Se záchranou nosorožce bílého severního mají pomoci genetici z americké Colossal (ČTK)

Mezinárodní vědecké konsorcium BioRescue, které usiluje o záchranu nosorožce bílého severního, se dohodlo na spolupráci s americkou genetickou společností Colossal Biosciencese. Američtí vědci by měli pomoci obnovit genetickou rozmanitost nosorožců ze vzorků v muzeích a přenést ji do případné nové budoucí populace nosorožců. V tiskové zprávě to včera uvedla ZOO Dvůr Králové nad Labem, která činnost týmu BioRescue koordinuje. V roce 2021 Američané vzbudili ve světě pozornost svými plány na oživení mamuta srstnatého.

„Nové partnerství s Colossal transformuje stávající ochranářské přístupy na novou úroveň a může sloužit jako příklad pro další mezinárodní snahy o záchranu ohrožených druhů,“ uvedl ředitel dvorské zoo Přemysl Rabas.

Poslední dvě samice nosorožců bílých severních žijí od roku 2009 v rezervaci Ol Pejeta v Keni. Obě patří Zoo Dvůr Králové. V přírodě je druh považován za vyhynulý. O jeho záchranu se konsorcium BioRescue snaží metodou asistované reprodukce a také cestou kmenových buněk. Součástí týmu jsou vědci a organizace z Německa, Japonska a Itálie, ochránci přírody v Africe a odborníci z evropských zoo.

„Nové partnerství přispěje k obnovení genetického fondu nosorožců bílých severních a tím i k odvrácení jejich vyhynutí,“ stojí ve zprávě. Společnost Colossal Biosciences se věnuje obnově vyhubených druhů zvířat.

„Díky partnerství s Colossal a jejich pokročilým genetickým metodám budeme nyní schopní propojit jednotlivé linky genetické historie tohoto druhu. BioRescue a Colossal nyní mohou začít budovat udržitelnou a geneticky silnou populaci nosorožců bílých severních,“ uvedl šéf konsorcia BioRescue Thomas Hildebrandt z berlínského Leibnizova institutu pro výzkum divokých a v zoo žijících zvířat.

Colossal Biosciencese se zapojí do snah o záchranu nosorožců využitím genetického sekvenování a editace. Cílem bude zvětšení genetické rozmanitosti v živých buňkách a podpora odolnosti druhu proti případným nemocem či měnícímu se klimatu, které mohl nosorožec bílý severní během let mimo své přirozené prostředí ztratit.

Vědci vytvoří katalog vzorků nosorožců bílých severních, které jsou v muzeích. Například jde o kosti, vyschlé kůže, orgány či plody, které by mohly být využity pro extrakci DNA. Tým udělá i studii genetické rozmanitosti jižního bílého nosorožce, který je protipólem nosorožce bílého severního, což poslouží k určení klíčových vlastností zdravé populace.

V projektu umělé reprodukce vědci po odběrech vajíček ze samic v Ol Pejetě mají nyní k dispozici 29 embryí k budoucímu transferu do náhradních matek. Těmi budou samice blízce příbuzného a běžnějšího nosorožce bílého jižního.

Samice Nájin a Fatu převezli zoologové se dvěma samci ze Dvora Králové do Keni v roce 2009. Domnívali se, že africké prostředí bude pro jejich reprodukci příhodnější. Ačkoliv se zvířata pářila, ani jedna ze samic přirozeně nezabřezla. Samci Suni a Sudán uhynuli v Keni v letech 2014 a 2018.

ČTK