Farmáři na Litoměřicku spolupracují s ornitology při ochraně sýčka (ČTK)

Kriticky ohroženého sýčka obecného se snaží v Radešíně na Litoměřicku i na dalších místech ČR chránit nejen ornitologové, ale spolu s nimi také zemědělci. Rodinná farma Radešínek má tak ve svém hospodářství dvě budky speciálně vyrobené pro sýčka. Ornitologové se zaměřují i na takzvané technické pasti, řekli to dnes novinářům.

Na území státu se nachází okolo 100 párů sýčka obecného. Důvodem jeho vymizení z krajiny je malá rozmanitost v polích. Chybí remízky, polní cesty, větrolamy či meze. Krajinné prvky představovaly nejen pro sýčka, ale i řadu dalších zvířat přirozené útočiště. Sýčkům neprospívá ani menší pestrost pěstovaných plodin nebo zvýšené užívání zemědělské chemie.

„Jelikož krajinné prvky z krajiny zmizely, sýček se stáhnul zejména do okolí lidských sídel. Nehnízdí v přirozených dutinách starých stromů, ale na farmách,“ uvedl Martin Šálek z České společnosti ornitologické (ČSO). Pro malé izolované populace je tak nepůvodní prostředí, které nyní obývají, problém spočívající v různých technických pastech a množství predátorů.

Mezi technické pasti patří třeba sudy na vodu, různé roury či okapy. Ptáci je chtějí prozkoumat, byli zvyklí žít v dutých stromech, a často se pak již nedostanou ven. Farmáři se tak snaží hospodářství přizpůsobovat sýčkům třeba tím, že zakrývají vrchy trubek, aby do nich sýček nemohl, nebo do sudů dávají plováky, díky kterým ve vodě neuvíznou. „Je tam velké množství faktorů, které mohou za pokles tohoto dříve běžného druhu,“ řekl Šálek s tím, že opeřenci hrozí vyhynutí.

Ornitologové se nyní zabývají genetikou ptáků. „Jak jsou ty populace maličké a izolované, tak tam musí docházet k tomu, že se příbuzní jedinci spolu páří,“ řekl Šálek. Odborníci proto odebírají vzorky peří, vajíček a krve. Páření mezi příbuznými sýčky by mohlo vést k menšímu počtu vajíček či k různým genetickým deformacím mláďat. „Zatím to nevypadá, že tam nějaký efekt příbuzenského křížení je,“ uzavřel ornitolog.

V roce 2021 vznikl projekt na ochranu sýčka, který skončí v dubnu 2024. Terénní pracovnice ČSO Zuzana Holubová uvedla, že díky projektu podpořeného z norských fondů se podařilo stavy sýčka stabilizovat. Se zemědělci tak v rámci projektu ornitologové řeší, jak odstranit pasti, umístění hnízdních budek a podobně. Zemědělec Antonín Štěpanovský z rodinné farmy Radešínek uvedl, že s ornitology pracuje asi deset let. „Člověk je obezřetnější. Víme, kdy je období vylétávání mláďat, a během dne se pak třeba kouknu, jestli náhodou nejsou někde pod strojem a jestli jim nemohu pomoct,“ řekl zemědělec. Přes různá opatření se nicméně stane, že mláďata nepřežijí.

ČTK