Populace nosorožců tuponosých jižních se loni poprvé po deseti letech zvýšila (ČTK)

Počet žijících nosorožců tuponosých jižních se v loňském roce poprvé po deseti letech meziročně zvýšil, a sice o 5,6 procenta na 16 803 kusů. Informoval o tom dnes zpravodajský web BBC s odkazem na zprávu Mezinárodního svazu ochranu přírody (IUCN).

Organizace ve své výroční zprávě při příležitosti dnešního světového dne nosorožců zdůraznila, že jde o první meziroční nárůst populace tohoto poddruhu, zvaného též nosorožec bílý či širokohubý, od roku 2012. Díky ochranářským iniciativám se o 4,2 procenta zvýšil také počet jedinců nosorožce dvourohého neboli černého, jichž podle IUCN ke konci loňského roku žilo 6 487.

„S touto dobrou zprávou si můžeme poprvé po deseti letech oddechnout. Zásadní však je, abychom tento pozitivní vývoj dále upevňovali, stavěli na něm a nepolevovali v ostražitosti,“ uvedl Michael Knight, předseda skupiny IUCN, která se specializuje na africké nosorožce, s odkazem na trvalý problém pytláctví. Za nosorožčí roh se na černém trhu platí 60 000 dolarů (1,4 milionu Kč) za kilogram, což je více než za kokain.

Podle údajů IUCN bylo v roce 2022 v Africe nelegálně zabito 561 nosorožců, z toho 448 jen v Jihoafrické republice. V Namibii se počet ztrát způsobených pytláctvím loni téměř zdvojnásobil na 93 kusů ze 47 v roce 2021. V Keni padl pytlákům za oběť jeden nosorožec proti šesti v roce 2021.

Nevládní organizace African Parks na začátku září oznámila, že má v plánu postupně vrátit do volné přírody 2 000 nosorožců tuponosých jižních poté, co v Jihoafrické republice koupila největší soukromou farmu pro chov tohoto ohroženého druhu na světě.

Nosorožec tuponosý severní, který je druhým z poddruhů nosorožce tuponosého, byl oficiálně prohlášen za vyhynulý druh. Od března 2018 zbývají na světě poslední dva kusy, samice Najin a Fatu. Obě žijí v keňské rezervaci Ol Pejeta a obě jsou majetkem zoologické zahrady ve Dvoře Králové.

ČTK