Pytláctví je velký byznys. Boj proti němu je velmi složitý (Zlínský deník)

Podle myslivců ve Zlínském kraji nedovolenému lovu nahrávají děravé zákony i restaurace

Zlínský kraj
Stále hojně a v podstatě beztrestně se pytlačí ve Zlínském kraji. Podle členů jednotlivých okresních mysliveckých spolků se dá jen těžko vyčíslit, o kolik kusů zvěře myslivci nezákonným způsobem lovu přicházejí.
České zákony jsou podle odborníků v tomto ohledu děravé. Lidé, kteří bez povolení zastřelí srnce, jelena, daňka, bažanta či divočáka, maso prodají restauraci a paroží sběratelům, nyní navíc nejčastěji loví novým, moderním způsobem. Díky tomu je z trestného činu pytláctví prakticky nelze usvědčit, ani když jsou chyceni přímo při činu.
"Když pytlačí dva, udělají to tak, že jedou ve dvou autech za sebou. Ten první zvíře zastřelí a když ho se zbraní přistihne policista, může říct, že si jen tak vystřelil. Ten druhý pak zvíře naloží a policii řekne, že ho našel a právě ho veze mysliveckému hospodáři," upřesnil moderní postup pytláků předseda Okresního mysliveckého spolku Zlín František Libosvár.
Jeho slova potvrzuje i Jan Halámek z Okresního mysliveckého spolku Uherské Hradiště. Dodává, že někteří tento způsob vylepšují speciálním osvětlením a tlumičem na zbrani.

K pytlačení často sklouznou i myslivci
Ti, kdo loví lesní zvěř nezákonně a klidně i mimo sezonu, jsou často přímo myslivci. "Je to pár jedinců, kteří mají také lovecký lístek. Nejsou ale členy sdružení a nepodílejí se na celoroční péči o honitbu a o zvířata," podotkl Halámek.
Pytláctví podle něj nahrávají i restaurace, které se často záměrně nezajímají o původ zvěřiny, kterou jim někdo nabízí. "Mohou koupit srnce za pět tisíc místo za osm. A podle toho se rozhodnou," konstatoval Halámek.
Pytlák, který zastřelí jednoho srnce legálně a dostane na to doklad, na toto potvrzení kvůli lehkovážným nakupujícím pak prodá ne jednoho, ale třeba rovnou pět kusů zvířat. "A pak se člověk podivuje, jak je možné z jednoho zvířete pořádat zvěřinové hody celý týden," dodává k tomu předseda zlínského mysliveckého spolku František Libosvár.
Pytláctví je podle něj dnes velký byznys a myslivci jsou proti němu prakticky bezmocní. "Do nebe volající byl případ z minulých let, kdy na jižní Moravě našli u pytláka spoustu trofejí a hlav bez dokladu. Zavřeli ho za to, že střílel po policistovi, ale pytláctví se vůbec neřešilo," vzpomněl předseda.

Kilo srnčí kýty stojí 450, zajíc 800 Kč
Pytláctví se podle něj bohužel dost vyplácí,ceny zvěřiny jsou totiž vysoké.
"Když si chcete koupit legálně prodávanou srnčí kýtu, zaplatíte za kilo 450 korun. Stejnou částku dáte v restauraci za plátek srnčího bifteku. Zajíc je vyloženě podpultové zboží. Ve speciálních prodejnách v Praze stojí 800 korun. Jeho cena je na úrovni středomořských plodů," přiblížil Libosvár. Policisté podotýkají, že ne každý nelegální lov je rovnou pytláctvím. "Od roku 2010 policisté ve Zlínském kraji vyšetřovali 14 případů nelegálního lovu zvěře, z toho bylo 8 skutků kvalifikováno jako trestný čin pytláctví," prozradil statistiku mluvčí zlínské policie Petr Jaroš.
Prozatím poslední případ se podle něj stal začátkem října tohoto roku nedaleko obce Komňa na Uherskohradišťsku, kde neznámý pachatel zastřelil daňka.
Za spáchání trestného činu pytláctví hrozí viníkovi dva roky vězení, v přestupkovém řízení může dostat pokutu osm tisíc korun. Pokud ovšem pytlák zvíře zabije zvlášť zavrženíhodným způsobem, může si odsedět až pět let.
"Tato trestní sazba se týká například pytláka, který na Vsetínsku nastražil na zvěř sklapovací železa. V jednom z želez bylo uloveno káně lesní. Naštěstí se do pastí nechytily děti, které je v lese odhalily," dodal mluvčí policie.