V národním parku se narodila vlčata, šelem přibývá (Mladá fronta DNES)

Z Českého Švýcarska se vlci rozšiřují také do dalších částí České republiky. V severních Čechách jsou i v Lužických a Krušných horách

Populace vlků v Českém Švýcarsku se rozrostla o minimálně pět vlčat, nové přírůstky zachytila kamera správců národního parku.
Počet těchto šelem se v severních Čechách dlouhodobě zvyšuje a je pravděpodobné, že se vlci z Českého Švýcarska brzy rozšíří i do oblasti Labských pískovců.
Od 18. století se vlci v Českém Švýcarsku nevyskytovali, poslední jedinec měl být zastřelen v roce 1756. Opět se začali objevovat až v roce 2016 a od té doby jejich počet roste. „Vypadá to, že se tady usadili, a že se jim tady líbí,“ říká Richard Nagel, ředitel odboru veřejných vztahů Národního parku České Švýcarsko.
Na území národního parku se podle něj nyní pohybují dvě nebo tři vlčí smečky. Smečku tvoří rodina, tedy rodičovský pár a mláďata. Obvykle se jedná o dva až šest jedinců. Nagel však podotýká, že se vlci nezdržují pouze v národním parku a jejich teritoria zasahují i do sousedních oblastí, například do Lužických hor a na Šluknovsko.
Z Českého Švýcarska se vlci navíc rozšiřují i do dalších částí České republiky, dospívající mláďata totiž opouštějí svoji smečku a vydávají se hledat vlastní teritorium. „Pravděpodobně se rozšíří i do levobřežní části Labských pískovců. Bude to možná trochu komplikovanější, protože budou muset překonat řeku Labe. Je to jen otázka času,“ uvádí Nagel.
Do severních Čech přišli vlci ze zahraničí zhruba kolem roku 2000, a to právě díky odchovaným mláďatům hledajícím nová teritoria. „Výzkumy potvrdily, že vlci, co jsou tady, pocházejí z takzvané nížinné populace z pobaltských zemí,“ vysvětluje Nagel.
Populace vlků z Pobaltí se rozšiřovala do Polska a Německa a odtud nakonec do Českého Švýcarska.
V severních Čechách se vlci dále vyskytují i v Krušných a Lužických horách. Miroslav Kutal, koordinátor Hnutí DUHA Šelmy, uvádí, že v Lužických horách je nyní jedno nebo dvě vlčí teritoria a v Krušných horách jsou zhruba čtyři. Mezi další oblasti výskytu vlka v České republice patří například Beskydy a Šumava. Celkem se nyní v zemi pohybuje několik desítek vlčích smeček. Podle Richarda Nagela návrat vlka české přírodě prospívá.
„Má velmi dobrý vliv na kondici a ostražitost divoké zvěře, která se už nezdržuje na jednom místě, kde může způsobit problémy například s okusem sazenic. Je plašší, chová se přirozeněji,“ popisuje přínosy návratu vlka.
Potravu si vlci shánějí v přírodě, loví selata a kolouchy. Může se však stát, že zaútočí i na hospodářská zvířata. Nagel ale podotýká, že se tak neděje často. „V loňském roce na severu Čech k útoku nedošlo, v předchozích to byly skolené jednotlivé kusy domácích zvířat,“ představuje Nagel statistiku z Českého Švýcarska. Pro bezpečí zvířat je však zapotřebí dodržovat určité zásady. „Je třeba mít kvalitní ohrazení, ideálně ve spojení se speciálně vycvičenými ovčáckými psy,“ popisuje Nagel.

Situace není vyhrocená
Situace v Českém Švýcarsku tedy rozhodně není vyhrocená jako v Královéhradeckém kraji, kde je nově povolen odstřel vlků. Týká se problematických jedinců, kteří ztratili plachost a které nelze zaplašit. Odstřel bude až poslední možností, na problematického jedince budou nejdříve použity jiné metody, jako například uspání pomocí narkotizační látky či nasazení telemetrického obojku. O nutnosti odstřelu bude rozhodovat pohotovostní štáb.

Zdroj: Mladá fronta DNES, 22. 8. 2023