Mrtvé mouchy se patrně dají využít k výrobě biologicky rozložitelného plastu (ČTK)

Z mrtvých much by se mohl vyrábět biologicky rozložitelný plast, oznámili vědci na zasedání Americké chemické společnosti (ACS). Poznatek by mohl být užitečný, protože je obtížné najít zdroje biologicky rozložitelných polymerů, které nemají žádné jiné využití, například při výrobě potravin, napsal list The Guardian.

"Můj tým už 20 let vyvíjí metody, jak přeměnit přírodní produkty - například glukózu získanou z cukrové třtiny nebo stromů - na rozložitelné, stravitelné polymery, které se neudržují v životním prostředí," uvedla výzkumnice Karen Wooleyová z americké Texas A&M University. "Tyto přírodní produkty se však získávají ze zdrojů, které se používají také pro výrobu potravin, pohonných hmot, stavebnictví a dopravu," dodala.

Kolega jí navrhl, že by mohla použít odpadní produkty, které zbyly z chovu černých mušek. Larvy smutnic obsahují bílkoviny a další výživné látky, takže se chovají jako krmivo pro zvířata a navíc rozkládají odpad, takže se chovají i pro tento účel. Dospělé mouchy jsou však méně užitečné. Tým Wooleyové se je proto snaží využít k výrobě užitečných materiálů.

Vědci zjistili, že hlavní složkou mušek je chitin, polymer na bázi cukru, který zpevňuje krunýř neboli exoskelet hmyzu a korýšů. K získávání chitinu se již používají schránky krevet a krabů. Vědci uvedli, že chitinový prášek získaný z much se zdá být čistší než chitin z korýšů a získávání chitinu z much by mohlo zabránit obavám z alergií na některé mořské plody.

Tým z mrtvých mušek vytvořil hydrogel, který dokáže absorbovat 47násobek své hmotnosti ve vodě za pouhou jednu minutu. Tento produkt by mohl být použit v orné půdě k zachycení povodňové vody a následnému pomalému uvolňování vlhkosti během sucha.

"V Texasu máme neustále buď povodně, nebo sucha, takže jsem se snažila vymyslet superabsorbční hydrogel, který by to mohl řešit," řekla Wooleyová.

Vědci doufají, že se jim brzy podaří z mušek vytvořit bioplasty, jako jsou polykarbonáty nebo polyuretany, které se tradičně vyrábějí z petrochemických látek. Tyto plasty nebudou přispívat k problému znečištění životního prostředí, protože budou rozložitelné.

"Nakonec bychom chtěli, aby hmyz požíral odpadní plasty jako zdroj potravy, a pak bychom je znovu sklízeli a sbírali jejich složky k výrobě nových plastů. Hmyz by tedy nebyl jen zdrojem, ale také by pak vyřazené plasty konzumoval," dodala vědkyně.

Zdroj: ČTK, Londýn, 15. 8. 2023