Na Chebsku zkoumají zoologové nový savčí druh v Česku, bělozubku tmavou (ČTK)

Nový savčí druh v Česku, bělozubku tmavou, zkoumají vědci v těchto dnech v různých oblastech na Chebsku. Drobného hmyzožravce původem ze severní Afriky se podařilo zachytit loni na podzim, kdy přesně do tuzemska dorazil, není jasné. Cílem tříletého projektu je zjistit, jaké je aktuální rozšíření bělozubky v západních Čechách, jaké prostředí má v oblibě a jak na její příchod reagují původní domácí druhy rejsků a bělozubek. ČTK to včera řekla vědkyně z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd Alena Fornůsková.

Výzkumníci se zaměřili na lokality okolo Nebanic a Nového Drahova, kde rozmístili na 300 pastí. Nejčastěji poblíž domů či vodních toků. „Bělozubku chytáme do živolovných pastí, které nastražíme vždy navečer. Dáváme do nich vločky s rybičkami,“ uvedla Formůsková. Pasti podle ní kontrolují ráno. Když tam zvíře je, zváží ho, odeberou mu genetický materiál pomoci stěru z tlamy a sliny na patogeny. Poté bělozubku pustí zpět do přírody.

Bělozubka tmavá je 90. druhem savce v Česku. V jihozápadní Evropě je široce rozšířeným druhem hmyzožravce, který se obvykle vyskytuje v nižších nadmořských výškách. Vědci odhadují, že sem dorazila v posledních několika letech. Loni na podzim ji vědci poprvé našli právě v nížinách na Chebsku. Dostala se sem pravděpodobně údolím Ohře. Na jiných místech v Česku ji zatím nezaznamenali. Rozšíření tohoto druhu může souviset s klimatickými změnami. Je teplomilným druhem, který často využívá lidská obydlí k přezimování.

V ČR dosud žilo sedm druhů rejskovitých, z toho dva druhy bělozubek: bělobřichá a šedá. Vědci chtějí nyní zjistit, jak budou tyto druhy reagovat na jejich poněkud větší sestřenici. Ze sousedních zemí vědí, že se bělozubka tmavá chová poměrně agresivně a postupně vytlačuje ostatní druhy. „Vidíme to třeba v Drahově, kde se nám zatím nepodařilo chytit jiného hmyzožravce kromě jednoho rejska. Není tady žádná bělozubka bělobřichá, která je velmi běžná v tomto regionu,“ řekla Fornůsková.

Zoologové tu dokonce našli i březí samice bělozubky. „Dosud se nám podařilo chytit 50 jedinců různých hmyzožravců a jediná těhotná byla bělozubka tmavá, což zde na konci září je zajímavé zjištění, že se rozmnožují i takhle pozdě,“ uvedla vědkyně.

Tříletý projekt financuje Akademie věd v programu regionální spolupráce. Partnerem projektu je karlovarské muzeum. Do výzkumu se může zapojit také veřejnost. Pokud lidé u sebe doma najdou malé zvíře podobné myši se špičatým čumákem, může to být právě bělozubka nebo rejsek. Fotografii jedince svrchu i zespodu vedle jednokorunové mince, která slouží jako měřítko, mohou zaslat na e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., včetně údajů o lokalitě a datu odchytu.

ČTK