hold mysliveckým halali.
Spárkaté zvěři se u nás naopak daří
"Podle statistik ještě v sedmdesátých letech u nás byly počty zajíců na úrovni 1,2 milionu kusů. Uplynulo pouze nějakých třicet let, a dnes se jejich počty pohybují v řádech 60 až 120 tisíc kusů. Škoda, že drobné zvěře ubývá a mladí myslivci již u nás takové hony běžně nezažijí. Co dělat? Myslivost se nám mění," povzdechl Pavlík s tím, že na druhou stranu díky péči zase významně přibývá spárkaté zvěře, takže je třeba její stavy udržovat odstřelem.
"Její početnost se zvyšuje také díky intenzivnímu zemědělství, které přispívá k úživnosti honiteb. Převládají monokultury jako je řepka a kukuřice na velkých plochách, kde má zvěř dostatek klidu a potravy. Ovšem působí tam velké škody," dodal Pavlík.
Svatohubertské tradice ožily
Hony na zajíce a bažanty se sice staly vzácností, ale myslivci na podzim mají i další pozoruhodné tradice. Přijímají nové členy, skládají zkoušky, pořádají svatohubertské mše, které často doplňují i zvěřinové hody.
"V říjnu na svatohubertské pouti na Cvilín v Krnově vždy přijde kolem 250 lidí. Letos jsme ji pořádali už po sedmé. Bylo nádherné podzimní počasí, takže kněží, trubači, zpěváci, návštěvníci, kuchaři i pořadatelé byli nadmíru spokojeni," dodal Pavlík.
Letos se ke svatohubertské tradici připojili také myslivci z Třemešné. "Nedávno jsme mezi nás přijali nováčka Zbyňka Schwarze, který mi s pořádáním první myslivecké mše v Třemešné velmi pomohl. Měl jsem tu čest při této příležitosti pasovat na myslivce dalšího nového kolegu Rostislava Čuboně," uvedl hospodář mysliveckého sdružení Tomáš Salvet, který všechny předepsané formule starobylého obřadu pasování myslivce umí nazpaměť. "Tento obřad všem připomíná základní pravidla myslivecké etiky," vysvětlil Salvet. Ani v Třemešné po mši a obřadu pasování nechyběla myslivecká kuchyně a zvěřinové hody."
Zajíců a bažantů u nás žije ve volné přírodě tak málo, že si myslivci nemohou dovolit zorganizovat hon v zájmu zachování populace.
"Musíme se snažit, aby z toho mála zajíců a bažantů, co v přírodě zbývá, zůstalo co nejvíc zachováno pro příští generace, aby naši vnukové viděli, jak vypadá zajíc v přírodě. Pokud má myslivec z našeho regionu kamaráda jižně od Přerova nebo na Pardubicku, který jej může pozvat na hon, tak má velké štěstí. V těchto oblastech je zajíců dostatek a takový hon je pro každého myslivce velký svátek," uvedl Čestmír Pavlík z Okresního mysliveckého spolku (OMS) Bruntál.
O zážitky ze společného lovu v revírech našeho okresu ale myslivci nepřicházejí, pořádají takzvané naháňky. Při těchto společných akcích se neloví bažanti ani zajíci, ale divoká prasata (a z nich selata a takzvaní loňčáci) a jelení zvěř (laně a kolouši). Hon není jen o samotném lovu a střílení, ale také pomáhá udržovat prastaré myslivecké zvyky a obyčeje.
Začíná troubením na uvítanou a pak trubači provází myslivce celým honem. Během honu se troubí i signál "svačina", který je doprovázen slovy: "Pijme pivo s bobkem, jezme bedrník, myslivec chce střílet, ale také pít. Hospodská čeká nechme všeho být." "Je tam sice zmínka o pivu a hospodě, ale ve skutečnosti je na honech samozřejmě veškerý alkohol zakázán vzhledem k zacházení se zbraní," dodal Pavlík.
Po skončení honu se dělá výřad, při kterém se veškerá ulovená zvěř poskládá předepsaným způsobem, úspěšným lovcům se předávají trofeje a zvěři se vzdá hold mysliveckým halali.
Spárkaté zvěři se u nás naopak daří
"Podle statistik ještě v sedmdesátých letech u nás byly počty zajíců na úrovni 1,2 milionu kusů. Uplynulo pouze nějakých třicet let, a dnes se jejich počty pohybují v řádech 60 až 120 tisíc kusů. Škoda, že drobné zvěře ubývá a mladí myslivci již u nás takové hony běžně nezažijí. Co dělat? Myslivost se nám mění," povzdechl Pavlík s tím, že na druhou stranu díky péči zase významně přibývá spárkaté zvěře, takže je třeba její stavy udržovat odstřelem.
"Její početnost se zvyšuje také díky intenzivnímu zemědělství, které přispívá k úživnosti honiteb. Převládají monokultury jako je řepka a kukuřice na velkých plochách, kde má zvěř dostatek klidu a potravy. Ovšem působí tam velké škody," dodal Pavlík.
Svatohubertské tradice ožily
Hony na zajíce a bažanty se sice staly vzácností, ale myslivci na podzim mají i další pozoruhodné tradice. Přijímají nové členy, skládají zkoušky, pořádají svatohubertské mše, které často doplňují i zvěřinové hody.
"V říjnu na svatohubertské pouti na Cvilín v Krnově vždy přijde kolem 250 lidí. Letos jsme ji pořádali už po sedmé. Bylo nádherné podzimní počasí, takže kněží, trubači, zpěváci, návštěvníci, kuchaři i pořadatelé byli nadmíru spokojeni," dodal Pavlík.
Letos se ke svatohubertské tradici připojili také myslivci z Třemešné. "Nedávno jsme mezi nás přijali nováčka Zbyňka Schwarze, který mi s pořádáním první myslivecké mše v Třemešné velmi pomohl. Měl jsem tu čest při této příležitosti pasovat na myslivce dalšího nového kolegu Rostislava Čuboně," uvedl hospodář mysliveckého sdružení Tomáš Salvet, který všechny předepsané formule starobylého obřadu pasování myslivce umí nazpaměť. "Tento obřad všem připomíná základní pravidla myslivecké etiky," vysvětlil Salvet. Ani v Třemešné po mši a obřadu pasování nechyběla myslivecká kuchyně a zvěřinové hody."
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.