Státní pokladnu nejvíce provětrala vydra a kormorán. Česko zaplatí za zvířecí řádění přes sto milionů (Hospodářské noviny)

Ani téměř dvoumetrový plot vlka nezastavil. Přeskočil jej a zakousl nandua pampového – velkého ptáka podobného pštrosovi. Na rozdíl od ovcí, které chovateli Pavlu Krajčíkovi z Českolipska vlk také roztrhal, mu stát za opeřence žádnou kompenzaci nedá – nejde totiž o hospodářské zvíře.

Případ z minizoo v Bohaticích u Zákup dokládá nejen odhodlanost vlka a jeho apetit, ale i to, že stát s náhradou některých škod způsobených chráněnými zvířaty vůbec nepočítá. I tak roste množství peněz, které na odškodnění ročně vydává. Další stovky milionů mají navíc nově jít mimo jiné chovatelům z míst, kde chovy ohrožuje vlk.
Stát vyplácí chovatelům a zemědělcům náhrady za škody, které jim na zvířatech a plodinách způsobí šestice zvláště chráněných živočichů – vydra, bobr, vlk, rys, medvěd, los a navrch ještě kormorán. Ten sice od roku 2013 není chráněný, ale platby za něj pokračují. Loni stát na náhradách vyplatil téměř 98 milionů korun, pro letošek má vyčleněno zhruba 109,6 milionu. K tomu je třeba přičíst i kompenzace v rámci letos upravené újmové vyhlášky.
„Náhradu lze nově žádat i v oblastech s opakovaným výskytem vlka, ale většina příspěvků jde na jiná opatření zohledňující zájmy ochrany přírody. Patří sem například náhrady za nemožnost aplikovat rodenticidy při zvýšeném výskytu hrabošů a současné přítomnosti zvláště chráněných druhů,“ říká mluvčí ministerstva životního prostředí Ondřej Charvát. Aktuálně má úřad k dispozici 150 milionů korun, ty ale ještě letos chce navýšit o dalších 400 milionů.
Právě z vlků mají chovatelé největší strach. „Při napadení stáda se nesoustředí jen na slabé jedince, ale při každém útoku potrhá a zraní víc kusů, než sežere,“ říká Tomáš Havrlant, chovatel ovcí a starosta obce Vernéřovice na Náchodsku. „Náhrady problém neřeší. Člověk pro vlka neznamená nebezpečí, navíc je to chytré zvíře, naučí se překonávat i dobře zabezpečené ohrady.“ Za vlčí řádění stát loni zaplatil zhruba 9,6 milionu korun, meziročně tedy suma stoupla téměř o 80 procent. Z chráněných zvířat však více státní pokladnu provětrala vydra. U ní stát zaplatil meziročně o necelou polovinu více – 33,7 milionu.
Není to ale tím, že by populace těchto živočichů násobně vzrostla. Změnila se metodika výpočtu škody a nacenění hospodářských zvířat, která predátoři sežerou nebo smrtelně zraní. „Když se do menšího rybníka dostanou dva páry vyder, vyplení to rychle,“ popisuje myslivec Petr Šeplavý. Nárok na náhradu se u vydry nicméně netýká škod v rybářských revírech. I proto by rybáři rádi viděli vydru mezi živočichy, které by bylo možné lovit.
Taková výjimka už vznikla u bobra, který se smí od roku 2014 střílet. Lov je povolen v jižních a jihozápadních Čechách a pak lokálně i mimo tuto zónu. Právě na jihu je mnoho historických hrází, které by bobři mohli poničit. „Narušení celého vodního systému by v případě poškození a posléze protržení hrází mohlo způsobit povodně velkého rozsahu s ohrožením lidských sídel i životů,“ uvádí Jiří Janota, předseda Českomoravské myslivecké jednoty. Stát škody na hrázích rybníků nekompenzuje a místo toho povoluje právě odstřel. Nahrazují se pouze škody na polních plodinách, například v důsledku záplav způsobených přehrazením vodního toku bobry.
Vedle bobrů je pak dnes teoreticky možný po odsouhlasení odstřel vlka. K čemuž se schyluje v Královéhradeckém kraji. K lovu i dalších chráněných zvířat, pokud působí potíže hospodářům, se přiklání také ministerstvo zemědělství, pod které spadá myslivost. „Mohlo by být prospěšné vymezit území, na kterých by bylo možné stavy některých živočichů regulovat,“ uvádí mluvčí úřadu Vojtěch Bílý. Ministerstvo životního prostředí, které má regulaci na starosti, ale plošné povolování odstřelu problematických živočichů nechystá.
Vůbec nejvíce peněz pak dává stát v rámci odškodnění na nechráněné kormorány. Jen loni to bylo přes 50 milionů korun, což byla více než polovina celkové sumy na odškodnění. Kormoráni se sice mohou střílet, ale protože to moc nepomáhá, politici rozhodli, že se náhrady budou platit i nadále. Mělo jít přitom o dočasné opatření, ve sněmovně je nyní poslanecký návrh, který náhrady o další tři roky prodlužuje.

Zdroj: Hospodářské noviny, 11. 8. 2023