Bečvě chybí podle rybářů přirozená rovnováha, podle vědců je už v dobré kondici (ČTK)

Tři roky po ekologické havárii podle rybářů stále chybí v řece Bečvě přirozená rovnováha, kterou by zajistila rovnoměrná generace ryb. Ozdravění řeky podle nich ještě potrvá, sami tomu budou i nadále pomáhat dalším vysazováním plůdků. Naopak podle Pavla Jurajdy z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, který se výzkumem na Bečvě zabývá dlouhodobě, se řeka překvapivě rychle vrátila do relativně dobré kondice a dosahuje rychlé obnovy reprodukce. V září 2020 zasáhly jedovaté látky 40 kilometrů toku, uhynulo kolem 40 tun ryb. Na nejvíce zasaženém úseku stále platí podle rybářů zákaz rybolovu.

„To, co se na Bečvě událo před třemi lety, není možné nahradit během tří let, byť se o to pokoušíme. Teď s odstupem času mohu říci, že dolní tok Bečvy pod Lipníkem nad Bečvou směrem přes Přerov po soutok s Moravou je v relativně dobrém stavu. Chybějí tam ročníky jednotlivých druhů, ale co se týče druhového složení, je to poměrně obstojné. Problematický nám i nadále hlásí úsek od Choryně po konec Hustopečí, Teplic nad Bečvou, kde byl největší zásah,“ řekl včera ČTK jednatel severomoravského územního svazu rybářů Rostislav Trybuček. Právě v tomto úseku sesbírali rybáři po havárii až dvě třetiny všech uhynulých ryb.

Podle Pavla Jurajdy z Ústavu biologie obratlovců AV ČR, který na řece poslední tři roky sledoval vývoj plůdku a prováděl výzkum dospělých ryb, je naopak Bečva v překvapivě dobré kondici. „Ryby se rozmnožily již takovým způsobem, že ta Bečva je víceméně ve slušném stavu, nacházejí se zde již i velké ryby. Nejvíce byl zasažen úsek od Choryně po jez v Hranicích, ale i tam je situace uspokojivá. Jde o štěrkovitý tok, není tam zanesené dno, jde o velmi kvalitní řeku, která umožňuje přirozenou reprodukci,“ řekl včera ČTK Pavel Jurajda, který je vedoucím brněnského pracoviště se zaměřením na ekologii ryb.

Lokality se na Bečvě podle něj liší, ale celková reprodukce je na vysoké úrovni. „Jsem sám z výsledků za ty tři roky překvapen, jak je ten tok v dobrém stavu. Nechci tím však v žádném případě havárii zlehčovat. Kdyby však někdo dělal dnes výzkum a nevěděl by, co se stalo, tak to nepozná. Ta situace se velmi rychle zlepšila,“ míní Jurajda. Doplnil, že v řece se po havárii sice obrovsky snížilo množství ryb, ale žádný druh ryb nevyhynul. Velice rychle se podle něj obnovila i potravní základna pro ryby.

Rybáři od havárie vysadili do Bečvy statisíce plůdků, významně jim pomohla podle Trybučka i solidarita kolegů z jižní Moravy, díky které se daří do řeky vracet ze stejného povodí parmu i ostroretku. „Bečva je specifická, je to štěrkonosná řeka, poměrně historicky zajímavá co se týče druhů ryb. Jsou tady námi ceněné proudomilné druhy, jako je parma, ostroretka, jelec, tloušť či jediný zástupce treskovitých ryb u nás – mník, který se vyskytoval pod Lipníkem,“ doplnil jednatel severomoravského územního svazu rybářů Rostislav Trybuček.

Podle předsedy Unie pro řeku Moravu Michala Krejčího by obnově Bečvy prospělo více úseků s přírodě blízkým korytem, které oproti jednotvárně regulovanému toku mají vyšší ekologickou odolnost a napomáhají tak přežití a obnově života v řece. „Proto jednáme s Povodím Moravy, Olomouckým krajem i Agenturou ochrany přírody a krajiny o aktuálních opatřeních i celkovém zpřírodnění řeky v dlouhodobém horizontu, což by v rámci ČR měl být pilotní program vycházející z nařízení EU o obnově přírody. Naším cílem je ‚živá Bečva‘, což představuje nespoutanou řeku plnou ryb,“ řekl ČTK Krejčí.

K zarybnění řeky významně pomohli dárci z celé republiky, kteří věnovali 1,8 milionu korun. Sbírka je již ukončena. Stát v prvních letech věnoval na zarybnění po 700 000 korunách, nyní je tato částka podle zástupců rybářů zkrácena na 400 000 korun. „Řeka se dává nejvíce do kupy sama, ale my jsme tomu chtěli pomoci, což je v dnešní době velmi podstatné, zvlášť u původních druh ryb,“ doplnil Trybuček. Na horním toku Bečvy podle něj i nadále platí režim chyť a pusť. „Zuby nehty to držíme, někteří rybáři jsou již hladoví, ale má to opravdu význam. U spodního úseku od Lipníka s tím problém nemáme, nahoře se ale tento režim přenáší do roku 2024,“ dodal jednatel severomoravského svazu.

Jedovaté látky unikly do Bečvy 20. září 2020 a zasáhly její úsek pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov, jde zhruba o 40 kilometrů toku. Do kafilerie odvezli rybáři kolem 40 tun ryb. Podle pondělního nepravomocného rozsudku vsetínského soudu otravu řeky Bečvy způsobila rožnovská společnost Energoaqua, trest ale soud firmě neuložil a ředitele podniku Oldřicha Havelku zprostil obžaloby. Ve vedlejší větvi kauzy jsou obžalovaní dva lidé kvůli nečinnosti v den havárie a jeden člověk kvůli vydání nezákonného správního rozhodnutí. Podle informací ČTK jde o velitele hasičů, bývalého pracovníka odboru životního prostředí valašskomeziříčské radnice a pracovnice odboru životního prostředí rožnovské radnice.

ČTK