Přemnožení divočáci? V Krušnohoří prý lesníkům vrásky nedělají (Homér)

LITVÍNOV
Přemnožení divočáci podle médií v různých koutech České republiky útočí na lidi v lesích, ničí zahrádky a ploty a ohrožují dokonce i obyvatele okrajových městských čtvrtí. V krušnohorských lesích ale není podle lesního správce Jaroslava Vacka situace ani zdaleka tak dramatická. Více než divočáci se tu přemnožila jelůení zvěř.

Divočáci jsou, jak už naznačuje jejich název, zvířata divoká, a tudíž plachá. Na člověka bezdůvodně neútočí a raději se mu vyhnou. Mylná je proto představa, že se prase pustí do každého, koho v lese potká. "Divočáci nejsou nijak agresivní. Pokud není zvíře zraněné, nebo pokud se nejedná o bachyni s mláďaty, pak nebezpečí útoku nehrozí," ujistil lesní správce Jaroslav Vacek. Ani s přemnožením divokých prasat na Litvínovsku to není tak horké, jako jinde v republice. "Lidé se domnívají, že je prasat mnohem více než dříve, protože je také častěji vidí nebo se setkávají se stopami, které po sobě stádo prasat zanechá. Rozryté zahrádky, poničené ploty v zahrádkářských koloniích v blízkosti lesa jsou ale pouze důsledkem nezodpovědného počínání lidí. Zahrádkáři vyváží zbytky z úrody za plot na kraj lesa. Hnijící zahradní odpad je pro prasata velmi atraktivní potravou. Proto se k lidským obydlím stahují. Lidé je k sobě vlastně lákají. To ale neznamená, že se prasata významně přemnožila. Černá zvěř je sice do určité míry přemnožená, protože je velmi adaptabilní, mnohem větší problém máme ale v Krušnohoří s jelení zvěří," vysvětlil Jaroslav Vacek. O přemnožení jelení zvěře mluví také statistiky. Pro Lesní správu Litvínov je norma jelení zvěře tak, aby neškodila ekosystému, 272 kusů. Během posledních let se tu ale ročně uloví kolem dvou tisíc kusů. "S jelení zvěří máme velké problémy. Způsobuje nám škody na mladém lesním porostu. Ničí nám mladé právě zasazené kultury. Je pak velmi obtížné vypěstovat les. Jsme nuceni tlačit na myslivce, aby jelení zvěř více lovili. To se ale setkává s nepochopením a kritikou ze strany veřejnosti," říká dále lesní správce.
Divoká prasata lesníky tedy tolik netrápí, jako jelení zvěř. Co ale má dělat člověk, když už divočáka v lese potká? "Určitě nejít směrem k němu. Pomalu a klidně odcházet na opačnou stranu. Ve většině případů, pokud není zvíře zraněné, před člověkem uteče. Stačí také začít dělat hluk, který divočáka vystraší. Problémem by mohlo být setkání divočáka se psem venčeným na volno. Strach ze psa by mohl v praseti vyvolat agresivitu. Stačilo by například, kdyby si pes chtěl s divočákem třeba jen hrát, nemusel by ani útočit. Obecně ale platí, že divoké prase je plaché zvíře, které bezdůvodně neútočí," potvrdil Jaroslav Vacek. Proti divočákům je naprosto zbytečný také pepřový sprej, který by je měl podle babských rad od člověka zahnat do bezpečné vzdálenosti. "To je nesmysl. Když už se člověk dostane k divočákovi tak blízko, aby na něj mohl stříknout sprejem, už nemá šanci, aby to vůbec stihl," uzavřel kapitolu o nebezpečnosti divočáků Jaroslav Vacek.