O lovu a olovu (Právo)

Před rokem vešlo v platnost nařízení Evropské unie o zákazu používaní olověných broků. Státy mají dvě možnosti, jak to splnit. Buď zavedou úplný zákaz olověných broků, jako to udělali Nizozemci a Dánové, anebo zakážou olovo pouze při lovu v mokřadech. Pak musí jednoznačně vytyčit, kde jsou a kde nejsou mokřady.

Česká republika se vydala cestou vytyčování hranic mokřadů. Myslivecké organizace se tomu usilovně brání. Už v roce 2001 se dostalo do zákona o myslivosti ustanovení, že olověné broky se nesmějí používat k lovu vodního ptactva. Účinnost ustanovení byla odložena o deset let, aby se myslivci mohli na změnu řádně připravit. Místo toho vylobbovali změnu zákona, která říká, že se olověné broky nesmějí používat k lovu vodního ptactva v mokřadech. Nyní se tedy připravuje mapový podklad, který určí, kde je mokřad.
Českomoravská myslivecká jednota zaslala ministrovi dopis, kde jasně dokládá, že respektování hranic mokřadu v terénu je složitá záležitost a nelze to v praxi dodržet. S tím se naprosto ztotožňuji. Až na to, že to byli právě myslivci, kteří to tak zamotali.
Až si myslivci vyzkoušejí bezolovnaté střelivo, snad se časem dočkáme i úplného zákazu prodeje olověné munice. Bude to jednodušší pro myslivce, kontrolní orgány, a hlavně pro ptáky. Na rozdíl od poplašných zpráv, které o bezolovnatém střelivu čteme v českém mysliveckém tisku, se v zemích, které olovo zakázaly, počet lovců ani počet úlovků nesnížil. Olovo je jedovatý kov. Pro savce a ptáky neexistuje žádné maximální bezpečné množství. Dříve se zpřísňovaly zákonné limity olova, až se jako jediné rozumné řešení ukázalo jeho úplné vyloučení. V každodenním životě se tak už téměř nesetkáváme s olověnými vodovodními trubkami, nátěrovými barvami s obsahem olova ani s olovnatým benzínem. Nejen myslivci a jejich rodiny ale stále s masem zvěřiny konzumují i malé dávky olova.
Olověný brok se totiž otírá při průchodu tělem zvířete a částečky olova zde zůstávají. Jsou to kousky tak malé, že je v jídle vůbec nezjistíme. V opakovaných dávkách narušují imunitní systém, poškozují mozek a vedou ke chronickým poruchám kardiovaskulárních, vylučovacích či pohlavních orgánů. Chronická otrava olovem způsobuje i snižování IQ.
Stejné problémy způsobují broky a jejich pozůstatky dravcům a mrchožravcům. Pro orly mořské, luňáky, motáky, krkavce, ale třeba i pro některé sovy jsou postřelená nebo otravou oslabená zvířata ideální kořistí.
Ročně uhyne v Evropě na otravu olovem zhruba jeden milion vodních ptáků.
Zhruba jen jedno procento (!) broků zasáhne cíl, ostatní dopadnou do krajiny. Hrabaví ptáci jako koroptve nebo bažanti je mohou polykat místo kamínků (gastrolitů), které potřebují ke správnému trávení; vodní ptáci je většinou spolknou při sběru ze dna.
Pták nemá šanci poznat, zda to malé kulaté, co má zrovna v zobáku, je jeho oblíbený gastrolit, nebo jedovatý brok. A protože na setkání s broky je evoluce nepřipravila, otráví se.
Omezení olověných broků funguje v Česku jen na papíře. Kontrola střelby a dodržování pravidel v mokřadech je v praxi obtížná. Takže k cíli omezit otravy olovem vede jen jedna cesta. Vyloučení olověných broků, zákaz jejich prodeje i užívání.

Zdroj: Právo, 15. 6. 2023