Sovičky lákali na nahrávky tokání (Žďárský deník)

Ochranáři Správy Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy využili při odchytu malých sov poprvé novou metodu

Žďársko
Ochranáři přírody se v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy (CHKO) pravidelně pokoušejí o odchyt nejrůznějších druhů ptáků, které pak okroužkují a vypustí zpět na svobodu. Tentokrát přišli na řadu kulíšci nejmenší a sýci rousní.
Těmto sovičkám vyhovují pro hnízdění rozlehlé lesy s doupnými stromy - využívají doupata po strakapoudech, žlunách a datlech. Důležitá je rovněž potravní nabídka. To všechno jim Žďárské vrchy mohou nabídnout.
Kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum) patří k těm nejmenším nočním ptákům,je nejmenší evropskou sovou. Dorůstá pouhých šestnácti centimetrů. Stejně jako jeho o něco větší "kolega" sýc rousný patří mezi zvláště chráněné a silně ohrožené druhy.
Sledování populace ptačích druhů je pro ochranáře velmi důležité, a zejména v případech druhů silně ohrožených. Letos poprvé ve Žďárských vrších zvolili pracovníci Správy CHKO Žďárské vrchy novou, unikátní metodu.

Odchyt s pomocí nahrávky
K odchytu se vypravili se sítěmi a navíc s přehrávacím zařízením. "Jde o poměrně novou technologii odchytu, která je postavená na takzvaném ,podzimním toku', který se projevuje hlavně u sov. Počasí i vývoj klimatu jim připomíná jaro, proto takto reagují," vysvětluje mluvčí Správy CHKO Žďárské vrchy Jaromír Čejka.
"Vyjede se do terénu na vytipované místo, měl by to být otevřený prostor, nejlépe nějaká paseka, částečně zalesněná, s nižší smrčinou. Používáme sítě s většími oky. Přehrávací zařízení umístíme pod síť. Nahrávka se stále opakuje, obvykle na jednom stanovišti zůstáváme hodinu. Když jsou podmínky ideální, slyší ptáci nahrávku až na stovky metrů," popisuje postup Jaromír Čejka.
Odchyty ptáků provádějí ochranáři ponejvíce v lokalitách, kde už v minulosti sovičky hnízdily. Proto také vždy netrpělivě čekají, zda se jim podaří kromě jiných "ulovit" některého z již okroužkovaných jedinců.
"Prstýnek" z rukou žďárských ochranářů dostal na nohu další ze sýců rousných ve Žďárských vrších. Možná se ho ochranářům příští rok podaří odchytit znovu. Úspěšný není tento lov beze zbraní pokaždé. Občas se stane, že po pětihodinovém snažení na několika místech uvázne v síti pouze jeden jediný sýc. "Kdyby mi někdo řekl předem, že chytíme pouze jednoho jediného sýce, tak by to pro mne bylo zklamání. Ale jakmile to člověk jednou zažije, nemůže být už o zklamání řeč. Už to, že se v noci dostane do prostoru, kam jindy chodí pouze ve dne, je zážitek. A je to i společenská událost, kromě nás, pracovníků Správy CHKO, se zúčastňují odchytů rovněž amatérští ornitologové. V neposlední řadě je tu ten pocit držet jedince příslušného k takovému ptačímu druhu v ruce v atmosféře tmy a noci, to je něco úchvatného," neskrývá nadšení Jaromír Čejka.