Zvěř potřebuje kvalitní potravu, tvrdí myslivci (Svitavský deník)

Banín
Lesní zvěř, především srnčí, potřebuje dostatek živin po celý rok. Pokud je nenajdou v přírodě, zásobí je kvalitní potravou myslivci. Jinak by zvěř strádala.
Myslivci pravidelně kontrolují aktuální stav v revírech. Vědí, že na podzim už musí zvěři přilepšit. "Teď je pro zvěř nejtěžší období. Z polí zmizely všechny plodiny, ovoce popadalo a zemědělci provedli hlubokou orbu. Zvěř trpí hladem. Letošní rok byl navíc špatný na úrodu žaludů, bukvic i kaštanů," vysvětlil Miroslav Ducháček, předseda mysliveckého sdružení v Baníně. Zvěř je proto závislá na tom, co dostane.

Kvalitní potrava
V lesích mohou lidé zahlédnout různá krmeliště a krmítka, do kterých zvěř dostává potravu. I ta musí myslivci po čase obnovit. "Museli jsme vyměnit samokrmící zařízení na granule. To staré rozebrala černá zvěř," potvrdil Miroslav Ducháček. Do těchto dřevěných skříněk sypou srnčí zvěři speciální granule. "Obsahují veškeré minerály a živiny, které potřebují, lněné semeno, kukuřici, oves a melasu," sdělil myslivec. Kromě směsi je pro ně nezbytná také dužina. Letos bylo málo jablek, tak do honitby rozváží kvalitní řepu. Část uložili pro zimní období, až bude nejhůře. Zvěř se neobejde ani bez soli. Myslivci ji dodávají v průběhu celého roku. "Zvěř nemůže zůstat bez soli. Stále dohlížíme, aby ji měla. Je vhodná, stejně jako granule, pro vývoj plodu a pro parožení," uvedl Josef Šindler, člen banínského mysliveckého sdružení. Nejlepší je sůl obohacená o minerály. Zvěř si pochutnává rovněž na kukuřici a kvalitním ovsu. Podle předsedy sdružení je z obilnin nejvhodnější. Neobsahuje totiž lepek, který by jí působil zdravotní problémy.

Napajedla
Letos myslivci vyřešili také problémy s vodou. "Nakoupili jsme speciálně vyrobená napajedla. V betonu nejsou žádné škodlivé příměsi ani kov. Zabudovali jsme je tak, aby splynula s okolní přírodou. Už během prvního týdne z nich začala zvěř pít," poznamenal Miroslav Ducháček. Během dešťů do nich natéká voda.

Nenechavci
Občas se myslivci setkávají i se situacemi, nad kterými nevěřícně kroutí hlavou. Lidé jsou totiž nenechaví. "Ještě v říjnu jsem nakoupil asi dva metráky cukrové řepy včetně chrástu. Zavezl jsme ji do lesa. Druhý nebo třetí den jsme na místě našli jen chrást. Bulvy zmizely. Zloděj řepu okroužil. To jsme ještě nezažili," popisoval Miroslav Ducháček. Také se solí mají podobné zkušenosti. Ztratí se dříve, než by ji zvěř mohla spotřebovat. "Hodí se chovatelům dobytka, koní nebo ovcí," dodal Josef Šindler.
Ten, kdo by si myslel, že když přijde do lesa, určitě zahlédne nějakou srnku nebo divoké prase, je na omylu. Myslivci se shodují, že vytrvalý pozorovatel by je mohl zahlédnout v dáli u lesa nebo na louce, ale jinak leží v křovinách a vyčkávají, až bude klid.