Seno není pro srnčí zvěř na podzim prioritou (Benešovský deník)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Benešovsko
Bez přikrmování dostatečným množstvím hodnotné stravy by lesní zvěř v zimě jen velice těžko obstála. Proto myslivci už přibližně od srpna či září, nejpozději však od října, zvěř intenzivně přikrmují.
"V myslivosti platí pořekadlo, které uznávali už naši předci, že zrno z polí, zrno do krmelců," uvedl Jaroslav Kostečka, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty (ČMMJ) s tím, že oves a ječmen jsou nejdůležitějšími složkami kvalitní potravy. Stejně tak jako kukuřice, kterou ovšem kvůli finančním možnostem používají myslivci jen v omezené míře.
"V oblastech, kde se vyskytuje velká spárkatá zvěř, jako je jelen, daněk a muflon, by v okamžiku napadnutí prvního sněhu nemělo v krmelcích chybět seno. Tedy je lepší ho zakládat s mírným předstihem," zdůraznil Kostečka.
Jiné je to v případě pouze srnčí zvěře. Tam se suchá tráva předkládá, až sníh skutečně napadne. Pro srny není totiž seno hlavní složkou potravy, což se podle jednatele ČMMJ možná často neví, a myslivci ho této zvěři servírují zbytečně už od září či října.
"Není to opravdu potřeba, protože v tomto období má ještě dostatek trávy a především okusových dřevin," zopakoval zbytečnost předčasného přikrmování Kostečka. Jakmile ale zůstane sníh ležet, krmelce by měli být neustále plné.
Seno není pro srnčí zvěř na podzim prioritou
Jakmile se z polí sklidí obilí, měli by myslivci začít s přikrmováním.
Tam, kde se vyskytuje pouze srnčí zvěř, stačí do doby,než napadne první sníh, jen jádro. V okamžiku, kdy ale všechno pokryjí sněhové vločky, musí být krmelce plné i sena. "Od té doby by je měli myslivci každý den či obden kontrolovat a v případě potřeby doplňovat," poznamenal Jaroslav Kostečka.
Řepka může být pro lesní zvěř smrtelná
Takřka celoročním zeleným krmením je řepka. Ovšem ta vzbuzuje u myslivců spíš znepokojení, než pocit jistoty, že lesní zvěř má i v době zimy neustále možnost pastvy. V současnosti se totiž používají takzvané dvounulkové odrůdy, což jsou druhy, které nejsou tak hořké, takže je zvěř přijímá v obrovském množství a hrozí významné změny v metabolismu, které mohou vést až k úhynu zvěře.
Vhodnými příkrmy pro lesní zvěř jsou ale i žaludy a kaštany. Proto myslivecké spolky vítají, pokud jim při jejich sběru pomáhají i školáci. A jak potvrdil Jaroslav Kostečka, jde o celkem běžnou praxi.
"Důležité je ale vědět, že nesmí zplesnivět nebo se zapařit. Ovšem nesmí ani vyschnout. Nejlepší je, pokud nemají děti v blízkosti nějakého myslivce, plody rovnou odnést do přírody a dát je na zem, aby si udržovali svou přirozenou vlhkost. Jinak ztvrdne takovým způsobem, že zvěř není schopná je buď vůbec, nebo velice složitě konzumovat," vysvětlil správný způsob manipulace s kaštany a žaludy Kostečka, který poznamenal, že on a jeho kolegové je skladují na zemi a přikrývají je listím.
Nejlepší pro zvěř jsou jablka a mrkev
"Nejlepší je v tomto období nenosit do lesa jablka či mrkev. Rozhodně ne čerstvé pečivo," dodal jednatel ČMMJ.
S příchodem zimy mají myslivci ale ještě jednu starost. Regulaci stavu černé zvěře. Tu kvůli vysokému porostu kukuřice, kde se od jara až do podzimu ukrývají, nemají šanci lovit.
"Kde mají kukuřici na zrno, tak tam ještě sklizená není a obávám se, že ještě dlouho sklizená nebude. Takže i teď, na začátku listopadu, je to s odstřelem divokých prasat špatné," postěžoval si jednatel Českomoravské myslivecké jednoty.
Nejprve by se měla lovit letošní selata
Podle jeho slov by se měli v první řadě odlovit selata, a tov co největším počtu, teprve potom lončáci. V případě dlouhodobějšího plánu je možné střílet i bachyně a kňoury.
"Nicméně od začátku října jsou v plném proudu naháňky na černou zvěř, společné lovy a individuální odstřely na vnadištích. To jsou plochy před posedem, kam se dává kukuřice či jiné obilniny," pokračoval Kostečka a zdůraznil, že v této době je potřeba vzájemný respekt myslivců a návštěvníků lesa.
V době honů je důležitý respekt
"Myslivci platí poměrně vysoké nájmy za to, že smějí vstoupit do lesa a střílet černou zvěř, což jim ostatně ukládá i zákon, a proto je potřeba, aby veřejnost respektovala, že do míst, kde je hon zbytečně nevstupovat," apeloval na bezpečnost veřejnosti, ale i lovců, Jaroslav Kostečka.
