Stezka povede deset let jinudy (Pardubický deník)

Kůrovec se nevyhnul ani lesu v přírodní rezervaci Polom nedaleko Horního Bradla na Chrudimsku. Jsou tu desítky suchých stromů, které mohou padnout přímo na stezku a představují tak pro návštěvníky značné riziko. Turistická zelená značená stezka proto je po dohodě s Klubem českých turistů a Lesy České republiky, s. p., přeložena, a to na několik let. Nově zvolená trasa vede po lesní cestě, která prochází ochranným pásmem přírodní rezervace.

„Těžba suchých stromů by způsobila vznik souvislých holých ploch a významně by tak změnila přírodní stav lesa. Je proto lepší počkat, až se samy rozpadnou. To může trvat sedm až deset let a poté bude turistická stezka navrácena do původní trasy.
Život lesa v rezervaci tak bude probíhat přirozeně, bez razantních zásahů člověka,“ vysvětil Aleš Kopecký z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Návštěvníci o pohled na les, který se obnovuje sám, ale ochuzeni nebudou – z náhradní trasy totiž vede odbočka k části rezervace Malý Polom. „Uvidí tam, jak byly dříve lesy Železnýchhor rozmanité, se stromy různých druhů i stáří. Takové porosty se tu zachovaly už jen v některých maloplošných chráněných územích. Na většině míst jinde byly původní lesy nahrazeny smrkovými monokulturami. Kvůli přemnožené spárkaté zvěři, která mladé listnaté stromy a jedle okusuje, ale musí být taková místa oplocena, a to včetně Malého Polomu,“ řekl Aleš Kopecký.
Lidé z Chrudimska často nazývají přírodní rezervaci Polom pralesem a nejsou od pravdy daleko. „Nejedná se o prales v pravém smyslu, protože pralesem je les, ve kterém skutečně neprobíhaly v minulosti žádné zásahy člověka, nebo tyto zásahy již dnes nejsou patrné, což pro Polom neplatí. Polom je nazýván pralesem lidově. Jedná se tedy spíše o fragmenty původního lesa Železných hor, ve kterých byly v minulosti prováděny zásahy, které jsou patrné dodnes. Nicméně postupně vyznívají a Polom stále více nabývá pralesovitý charakter. Aktuálně jsou lesní porosty v přírodní rezervaci ponechány bez zásahu, je zde pouze pravidelně prováděna ochrana mladých stromů proti poškození zvěří, a to buď oplocením nebo aplikací repelentů,“ doplnil Kopecký.
Každý les se podle jeho slov nějak vyvíjí. Občas dojde k nějakému narušení, například větrem, nebo kůrovcem, a kontinuita vývoje se změní. Jiné je potom i druhové složení lesa, včetně rostlin a živočichů, kteří na tyto změny reagují. Každý les má navíc jiný výchozí stav, odehrály se v něm různé lidské zásahy nebo přírodní události. Je to živý ekosystém, který se neustále mění.
Právě proto probíhá na Polomu lesnický výzkum, v rámci kterého je přesně zaměřena poloha jednotlivých stromů, měří se jejich výška, tloušťka, počítán jejich objem, sleduje se rychlost tlení dřeva, porovná se podíl živých a odumřelých stromů a sleduje se zdravotní stav stromů a přirozená obnova lesa. Z toho lze mimo jiné sledovat, jak přirozené lesy ponechané bez zásahu reagují na klimatické změny. Obdobný výzkum je i v pralese Boubín nebo v Lovětínské a Hedvikovské rokli v národní přírodní rezervaci Lichnice na Chrudimsku.
Další výzkumy v chráněných územích jsou zaměřeny i na zoologii, botaniku a houby, takže je možné porovnávat jejich stav a vývoj i z těchto hledisek.

Zdroj: Pardubický deník, 29. 5. 2023