Vláda schválila plán proti šíření invazních druhů živočichů a rostlin (ČTK)

Zavlékání a šíření invazních druhů živočichů a rostlin v Česku mají omezit opatření obsažená v akčním plánu, který dnes schválila vláda. V příštích šesti letech se na nich budou společně podílet ministerstva a další státní instituce, vědci i odborná a laická veřejnost. V tiskové zprávě to uvedlo ministerstvo životního prostředí, které plán předložilo.

Za invazní druhy se považují zavlečené nepůvodní organismy, které se rychle šíří, agresivně vytlačují původní druhy a způsobují rozsáhlé ekologické škody. Negativně ovlivňují biologickou rozmanitost oblastí, kde se šíří. Mohou mít také závažné dopady na lidské zdraví i hospodářství. V České republice jde například o některé druhy severoamerických raků, kteří šíří račí mor, mývaly severní, psíky mývalovité nebo nutrie říční. Z rostlin jsou za invazní považovány bolševník velkolepý, netýkavka žláznatá či javor jasanolistý.

"Záměrné šíření nepůvodních invazních druhů sice zakazuje evropská i česká legislativa, ale šíření řady invazních nepůvodních druhů probíhá po jejich zavlečení samovolně nebo nezáměrně, třeba v rámci transportu materiálů při stavební činnosti nebo dopravě. Nicméně i těmto způsobům jejich šíření je třeba věnovat pozornost," uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Plán zahrnuje 14 opatření rozdělených do sedmi okruhů. Zaměřuje se na informovanost, metodickou a odbornou podporu, kontrolní činnost, ekonomické a legislativní nástroje, ale i na monitoring a výzkum. Součástí jsou i profesní kodexy například pro rybáře a zahrádkáře nebo plány na zapojení veřejnosti do monitoringu. Na přípravě akčního plánu se společně s MŽP podílelo i ministerstvo zemědělství a Akademie věd. K plánu se během jeho příprav mohla vyjádřit i veřejnost.

Podle Hladíka pomůže plán s přípravou na šíření invazních druhů, které se v Česku ještě nevyskytují, jako je například sršeň asijská. Ta je hrozbou nejen pro přírodu, ale i pro včelařské hospodaření či zdraví lidí.

"Některé biologické invaze jsou velmi výrazné, například šíření bolševníku velkolepého v západních Čechách. Ten způsobuje popálení kůže a zásadně negativně mění složení rostlinných společenstev. Jeho výrazná podoba umožňuje dobré mapování výskytu včetně zapojení veřejnosti, která je tak v Karlovarském kraji lépe informovaná a intenzivně s ochranou přírody spolupracuje," uvedl Jan Pergl z Botanického ústavu Akademie věd ČR.

Agentura ochrany přírody a krajiny připravila projekt na celostátní sběr dat. Ten umožní získat podklady o výskytu invazních nepůvodních druhů pro jejich systematické odstraňování i zamezení dalšího šíření na konkrétních lokalitách a ukáže, na která místa je potřeba zaměřit pozornost. Povinnost systematicky monitorovat invazní druhy vyplývá z evropského nařízení.

Zdroj: ČTK, Praha, 14. 6. 2023