Divočáků v ČR přibývá (Týdeník Květy)

Jak jsme na tom v současnosti, pokud jde o „boj“ proti divočákům, jsme se zeptali předsedy Českomoravské myslivecké jednoty Ing. Jiřího Janoty.

SLOVO ODBORNÍKA

* Jak se myslivcům daří divočáky eliminovat?

Stavy černé zvěře v České republice stoupají. Nárůst nezaznamenáváme pouze v našich honitbách, ale jde o problém celoevropský. Rovněž na jiných kontinentech bojují se zvyšujícími se počty prasat. Výše odlovu přímo souvisí se semennými roky plodonosných listnatých dřevin. V posledních letech duby a buky plodí většinou každé dva roky. V tomto období je vždy zaznamenán pokles výše odlovu, jelikož se černá zvěř zdržuje v lesních komplexech a nemá potřebu vytahovat na vnadiště, kde se snáz a intenzivněji loví. V posledních letech statistiky uvádějí odlov černé zvěře takto: 2019 – 221 000 kusů, 2020 – 155 000 kusů a v roce 2021 – 221 000 kusů.

* Daří se snahy změnit plodiny na polích tak, aby jim „nenahrávaly“?

Velkým problémem v souvislosti s regulací černé zvěře jsou mnohahektarové lány jednodruhových plodin. Ty jí poskytují ideální krytové, klidové a potravní podmínky. V případě, že se tyto kulturní, energeticky bohaté plodiny nacházejí poblíž vodních zdrojů, mnohde nemá potřebu tato místa opouštět za účelem vyhledávání potravy. Je pak téměř nelovitelná po řadu měsíců. Pro odstranění tohoto problému je potřebná komunikace mezi uživateli honiteb a zemědělsky hospodařícími subjekty. Ne vždy je to jednoduché.

* Kde jsou vlastně kořeny přemnožení divočáků? Vypustili je z obor sovětští vojáci v roce 1945, jak se traduje?

Černá zvěř byla do druhé světové války chována ve většině případů v oborách. Ve volnosti se téměř nevyskytovala. V průběhu válečného konfliktu došlo k poničení řady oplocení obor, takže unikla do volné krajiny. Postupem času se její stavy začaly zvyšovat, čemuž rovněž napomáhá intenzivní způsob velkoplošného hospodaření. Zvýšené stavy černé zvěře jsou i jedním z důvodů postupného šíření afrického moru prasat. Jde o virové onemocnění, které není přenosné na člověka. Pro populace prasat je ale téměř likvidační. V posledních letech se tato nemoc objevuje v řadě států evropského kontinentu a začíná se šířit i v České republice. Jsem přesvědčen, že významně ovlivní stavy černé zvěře v podstatné části našich honiteb.

* Je odstřel jedinou skutečně účinnou zbraní proti nim, nebo je nutno brát vážně i různé další metody, které se objevují?

Odstřel je dnes nejpoužívanějším způsobem regulace stavu černé zvěře. Vysoce účinný je rovněž odchyt do klecí a lapacích zařízení, která jsou ovšem časově náročná na obsluhu a manipulaci. Je nutno si uvědomit, že myslivosti se z podstatné části lidé věnují dobrovolně, ve svém volném čase a za vlastní prostředky. Převážná část myslivců chodí do zaměstnání a nemá čas na případné denní kontroly lapacích zařízení. Z toho důvodu se v mnoha honitbách nevyužívají. Poměrně účinný je odchyt zvěře do klecí v městských aglomeracích, a to i z důvodu bezpečnostního.

* Jak je to s inteligencí divočáků, skutečně jsou v tomto ohledu „králi lesa“?

Všechna prasata, divoká nevyjímaje, jsou opravdu poměrně inteligentní. Vzhledem k tomu není regulace jejich populace snadná. Ochočené divočáky jsem několikrát viděl v řadě domácností myslivců a lesníků. V posledních letech zaznamenáváme i stoupající počet prasat jako „domácích mazlíčků“; různé druhy jsou speciálně šlechtěny k životu v domácnostech.

* V Kanadě teď řádí vysoce inteligentní „superprasata“, která prý vznikají křížením divočáků a prasat domácích…

I u nás některá ulovená divoká prasata občas nesou znaky domácího prasete. Před desítkami let se na vsích v mnoha domácnostech prasata chovala. Nelze vyloučit, že některá unikla do volnosti, a následně došlo ke křížení s divokou populací černé zvěře.

Zdroj: Týdeník Květy, 10. 8. 2023