Ochrana vzácných krušnohorských bučin (ČT 1)

Renata MYSLÍKOVÁ, moderátorka
Vzácné a evropsky významné krušnohorské bučiny získaly větší ochranu. Část z nich je ode dneška v novém bezzásahovém území. To je má chránit před těžbou a zároveň přispět k větší biodiverzitě v lesích. Pro turisty ale otevřené zůstanou. Šetrnější hospodaření v lesích i ochrana vzácných stromů byla také témata dnešního výjezdu ministra zemědělství a životního prostředí do Krušných hor.

Karolína Nová, redaktorka
Výjimkou tu nejsou ani 200 let staré stromy. Tohle je pohled do krušnohorských bučin a zároveň do místa, které zůstane ode dneška bez zásahu člověka.

František PELC, ředitel, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
Je To nesmírně důležitá laboratoř pro zkoumání přírodních procesů, které probíhají v lesích.

Karolína Nová, redaktorka
Je to prvních 2000 m2, které v Krušných horách takovou ochranu dostaly. Do konce příštího roku jich bude víc. 250 hektarů, kde lesníci už nebudou hospodařit. Ochránci přírody by ale chtěli bezzásahovost na větším území.

Dalibor ŠAFAŘÍK, generální ředitel, Lesy ČR
Z hlediska hospodářského tady ta porostní složka nemá takovou ekonomickou hodnotu.

Karolína Nová, redaktorka
A tohle je další způsob, jak chce podnik s lesy hospodařit šetrněji a to nejen v Krušných horách.

osoba
Tady, kdy v tom rozdvojení se může zadržovat voda, může tam případně vznikat nějakej mikrobiotop.

Karolína Nová, redaktorka
Jeden z příkladů takzvaného biotopového stromu, který má nabídnout přirozené útočiště lesním živočichům i rostlinám. Lesní pracovníci je mají za úkol najít a označit.

Dalibor ŠAFAŘÍK, generální ředitel, Lesy ČR
Jsou to vlastně stromy, které netěžíme, zůstávají trvalé v lesích, ať už živé, nebo potom odumřelé.

Marek VÝBORNÝ, ministr zemědělství /KDU-ČSL/
Do roku 2025 by mělo být po České republice takto označeno 40 tisíc stromů, které mají podpořit v biodiverzitě.

Karolína Nová, redaktorka
Přírodu na Litvínovsku kromě nešetrného lesního hospodaření poničila také těžba a těžký průmysl. Hlavně v sedmdesátých letech minulého století. Teď už se daří tyto následky zahlazovat.

Aleš KILB, lesní správce, Lesy ČR Litvínov
Průmyslové aglomerace, které byly v Podkrušnohorské pánvi, v podstatě chrlily obrovské množství sýry a ty porosty odumíraly.

Karolína Nová, redaktorka
Tohle je důl československé armády a také poslední místo, kde se v podhůří Krušných hor ještě těží. Těžba ale ustupuje a do roku 2025 má skončit úplně. Pak se tu počítá se samovolnou rekultivací a také vyhlášením zvlášť chráněného území. Karolína Nová, Česká televize.

Renata MYSLÍKOVÁ, moderátorka
A naším hostem je teď ministr zemědělství Marek Výborný, dobrý den. Viděli jsme reportáž o ochraně části lesů v Krušných horách a pod váš rezort právě Lesy České republiky patří. Jedním z hlavních témat v posledních letech byl kůrovec, to mi dáte jistě zapravdu. Na jedné straně se diskutuje o přirozené obnově lesů, tedy o tom, co chcete udělat v Krušných horách, nechat je být. Na druhé straně ovšem často zmiňovaná potřeba, potřebná požární ochrana a tedy vykácení suchých stromů. Teď to řeší třeba Lužické hory. Řekněte, jak to vidíte vy?

