Tam, kde vládne vlčí smečka. Byl jen tři kroky za mnou, líčí chovatel zážitek s vlky (Hospodářské noviny)

Pro Josefa Štěpa, chovatele ovcí z Podkrkonoší, to byl zážitek, který ještě bude muset vyprávět mnohokrát. Letos 9. dubna navečer k jeho malému výběhu v Arnultovicích (část obce Rudník) tiše přikráčeli dva vlci. „Musel jsem jedno malé jehně krmit z lahve, protože přišlo o matku, a když už jsem se chystal odjet, tak se otočím a vidím u smrku, asi 60 metrů ode mě, vlka,“ vypráví muž, který poté prokázal značnou odvahu. Neschoval se, ale snažil se šelmu zahnat. „Šel jsem k vlkovi, křičel na něho a mával, ať zmizí. Jenže jemu se moc nechtělo, váhal, vracel se,“ vzpomíná.

Když zvíře konečně zmizelo v blízkém lese, Štěp se s úlevou otočil. Ihned však za sebou viděl druhou šelmu. „Další vlk. A jen tři čtyři kroky ode mě. Lekl jsem se, zařval, sáhl po jehněti, které stále šlo za mnou, vzal ho do náruče a křičel jsem na něho dál, ať vypadne.“ Byly to dlouhé desítky vteřin plných napětí, ale i druhého vlka se nakonec podařilo zapudit s pomocí vidlí opřených poblíž.
Vzpomínky na horké chvíle, které zčásti zachytil na videu, jsou dnes pro chovatele smíšené. „Je to velké a neuvěřitelně rychlé zvíře. Zážitek vlastně krásný, mít ho takhle blízko, ale nepřál bych to nikomu. A byl jsem rád, že ten den jsem jel krmit jehně já, a ne moje děti. To by mohl být průšvih, dítě začne utíkat a to by mohlo být špatně.“
Právě Štěpovo setkání se dvěma vlky bylo podle experta na šelmy z brněnské Mendelovy univerzity a Hnutí Duha Miroslava Kutala jedním z rozhodujících pro krok, k němuž minulý týden přistoupil Královéhradecký kraj. Úřad vyhlásil 17 oblastí v trutnovském okrese jako první místa v Česku, kde bude možné vlka legálně zastřelit – pokud se stane hrozbou pro člověka. A jen v krajním případě a po vyčerpání jiných možností, například jeho zaplašení či přemístění. Důvodem je právě fakt, že stále přísně chráněná šelma začala na východě Krkonoš a v podhůří ztrácet svoji přirozenou plachost. Podle expertů se tady ale zatím natrvalo usídlil jediný vlčí pár.

Farmář přišel o tři telata

Chovatel Štěp není zdaleka jediný, který se v Krkonoších i jejich širokém okolí sahajícím až na jih okresu ke Dvoru Králové nad Labem, s vlky či jejich působením setkal. „V roce 2016 jsem přišel o dvě telata na Špindlerově boudě a vloni o jedno na Brádlerovkách. Čerstvě narozené, odtáhli je do strže, ani jsme je nenašli. Prý to vypadá na vlčí smečku, byli vidění i na Ptačích kamenech, na Petrovce, Špindlerovce,“ vypráví například farmář Tomáš Blažek, který žije v části Rudníku Bolkov.
Hlavně letos na jaře se experti často dozvídali o zpozorování šelem v Podkrkonoší i o kontaktech lidí s nimi. Vlci se přitom vracejí do českého pohraničí z okolních zemí už zhruba deset let. Místo, které si dvojice krkonošských vlků letos v březnu a dubnu nejvíce oblíbila, je poblíž hotelu Zlatá vyhlídka, nedaleko Stezky v korunách stromů u Janských Lázní. „Tady jsme měli na jaře úplně nejvíce pozorování na blízkou vzdálenost. Intenzivně jsme je sledovali fotopastmi, jak se míjí s lidmi, člověk šel například se psem po cestě a za pět minut už vlk,“ popisuje Kutal.
Další hlášení přicházela třeba z chaty Výrovka, která je na hřebenech nad Pecí pod Sněžkou, i z mnoha dalších míst. „Na jihu okresu byli vlci pozorováni například u Vítězné poblíž Dvora Králové nad Labem. Přišly nám fotky i hlášení, bylo to stále stejné jediné zvíře, které bylo spatřeno vícekrát,“ vysvětluje vědec. Podle Kutala se ale na Královédvorsku pohyboval zřejmě jiný jedinec než v horách. „Myslíme, že to není vlk, kterého známe z Krkonoš a blízkého podhůří, podle fotek to zvíře bylo jiné konstituce. Podobné bylo pozorováno u Machova u Broumovských stěn.“
Zatímco v oblasti kolem Černé a Světlé hory i v celých východních Krkonoších byli zatím na desítkách fotopastí zachycení stále stejní dva vlci, na polské straně už podle Kutala mají i vlčata. „Zřejmě celkem šest nebo sedm kusů. Další vlci jsou v oblasti Harrachovska, ale nevíme, jestli je to samostatná smečka, nebo patří ke smečce v Jizerských horách. Musíme ještě porovnat vzorky z genetické analýzy,“ vypráví Kutal.

