Největší farmu nosorožců na světě koupila v JAR nevládní organizace (ČTK)

Největší farmu ohrožených nosorožců jižních bílých na světě, která se nachází v Jihoafrické republice a je domovem 2 000 jedinců tohoto pytláctvím zdecimovaného druhu, koupila nevládní organizace African Parks. S odvoláním na tiskovou zprávu o tom informovala agentura AFP, podle které je v plánu zvířata postupně vrátit do volné přírody.

"African Parks se stala novým vlastníkem Platinum Rhino, největšího soukromého chovu nosorožců v zajetí na světě,“ uvedla nevládní organizace, s níž je spojen britský princ Harry a která spravuje přibližně dvacet parků na kontinentu.

Bohatý 81letý jihoafrický podnikatel John Hume otevřel farmu v roce 2009 na pozemku o rozloze 7 800 hektarů necelých 200 kilometrů jihozápadně od Johannesburgu. Tváří v tvář přemrštěným nákladům na svůj projekt záchrany ohrožených druhů dal v dubnu areál do dražby s tím, že hledá dalšího „milionáře“, který by se ho ujal.

„Žádná nabídka však nepřišla, což tyto nosorožce vystavuje velkému riziku pytláctví,“ uvedla organizace African Parks. Vysvětluje, že se na ni následně „obrátilo mnoho lidí z ochranářského sektoru, aby našla řešení“, a že získala podporu jihoafrické vlády.

Jihoafrická republika je domovem téměř 80 procent světové populace nosorožců bílých. Země se stala ohniskem pytláctví, rohy těchto tlustokožců jsou totiž žádané zejména na asijských černých trzích kvůli svým údajným léčivým schopnostem. Nosorožčí rohy jsou z keratinu, tedy stejné látky jako například lidské nehty.

V roce 2022 bylo podle vlády v JAR zabito 448 nosorožců, a to navzdory posíleným opatřením proti pytláctví přijatým v národních parcích. Za nosorožčí roh se na černém trhu platí 60 000 dolarů (1,3 milionu Kč) za kilogram, což je více než za kokain.

Hume uvedl, že na svůj ambiciózní projekt záchrany velkých suchozemských savců vynaložil v průběhu let 150 milionů dolarů (3,3 miliardy Kč), aniž by na tom vydělal.

African Parks plánuje v příštích deseti letech vrátit chované nosorožce do volné přírody, zejména jejich přemístěním do chráněných oblastí v Africe.

„Jedná se o jeden z největších projektů navrácení druhu do volné přírody na kontinentu,“ upozornila nevládní organizace. Dodala, že cílem je „snížit rizika pro tento druh do budoucna a postupně ukončit projekt chovu“.

ČTK