Marek VÝBORNÝ, ministr zemědělství /KDU-ČSL/
Večer z Kadaně vám i divákům. Ono to nejde proti sobě. My samozřejmě máme tady velmi cenné lokality. Dnes jsme vyhlásili jednu část těch vzácných krušnohorských bučin jako bezzásahovou zónu. A to jsou ty lokality, kde chceme zachovat cenný příspěvek pro zachování biodiverzity a ty stromy tam skutečně ponechat. Ale pokud máme lokality zmiňované třeba na Frýdlantsku, ale jinde v České republice, kde ještě doznívá kůrovcová kalamita. Tak tam samozřejmě musíme řešit, jak hledisko požární, které jste zmínila, tak ale třeba hledisko bezpečnosti. Uvedu klasický příklad prostě v situaci, kdy se ty suché kůrovcové stromy nacházejí v blízkosti turistických cest. Cest, kam chodí lidé nebo v blízkosti domů například. Tak tam samozřejmě ta těžba musí proběhnout. Ten problém u kůrovcové kalamity je ten, že musíme samozřejmě potom rychle vytěžit ty stromy, které jsou ještě živé a jsou napadené. Protože musíme zabránit tomu, aby se kůrovec dále šířil. Pokud ty stromy zůstanou už suché, tak tam potom cíleně vybíráme to, kde mohou stromy zůstat, protože vlastně nikoho neohrožují a ničemu neškodí a tam, kde naopak je potřeba ty stromy vykácet.

Renata MYSLÍKOVÁ, moderátorka
Česku se jako jediné zemi na světě podařilo zastavit africký mor prasat na Zlínsku. Teď se ale šíří na Frýdlantsku. Jakou hrozbou je pro myslivost a zemědělství a je to vůbec hrozba?

Marek VÝBORNÝ, ministr zemědělství /KDU-ČSL/
Bezesporu ano, africký mor prasat je velkou hrozbou. My jsme přijali zvláštní veterinární opatření. Ta platí právě teď aktuálně na Frýdlantsku. Od toho ledna 2022, kdy se u nás africký mor prasat objevil, tak se zaplaťpánbůh daří tuto nákazu držet pouze u černé zvěře, čili u divokých prasat. Nedošlo k rozšíření na domácí chovy. A to je vlastně cíl, kterému se maximálně věnujeme, státní veterinární správa přísně dodržuje nebo přísně hlídá dodržování všech těch pravidel. A je to věc, která je bedlivě sledována i na evropské úrovni. Já jsem se včera vrátil z jednání rady ministrů zemědělství. A jeden z bodů, který jsme řešili, je právě rozšíření afrického moru prasat do Švédska. Já osobně jsem nabídl švédské straně, švédskému kolegovi možnost konzultací s našimi veterináři, protože teď máme samozřejmě aktuální zkušenost s tím, jak tuto nákazu zastavit.

Renata MYSLÍKOVÁ, moderátorka
Zemědělci hlavně v Polabí také řeší opakující se nedostatek dešťů. Mluvíme teď o suchu. Teď, když spolu mluvíme, je třeba právě Labe, ze kterého někteří zavlažují na oficiální hranici sucha. Jak jim můžete pomoct?

Marek VÝBORNÝ, ministr zemědělství /KDU-ČSL/
Tak to je samozřejmě veliké téma, zvláště třeba pěstitele zeleniny s tím velmi bojují. My obecně jako ministerstvo zemědělství se snažíme tyto sektory i dotačně podpořit. Jsou to sektory s těmi citlivými plodinami, jako je například ovoce nebo jako je zelenina. Je to také o tom moderním trendu, kudy musíme směřovat precizní zemědělství, kapkové závlahy, které budou šetřit vodu a zároveň budou cíleně pomáhat zemědělcům zavlažováním, nikoliv plošným, ale cíleně k těm jednotlivým plodinám. To jsou kroky, které podporujeme. Máme také programy na podporu revitalizace třeba rybníků, zadržování vody v krajině. Ta retence je velmi důležitá. A ona celkově potom pomůže krajině, ale samozřejmě pomůže i zemědělcům. A jsou opravdu oblasti, kde se dneska už bez těch závlahových systémů prostě neobejdeme. Platí to pro Českou republiku, platí to i pro mnoho jiných států v Evropě.

Renata MYSLÍKOVÁ, moderátorka
Děkujeme, že jste byl s námi teď živě v Kadani.

Marek VÝBORNÝ, ministr zemědělství /KDU-ČSL/
Děkuju za pozvání, krásný večer.

Reportáž najdete zde (čas 03:38)