Smečka ovládá plochu jako Brno

Vlčí smečka je vlastně rodina, kterou tvoří vlk, samice a mláďata. Každý rok mají mladé a zhruba ve dvou či třech letech je vlčata opouští. Jedna smečka či pár se pohybují přibližně na 200 až 300 kilometrech čtverečních, což je například obdélník se stranami 15 a 20 kilometrů. Například Brno má rozlohu zhruba 230 kilometrů čtverečních „Svoji oblast si hlídají a značkují trusem, ostatní vlci to pak většinou respektují, přemnožit se tak nemohou,“ říká Kutal.
Právě vlčí trus je kromě fotopastí pro vědce tím nejlepším zdrojem informací. „Jsou tu vidět úlomky kostí, zřejmě srnce nebo jelena, možná i úlomky kopyt,“ říká Kutal nad několika čerstvými šedohnědými vzorky rozprostřenými na asfaltové cestě, která vede na vrchol Černé hory, nedaleko Zinneckerových bud. „Je to už podruhé, co tady trus nacházím,“ podotýká a vysvětluje, že vlčí exkrementy nelze s jinými zaměnit.
„Jediné jim podobné jsou liščí, ale byly by mnohem menší, asi třetinové,“ říká a nabírá skoro celý vzorek k evidenci a analýze do uzavíratelného igelitového sáčku. „Mám už doma v mrazáku zásobu podobných kousků, odvezu je na univerzitu k rozboru. Určíme, zda obsahuje i jiné složky potravy než jen jelenovitou zvěř. Měli jsme i případ, že jedl borůvky,“ usmívá se přírodovědec.
Právě snímky z fotopastí a vzorky trusu podle Kutala nyní potvrzují, že dvojice vlků se po jaru z podhůří stáhla a vyskytuje se nyní zejména na horách. „Souvisí to s kořistí, v zimě byl ve vyšších polohách sníh, zvěř odešla, stáhla se do nižších poloh, do podhůří a vlk tam šel za nimi. Naopak na jaře se zase vrací a vlk ji následuje,“ vysvětluje expert chování šelmy, která většinou ve dne spí, probouzí se až navečer a loví převážně v noci. „Ale právě na jaře jsme měli hodně pozorování i kolem poledne, což bylo zvláštní a i to zavdalo příčinu k pochybám, zda tito jedinci neztrácí plachost. Navíc se někde objevovali skutečně každý týden i pár dní po sobě, to bylo nestandardní.“
Kutal ale veřejnost uklidňuje. „Ze setkání, které jsme zdokumentovali, nebylo žádné agresivního rázu, ani že by vlk na někoho vrčel. I setkání pana Štěpa s nimi bylo hodně ovlivněné tím, že měl u sebe jehně. Právě to vlky přitahovalo.“
Fotopasti podle Kutala zachytily záběry, kdy vlk jde, vidí člověka, a ještě než ho člověk zpozoruje, obrátí se a míří pryč. „Necítí člověka jako zdroj potravy, neútočí na něj. Nicméně nedá se vyloučit, že by se to takto mohlo výjimečně u některého jedince vyhrotit. I vlci, stejně jako psi, mají různé povahy.“
Farmáři, kteří v oblasti působí, se ale na pravděpodobné útoky vlků zejména na mláďata chovaných zvířat musí připravit. To je i případ Ivany Čílové, která má pastviny pro krávy a ovce poblíž Studniční hory. Oba výběhy už zajistila speciálními od 90 do 115 centimetrů vysokými sítěmi, které napájí elektřinou ze svého fotovoltaického zdroje na okraji louky. Podobně zajištěný má i výběh s berany na okraji Rudníku. „Zatím to funguje, občas mi síť poničí jen divoká prasata,“ hodnotí žena.
Experti doporučují pro ochranu stád i mohutné pastevecké psy, kteří dokážou vlky zahnat. V turisty zhusta navštěvovaných oblastech je to však obtížné. „Pořizovat jen jednoho nemá smysl a u dvou už je těžké ručit za jejich chování, hlídat je,“ podotýká farmář Blažek.

Královéhradecký kraj vyhlásil 17 oblastí v trutnovském okrese jako první místa v Česku, kde bude možné vlka legálně zastřelit.

Zdroj: Hospodářské noviny, 11. 8. 2023