Bez přikrmování dostatečným množstvím hodnotné stravy by lesní zvěř v zimě jen velice těžko obstála. Proto myslivci už přibližně od srpna či září, nejpozději však od října, zvěř intenzivně přikrmují.
"V myslivosti platí pořekadlo, které uznávali už naši předci, že zrno z polí, zrno do krmelců," uvedl Jaroslav Kostečka, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty (ČMMJ) s tím, že oves a ječmen jsou nejdůležitějšími složkami kvalitní potravy. Stejně tak jako kukuřice, kterou ovšem kvůli finančním možnostem používají myslivci jen v omezené míře.
"V oblastech, kde se vyskytuje velká spárkatá zvěř, jako je jelen, daněk a muflon, by v okamžiku napadnutí prvního sněhu nemělo v krmelcích chybět seno. Tedy je lepší ho zakládat s mírným předstihem," zdůraznil Kostečka.
Jiné je to v případě pouze srnčí zvěře. Tam se suchá tráva předkládá, až sníh skutečně napadne. Pro srny není totiž seno hlavní složkou potravy, což se podle jednatele ČMMJ možná často neví, a myslivci ho této zvěři servírují zbytečně už od září či října.
"Není to opravdu potřeba, protože v tomto období má ještě dostatek trávy a především okusových dřevin," zopakoval zbytečnost předčasného přikrmování Kostečka. Jakmile ale zůstane sníh ležet, krmelce by měli být neustále plné.
Seno není pro srnčí zvěř na podzim prioritou
Jakmile se z polí sklidí obilí, měli by myslivci začít s přikrmováním.
Tam, kde se vyskytuje pouze srnčí zvěř, stačí do doby,než napadne první sníh, jen jádro. V okamžiku, kdy ale všechno pokryjí sněhové vločky, musí být krmelce plné i sena. "Od té doby by je měli myslivci každý den či obden kontrolovat a v případě potřeby doplňovat," poznamenal Jaroslav Kostečka.
Řepka může být pro lesní zvěř smrtelná
Takřka celoročním zeleným krmením je řepka. Ovšem ta vzbuzuje u myslivců spíš znepokojení, než pocit jistoty, že lesní zvěř má i v době zimy neustále možnost pastvy. V současnosti se totiž používají takzvané dvounulkové odrůdy, což jsou druhy, které nejsou tak hořké, takže je zvěř přijímá v obrovském množství a hrozí významné změny v metabolismu, které mohou vést až k úhynu zvěře.
Vhodnými příkrmy pro lesní zvěř jsou ale i žaludy a kaštany. Proto myslivecké spolky vítají, pokud jim při jejich sběru pomáhají i školáci. A jak potvrdil Jaroslav Kostečka, jde o celkem běžnou praxi.
"Důležité je ale vědět, že nesmí zplesnivět nebo se zapařit. Ovšem nesmí ani vyschnout. Nejlepší je, pokud nemají děti v blízkosti nějakého myslivce, plody rovnou odnést do přírody a dát je na zem, aby si udržovali svou přirozenou vlhkost. Jinak ztvrdne takovým způsobem, že zvěř není schopná je buď vůbec, nebo velice složitě konzumovat," vysvětlil správný způsob manipulace s kaštany a žaludy Kostečka, který poznamenal, že on a jeho kolegové je skladují na zemi a přikrývají je listím.
Nejlepší pro zvěř jsou jablka a mrkev
"Nejlepší je v tomto období nenosit do lesa jablka či mrkev. Rozhodně ne čerstvé pečivo," dodal jednatel ČMMJ.
S příchodem zimy mají myslivci ale ještě jednu starost. Regulaci stavu černé zvěře. Tu kvůli vysokému porostu kukuřice, kde se od jara až do podzimu ukrývají, nemají šanci lovit.
"Kde mají kukuřici na zrno, tak tam ještě sklizená není a obávám se, že ještě dlouho sklizená nebude. Takže i teď, na začátku listopadu, je to s odstřelem divokých prasat špatné," postěžoval si jednatel Českomoravské myslivecké jednoty.
Nejprve by se měla lovit letošní selata
Podle jeho slov by se měli v první řadě odlovit selata, a tov co největším počtu, teprve potom lončáci. V případě dlouhodobějšího plánu je možné střílet i bachyně a kňoury.
"Nicméně od začátku října jsou v plném proudu naháňky na černou zvěř, společné lovy a individuální odstřely na vnadištích. To jsou plochy před posedem, kam se dává kukuřice či jiné obilniny," pokračoval Kostečka a zdůraznil, že v této době je potřeba vzájemný respekt myslivců a návštěvníků lesa.
V době honů je důležitý respekt
"Myslivci platí poměrně vysoké nájmy za to, že smějí vstoupit do lesa a střílet černou zvěř, což jim ostatně ukládá i zákon, a proto je potřeba, aby veřejnost respektovala, že do míst, kde je hon zbytečně nevstupovat," apeloval na bezpečnost veřejnosti, ale i lovců, Jaroslav Kostečka.
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.