Myslivci odcházejí ze spolků, mají strach z vysokých pokut za škody zvěří (Jihlavský deník)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Černá zvěř způsobila zemědělcům milionové škody, vymáhat je mohou od myslivců
Jihlavsko
Myslivci z Jihlavska házejí flintu do žita, odcházejí ze svých mysliveckých spolků. Škody, které způsobuje černá zvěř, jdou totiž do milionů a myslivcům hrozí, že je budou muset zemědělcům uhradit. Jenže sáhnout by museli do vlastních kapes.
"Jen pro příklad. Kdybychom museli zaplatit nějakému zemědělci milionovou škodu a spolek měl deset členů, rozpočítá se to mezi nás deset. To by pak v praxi znamenalo, že za mnou přijde předseda a řekne mi o sto tisíc. A kde bych je vzal? Někteří kolegové už kvůli tomu odešli," potvrdil Petr Šeba, myslivecký hospodář z mysliveckého sdružení Suchá - Stonařov. Ze zákona totiž za škody odpovídá uživatel honitby.
Zemědělcům ve Stonařově například divoká prasata letos totálně zlikvidovala čtyřicet hektarů kukuřice. Další škody jsou na ječmeni a pšenici.
Bez tahanic
Podle agronoma Jiřího Pavlíka ze Stonařova jdou škody do milionů. Vymáhat peníze soudní cestou však nechce. "Myslím, že by se to strašně dlouho vleklo a pak by se na rozsudek ani nedostalo. Místo toho jsme se s myslivci domluvili, že nám škody po prasatech budou kompenzovat brigádami. Na polích nám například pomáhají sbírat kameny. Myslím, že je to lepší řešení než nějaké soudní tahanice," komentoval Pavlík s tím, že ve Stonařově zemědělci s myslivci velmi dobře vycházejí.
I přes milionové škody na polích si myslivci myslí, že proti řádění černé zvěře dělají, co můžou. Podle jejich slov jsou však konkrétně na divoká prasata krátcí.
"Používáme přípravky, držíme služby na hlídání, děláme naháňky, proháníme kukuřice, řepky, ale v některých lokalitách je to neúnosné. Problém je v tom, že tam je hodně prasat a obecně velké stavy černé zvěře. Ta se na podzim stáhne do lesa a na jaře vyrazí do polí, nejsme schopni to uhlídat," postěžoval si Petr Šeba, myslivec s osmnáctiletou praxí.
Svazují je zákony
Podle myslivců i zemědělců je největší problém v tom, že myslivci mají svázané ruce zákony. "Prasata jsou velice chytrá zvěř. Stahují se do míst, kde se nesmějí střílet. Jsou přizpůsobivější. Řešením je podle mě zvýšení odlovu v komplexu lesů, tam by se měly zvýšit odstřely," uzavřel Šeba.
Jihlavsko
Myslivci z Jihlavska házejí flintu do žita, odcházejí ze svých mysliveckých spolků. Škody, které způsobuje černá zvěř, jdou totiž do milionů a myslivcům hrozí, že je budou muset zemědělcům uhradit. Jenže sáhnout by museli do vlastních kapes.
"Jen pro příklad. Kdybychom museli zaplatit nějakému zemědělci milionovou škodu a spolek měl deset členů, rozpočítá se to mezi nás deset. To by pak v praxi znamenalo, že za mnou přijde předseda a řekne mi o sto tisíc. A kde bych je vzal? Někteří kolegové už kvůli tomu odešli," potvrdil Petr Šeba, myslivecký hospodář z mysliveckého sdružení Suchá - Stonařov. Ze zákona totiž za škody odpovídá uživatel honitby.
Zemědělcům ve Stonařově například divoká prasata letos totálně zlikvidovala čtyřicet hektarů kukuřice. Další škody jsou na ječmeni a pšenici.
Bez tahanic
Podle agronoma Jiřího Pavlíka ze Stonařova jdou škody do milionů. Vymáhat peníze soudní cestou však nechce. "Myslím, že by se to strašně dlouho vleklo a pak by se na rozsudek ani nedostalo. Místo toho jsme se s myslivci domluvili, že nám škody po prasatech budou kompenzovat brigádami. Na polích nám například pomáhají sbírat kameny. Myslím, že je to lepší řešení než nějaké soudní tahanice," komentoval Pavlík s tím, že ve Stonařově zemědělci s myslivci velmi dobře vycházejí.
I přes milionové škody na polích si myslivci myslí, že proti řádění černé zvěře dělají, co můžou. Podle jejich slov jsou však konkrétně na divoká prasata krátcí.
"Používáme přípravky, držíme služby na hlídání, děláme naháňky, proháníme kukuřice, řepky, ale v některých lokalitách je to neúnosné. Problém je v tom, že tam je hodně prasat a obecně velké stavy černé zvěře. Ta se na podzim stáhne do lesa a na jaře vyrazí do polí, nejsme schopni to uhlídat," postěžoval si Petr Šeba, myslivec s osmnáctiletou praxí.
Svazují je zákony
Podle myslivců i zemědělců je největší problém v tom, že myslivci mají svázané ruce zákony. "Prasata jsou velice chytrá zvěř. Stahují se do míst, kde se nesmějí střílet. Jsou přizpůsobivější. Řešením je podle mě zvýšení odlovu v komplexu lesů, tam by se měly zvýšit odstřely," uzavřel Šeba.