Odborníci: Invazí sršně asijské je ohrožena zejména západní část Česka (ČTK)

Invazí nebezpečné sršně asijské, jejíž první výskyt byl zaregistrován minulý čtvrtek v Plzni, je kvůli příhodným životním podmínkám ohrožena zejména západní část země. Zpozornět by měli odborníci a včelaři hlavně v okolí Českých Budějovic či Plzně a v Podkrušnohoří. Vyplývá to z počítačového modelu šíření tohoto predátora likvidujícího včelstva, který letos dokončili odborníci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Model jim umožní cíleně zaměřit preventivní opatření na oblasti, které jsou pro sršeň asijskou nejvhodnější, sdělili včera ČTK zástupci fakulty.

„Přítomnost sršně asijské na Plzeňsku potvrzuje správnost naší predikce, která poukazuje na zvýšené riziko právě na západě Česka, a to zejména v okolí městských oblastí,“ uvedl Jan Brus z katedry geoinformatiky. V Evropské unii je sršeň asijská považována za vysoce rizikový druh hmyzu, který ohrožuje původní biodiverzitu. „Sršeň asijská představuje vážnou hrozbu pro místní ekosystémy a může negativně ovlivnit zdravotní stav českých včelstev,“ upozornil včelař a odborný asistent z katedry biochemie Jiří Danihlík.

Kvůli rostoucímu riziku invaze sršně asijské začali experti z olomoucké přírodovědecké fakulty pracovat před více než rokem na modelu, který na základě dat o výskytu tohoto predátora v západní Evropě dokáže určit místa v České republice s nejpříhodnějšími podmínkami pro jeho šíření. Z databází mapujících potvrzený výskyt sršně asijské v Evropě vědci vybrali přes 2000 pozorování tohoto hmyzu, do modelu se promítly i průměry dostupných klimatických dat za posledních 30 let. Z vytvořeného počítačového modelu vyplynulo, že příhodné podmínky nabízejí oblasti v západní části České republiky. „Jedná se zejména o okolí Českých Budějovic, Plzně a také o Podkrušnohoří,“ doplnil Jan Brus.

Podle odborníků z analyzovaných dat vyplývá, že z pohledu vhodných podmínek pro šíření sršně asijské panují velké rozdíly mezi západem a východem Česka. „Poměrně důležitým prvkem ovlivňujícím vhodnost stanoviště pro sršeň asijskou se ukázaly rozdíly v teplotách a srážkách mezi létem a zimou. Na západě jsou tyto rozdíly menší, takže tyto oblasti jsou klimaticky stálejší, což sršním zřejmě vyhovuje,“ uvedl Ondřej Biemann z katedry geoinformatiky. Sršeň asijská se v Evropě vyskytuje především v těsné blízkosti lidských sídel, což se ukázalo jako ideální prostředí pro její šíření i v České republice. Tento dravý hmyz může hnízdit na různých místech, a to včetně budov, zahradních domků či stromů.

Dosavadní data o šíření sršně asijské v Evropě podle odborníků na druhou stranu ukazují, že klimatické podmínky v Česku tomuto hmyzu zatím příliš nevyhovují. Zejména chladná zima by mohla být pro sršeň asijskou fatální. S ohledem na vývoj klimatu v následující dekádě je však podle nich nutné se na výskyt sršně asijské v české krajině připravit a najít fungující řešení k zabránění jejího šíření. „Veřejnost může pomoci tím, že nahlásí případný výskyt sršně asijské. Fotografie a lokalizaci místa výskytu lze zaslat například pomocí mobilní aplikace Nahlaš sršeň,“ uzavřel Danihlík.

Sršeň asijská je invazní druh blanokřídlého hmyzu původem z jihovýchodní Asie. V roce 2004 byl poddruh této sršně náhodně zavlečen v kontejneru z Číny na území Francie, odkud se začal rychle šířit do okolních oblastí a postupně se přibližuje k hranicím Česka. Sršeň asijská je zhruba o deset až 20 procent menší než v České republice běžná sršeň obecná. Královny sršně asijské dosahují velikosti zhruba 32 milimetrů a dělnice 22 milimetrů. Jde ale o velmi dravého predátora, který se specializuje na lov hmyzu, zejména včel a dalších druhů opylujícího hmyzu – včely tvoří až 70 procent jeho potravy. Sršeň asijská navíc způsobuje výrazné škody v ovocných sadech a na vinicích.

ČTK