Spalovny jsou podle ekologů nebezpečné pro životní prostředí i klima (ČTK)

Spalovny jsou podle ekologů nebezpečné pro životní prostředí, zvyšují chemické znečištění, množství emisí oxidu uhličitého a ohrožují populace predátorů v přírodě. Novinářům to dnes řekli zástupci ekologického spolku Arnika. Spolek od roku 2011 vede kampaň Nespaluj, recykluj, kterou se snaží apelovat na veřejnost i politiky. Cílem kampaně je předcházet rostoucímu trendu budování nových spaloven a věnovat se více recyklaci a předcházení vzniku odpadů.

"Planetární meze vyznačují bezpečný operační prostor planety Země, ve kterém se můžeme pohybovat tak, aby to pro svět nemělo škodlivé nebo katastrofické účinky. Konkrétně se jedná o devastace ekosystémů, omezování ekosystémových služeb a ekologické katastrofy," řekla odbornice na problematiku vlivu spaloven na životní prostředí spolku Nikola Jelínek. Podle Jelínek bylo překročeno pět mezí, a to změna klimatu, ztráta biologické rozmanitosti, biogeochemické toky dusíku a fosforu, využití území a chemické znečištění.

Právě k chemickému znečištění planety přispívají podle odbornice i spalovny. Ve zbytkovém odpadu ze spaloven jsou mikroplasty, ale i větší kusy plastů, protože nedochází k dokonalému spalování.

"Co se týká emisí toxických látek, tak spalovny mají nejpřísnější emisní limity ze všech energetických procesů. To je i důvodem, proč je běžně povolována jejich stavba v bezprostřední blízkosti sídel, viz spalovna Malešice přímo v Praze," řekl na dotaz ČTK analytik společnosti ENA Jiří Gavor.

"Hnacím motorem klimatické změny je oxid uhličitý. Odpad obsahuje uhlík, který má buď biogenní, nebo fosilní původ. Uhlík fosilního původu se v odpadu nachází zejména v plastech, které jsou vyrobené z ropy. Poměr druhů uhlíku je zhruba půl na půl. Poměr není vždycky stejný, může se měnit a může se měnit i v průběhu roku," řekla Jelínek.

Podle odbornice se do hodnocení vlivu spaloven na životní prostředí nezapočítávají emise biogenního uhlíku. Množství spalovaných odpadů v Evropě podle ní roste, čímž rostou i emise oxidu uhličitého. Spalovny odpadů i zařízení na energetické využití odpadu by se měly stát součástí systému obchodování s emisními povolenkami.

"Uhlíková náročnost výroby energie z černého uhlí je téměř totožná se spalovnou, která vyrábí elektřinu,“ řekla Jelínek. Uhlíková náročnost je jedním ze způsobů na nahlížení výroby energie. Ukazuje, kolik emisí oxidu uhličitého se uvolní při výrobě jedné kilowatthodiny energie. Díky tomuto ukazateli je možné porovnávat ekologičnost jednotlivých způsobů výroby energie. Obnovitelné zdroje energie mají velmi nízkou až nulovou uhlíkovou náročnost.

Podle zástupkyně Arniky je spalovna, která vyrábí elektřinu dvakrát tolik uhlíkově náročná, než je průměrná náročnost energie proudící do sítě Evropské unie. Stavba spalovny a zařízení na energetické využití odpadu podle ní uměle zvyšuje uhlíkovou náročnost v Česku v příštích 25 letech.

Podle Gavora je počet spaloven v Česku v porovnání s průměrem vyspělých států nižší. "V počtu spaloven jsme zatím hluboko pod průměrem vyspělých západních sousedů, které lze těžko podezírat, že zanedbávají ekologii a klimatické aspekty. Odpad nikdy nelze kompletně recyklovat, má to své technické a především ekonomické limity," řekl pro ČTK.

Podle odborníka na toxické látky v odpadech a v životním prostředí spolku Jindřicha Petrlíka jsou spalovny zdrojem toxických látek, které obecně znečišťují životní prostředí. Jejich přítomnost v přírodě může vést k omezení rozmnožování některých druhů živočichů, což může vést ke ztrátě biodiverzity, řekl.

Zdroj: ČTK, Praha, 29. 8. 2023