Řádí nádorové onemocnění zvěře (Slovácko)

Začala lovecká sezona. Myslivci odhadují, že zvěře bude dost. Policisté zahájili kontroly.

Hodonínsko
Datum 16. října a 1. listopadu si v kalendáři zvýraznili myslivci. Podle vyhlášky se totiž v polovině října začínají lovit bažanti, od listopadu pak zajíci. Už od začátku září se loví také kachny. Právě první hon této drobné zvěře vždy znamenal oficiální zahájení lovecké sezony. Na 20. října už jsou v plánu první lovy bažantů, většina zvěře se může lovit až do konce roku.
Jaká letošní lovecká sezona bude, zhodnotí myslivci až po jejím skončení a zpracování všech hlášení o lovu. "Všechny výsledky budeme mít až po výstavě trofejí, kdy skončí lovecká sezona úplně, tedy 15. ledna příštího roku. Sám za sebe si ale myslím, že srnčí zvěře bude dost. Stav černé zvěře, tedy divokých prasat, je na Hodonínsku také zhruba stejný jako loni. Černá zvěř se ale letos loví hůře, protože má dostatek potravy, a nemá tak zájem o vnadidla," řekl předseda Okresního mysliveckého spolku v Hodoníně Radovan Mančík.
Myslivce na Hodonínsku letos netrápí tularémie, známé onemocnění zajíců, které se přenáší i na člověka. Na jižní Moravě se nemoc za celý rok neprokázala. Problémem se ale stává papilomatóza. "Letos jsme v hodonínské honitbě ulovili už pět či šest kusů zvěře s tímto onemocněním, přitom ještě před dvěma lety se u nás papilomatóza nevyskytovala vůbec," upozornil Mančík.
Jak vysvětluje pracovník krajské veterinární správy Ivan Přikryl, jde o onemocnění typické nezhoubnými nádory, které se zvířeti tvoří po celém těle a mohou dosahovat rozměrů až fotbalového míče. "Nejčastěji napadá srnčí zvěř, méně často také jeleny. Papilomatóza ale není povinná hlášením, nemáme proto přesné údaje, v jaké míře se na jižní Moravě vyskytuje. Nemocné kusy jsme ale zaznamenali ve všech částech kraje," informoval Přikryl.
Myslivcům proto veterinární správa doporučuje takzvaný zdravotní odstřel nemocné zvěře, aby se zamezilo šíření infekce.
Papilomatóza se nepřenáší na člověka, nemá vliv ani na kvalitu masa. Pokud se kůže zvířete stáhne a zlikviduje, maso je poživatelné. Nádory totiž vycházejí z podkoží a nezasahují svalovinu.
O plánovaném začátku honů dobře vědí také policisté, kteří u myslivců kontrolují doklady potřebné k držení zbraně a také to, jestli nejsou pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek. "Policisté ale nejezdí na všechny oznámené myslivecké hony. Kontrolujeme namátkově podle aktuální situace a také podle vytíženosti policistů," uvedl hodonínský policejní mluvčí Petr Zámečník. Podle předsedy okresního mysliveckého spolku v Hodoníně jsou myslivci před honem kontrolováni snad ještě více než řidiči. "Neznám myslivce, který by si troufl něčeho napít, ale samozřejmě stejně jako mezi řidiči, i mezi myslivci jsou hříšníci. Na naprosté většině lovů se ale nepije," zastal se Mančík kolegů.

S policisty řeší myslivci také další nepříjemnost - pytláky. Letos hodonínští policisté žádný trestný čin vztahující se k pytláctví neřešili. Podle Radovana Mančíka to ale neznamená, že by se pytlačit přestalo. "Myslivci zaznamenávají nové případy neustále. Nejčastěji se pytlačí na srnčí zvěři, která je nejvíc vidět. Pytláci mají v oblibě různé polní cesty, odkud si zvěř nasvítí, uloví a rychle zmizí," popsal časté praktiky pytláků Mančík. S něčím takovým myslivci podle jeho slov snad ani nemohou bojovat.